Historie templářského řádu
Nejdůležitější data v historii řádu a s ním související události - stručně o dějinách křížových výprav, účast velmistrů a papežů za 196 let existence řádu.
Rok | Řád | Evropa | Blízký Východ |
648 | Pád Jeruzaléma. Muslimům, křesťanským poutníkům povolen vstup na svatá místa | ||
1071 | Bitva u Manzikertu: zničení byzantské armády Seldžuky, Uzavření svatých míst křesťanské víry | ||
1095 | Papež Urban II. vyhlašuje na koncilu v Clermontu křížovou výpravu | ||
1096 | Masakrování Židů v Německu | Křížová výprava Petra Poustevníka rozdrcena Turky | |
1097 | Příchod První křížové výpravy do Konstantinopole * Císař Alexios Komnenos * Obležení Antiochie | ||
1098 | Balduin se zmocňuje vlády v Edesse * 3. června dobyta Antiochie | ||
1099 | 15. července dobytí Jeruzaléma * Godefroie z Bouillonu zvolen Advocatus Sancti Sepulchri (Strážce Božího hrobu) * 12. srpna bitva u Askalonu | ||
1100 | Smrt Godefroie * Balduin I. králem Jeruzaléma | ||
1118 | Skupina devíti rytířů přijíždí do Jeruzaléma s prosbou o ustanovení nového řádu. Pojmenováni podle budovy, ve které byli ubytováni jako: Řád chudých rytířů Krista a Templu Šalamounovo | Smrt Balduina I. a převzetí vlády Balduinem II. | |
1119 | Ager Sanguinis. Smrt Rogera z Antiochie | ||
1124 | Dobytí Tyru | ||
1128 | Hughues de Payen a Andre De Montbard se vrací zpět do Francie. Řád je oficiálně uznán a Bernard z Clairvaux (později sv. Bernard) je pověřen utvořením řehole. Hughues de Payen první velmistr řádu | Řád nabírá nové členy. | |
1130 | Okolo 300 rytířů je již přijato do řádu | Payen se vrací do Jeruzaléma. | |
1131 | Pomoc králi Alfonsovi I. ve válce proti Maurům. Vládci Katalánie a Aragonu tuto pomoc přivítali a darovali Řádu velké území. Alfonso udělil rytířům výsadu, která je opravňovala k ponechání si jedné pětiny ukořistěného maurského bohatství. |
|
|
1136 | První templářská država Amanus March, Severní Antioch | ||
1137 | Tažení Alexiova nástupce, byzantského císaře Jana Komnena proti Arméni a Antiochii | ||
1139 |
Papež
Inocenc II. vydal papežskou bulu uvádějící, že Řád není povinován
poslušností k jakékoliv světské nebo duchovní moci, vyjma papeže samotného.
Tím se stal Řád vlastním zákonodárcem, úplně nezávislým na všech králích
a princích. Také udělil řádu výňatek z placení jakéhokoliv desátku
nebo daně z jakéhokoli majetku, který vlastnili. |
||
1143 | Smrt Fulka a nástup Balduina III. Smrt císaře Jana Komnena a nástup Manuela Komnena | ||
1144 | Zengí dobývá Edessu | ||
1146 |
Bernard
z Clairvaux vyzývá
k další křížové výpravě * Papež
Evžen III. uděluje řádu symbol - červený kříž |
||
1147 | 130 rytířů Templu si získává reputaci jako velice silná vojenská jednotka | Druhá křížová výprava vedená německým císařem Konrádem III. a francouzským králem Ludvíkem VII., od které řád provází pověst neuvěřitelně zuřivé a dobře disciplinované armády. | |
1153 | Dobytí Askalonu, sňatek Renauda za Chatillonu s Konstancií Antiochovskou | ||
1154 | Núr ad-Dín dobývá Damašek | ||
1155 | Balduin III. uzavírá smlouvu o spojenectví s císařem Manuelem Komnenem | ||
1156 | Zemětřesení v Sýrii | ||
1160 | Přijetí nových odstavců kodexu jako stanovy hierarchie, všedního života, pravidelné svolávání Kapitul a pokání | ||
1162 | Smrt Balduina III. na trůn nastupuje jeho bratr Amalrich I. | ||
1162-9 | Válka s Egyptem, Saladinův vzestup | ||
1165 | Řád je zaveden v Palestině i v Evropě | ||
1169 | Saladin okupuje jako Núr ad-Dínův důstojník Káhiru | ||
1173 | Zabití delegáta Assasinů templáři | ||
1174 | Amalrich umírá, nastupuje malomocný Balduin IV. Smrt Núr ad-Dína, Saladin se stává vládcem Damaku a Egypta | ||
1176 | Bitva u Myriokefalu. Zničení byzantské armády Turky | ||
1180 | Sňatek sestry Balduina IV. Sibyly a Guye z Lusignanu. Smrt císaře Manuela Komnena | ||
1182 | Tažení Renauda ze Chatillonu k Rudému moři | ||
1183 | Po dobu nemoci Balduina IV. se stává regentem Guy z Lusignanu | ||
1187 | Papež Řehoř VIII. nabádá ke Třetí křížové výpravě | 4. července Saladinovo vojsko vítězí u Hattínu * 14. července přijíždí Konrád z Montferratu do Tyru * 2. října dobývá Saladin Jeruzalém | |
1189 | Guy z Lusignanu zahajuje obléhání Akkonu * Křížová výprava vedená Fridrichem Barbarossou končí úplnou porážkou | ||
1190 | Smrt Fridricha Barbarossy na Sicílii | ||
1191 | Templáři hrají významnou roli v této výpravě | Třetí křížová výprava. Francouzský král Filip August a Richard Lví Srdce u Akkonu. * Akkon znovu dobyt křižáky. Znovudobytí Akry a Jaffy. Jeruzalém odolal | |
1192 | Řád obsazuje Kypr * Templáři jsou ve válce s Leem z Arménie o Amanus March | Vražda Konráda z Montferratu. Richardův odjezd * Richard I. uzavírá dohodu se Saladinem. Křesťanským poutníků povolen vstup do Jeruzaléma | |
1193 | Saladin umírá | ||
1198 | Svolána Čtvrtá kří žová výprava. Nikdy nedosáhla Svaté země. | ||
1200 | Sultánem Sýrie a Egypta se stává Saladinův bratr al-Ádil | ||
1204 | Vojsko Čtvrté křížové výpravy obsazuje Konstatinopol | ||
1212 | Křížová výprava dětí | ||
1217 | Templáři začínají budovat hrad 'Atlit (Chateau Pelerin) | ||
1218 | Vyzvána Pátá křížová výprava | Smrt al-Ádila, v Egyptě se ujímá moci al-Kámil | |
1219 | Křižáci dobývají Damietu v Egyptě | ||
1221 | Křižáci ztrácejí Damietu | ||
1229 | Templáři znovu budují Templ u Skalního Dómu. Bývalá mešita al-Aksá stojí na území bývalého Šalamounova chrámu. | Císař Fridrich II. Hohenstauf znovu dobývá Jeruzalém spíše lstí než vojenskou silou | |
1244 | Bitva o La Forbie * Jeruzalém ztracen jednou provždy * Fridrich II. je obviněn templáři za znepřátelení egyptského sultána | ||
1249 | Francouzský král Ludvík IX. přistává v Egyptě a obsazuje Damietu | ||
1250 | Porážka křižáků u Mansúrahu. Zajetí krále Ludvíka IX. a jeho armády. Vykupuje se vydáním Damiety | ||
1254 | Návrat krále Ludvíka IX. do Francie | ||
1257 | Nové klausule přidány do kodexu | ||
1258 | Mongolové dobývají Bagdád a masakrují jeho obyvatele | ||
1260 | Porážka Mongolů Mamlúky. Bajbars se stává sultánem Egypta | ||
1261 | Císař Michael Palailogos znovu dobývá Konstantinopol | ||
1266 | Templářská pevnost Safad pádá do rukou Mamlúků | ||
1268 | Bajbars se zmocňuje Antiochie | ||
1271 | Křížová výprava Eduarda Anglického | Krak des Chavaliers se vzdává Bajbarsoi | |
1277 | Bajbarsova smrt. Dvouletý spor o nástupnictví končí triumfem velitele syrských vojsk Kalavuna | ||
1281 | Kalavun poráží Mongoly poblíž Homsu | ||
1290 | Smrt Kalavuna. Vládu přejímá jeho syn al-Araf Khalil | ||
1291 | Templáři jsou přinuceni evakuovat Tortosu a 'Atlit. Ztráta posledního útočiště ve Svaté zemi. | 8. května dobývá al-Araf Akkon. Pád Akkonu Mamlúkům. Konec křižáckých království v zámoří. | |
1293 | Zvolen poslední velmistr Jaques de Molay | ||
1302 | Pád ostrova Ruad. Posádka zmasakrována | ||
1307 | 13. října v noci zatčení templářů ve Francii za kacířství na popud francouzského krále Filipa V. "Sličného" | ||
1310 | 12. května 54 templářů upáleno v Paříži jako kacíři | ||
1312 | Oficiální zrušení řádu na koncilu ve Vienne |
|
|
1313 | Všechen majetek připadá Řádu rytířů špitálu sv. Jana Jeruzalémského - bula Dudum in Generali Consilio * Smrt prokurátora Nogareta | ||
1314 | 18.3. - Jaques de Molay a Geoffrey de Charney jsou upáleni na hranici | ||
1315 | Smrt Klementa V. * Filip IV. Sličný zabit při lovu | ||
1517 | Zničení templářského archívu na Kypru císařem Otomanem |