Historie templářského řádu

Nejdůležitější data v historii řádu a s ním související události - stručně o dějinách křížových výprav, účast velmistrů a papežů za 196 let existence řádu.

Rok Řád  Evropa Blízký Východ
648      Pád Jeruzaléma. Muslimům, křesťanským poutníkům povolen vstup na svatá místa
1071      Bitva u Manzikertu: zničení byzantské armády Seldžuky, Uzavření svatých míst křesťanské víry
1095   Papež Urban II. vyhlašuje na koncilu v Clermontu křížovou výpravu  
1096 Masakrování Židů v Německu Křížová výprava Petra Poustevníka rozdrcena Turky
1097   Příchod První křížové výpravy do Konstantinopole * Císař Alexios Komnenos * Obležení Antiochie
1098   Balduin se zmocňuje vlády v Edesse * 3. června dobyta Antiochie
1099     15. července dobytí Jeruzaléma * Godefroie z Bouillonu zvolen Advocatus Sancti Sepulchri (Strážce Božího hrobu) * 12. srpna bitva u Askalonu
1100     Smrt Godefroie * Balduin I. králem Jeruzaléma
1118 Skupina devíti rytířů přijíždí do Jeruzaléma s prosbou o ustanovení nového řádu. Pojmenováni podle budovy, ve které byli ubytováni jako: Řád chudých rytířů Krista a Templu Šalamounovo   Smrt Balduina I. a převzetí vlády Balduinem II.
1119          Ager Sanguinis. Smrt Rogera z Antiochie
1124          Dobytí Tyru
1128 Hughues de Payen a Andre De Montbard se vrací zpět do Francie. Řád je oficiálně uznán a Bernard z Clairvaux (později sv. Bernard) je pověřen utvořením řehole. Hughues de Payen první velmistr řádu Řád nabírá nové členy.   
1130 Okolo 300 rytířů je již přijato do řádu   Payen se vrací do Jeruzaléma.
1131   Pomoc králi Alfonsovi I. ve válce proti Maurům. Vládci Katalánie a Aragonu tuto pomoc přivítali a darovali Řádu velké území. Alfonso udělil rytířům výsadu, která je opravňovala k ponechání si jedné pětiny ukořistěného maurského bohatství. Smrt Balduina II., nástupce Fulko z Anjou jako manžel Balduinovy dcery Melisendy
1136 První templářská država Amanus March, Severní Antioch    
1137     Tažení Alexiova nástupce, byzantského císaře Jana Komnena proti Arméni a Antiochii
1139   Papež Inocenc II. vydal papežskou bulu uvádějící, že Řád není povinován poslušností k jakékoliv světské nebo duchovní moci, vyjma papeže samotného. Tím se stal Řád vlastním zákonodárcem, úplně nezávislým na všech králích a princích. Také udělil řádu výňatek z placení jakéhokoliv desátku nebo daně z jakéhokoli majetku, který vlastnili.  
1143   Smrt Fulka a nástup Balduina III. Smrt císaře Jana Komnena a nástup Manuela Komnena
1144     Zengí dobývá Edessu
1146   Bernard z Clairvaux vyzývá k další křížové výpravě * Papež Evžen III. uděluje řádu symbol - červený kříž  
1147 130 rytířů Templu si získává reputaci jako velice silná vojenská jednotka   Druhá křížová výprava vedená německým císařem Konrádem III. a francouzským králem Ludvíkem VII., od které řád provází pověst neuvěřitelně zuřivé a dobře disciplinované armády.
1153     Dobytí Askalonu, sňatek Renauda za Chatillonu s Konstancií Antiochovskou
1154     Núr ad-Dín dobývá Damašek
1155     Balduin III. uzavírá smlouvu o spojenectví s císařem Manuelem Komnenem
1156     Zemětřesení v Sýrii
1160 Přijetí nových odstavců kodexu jako stanovy hierarchie, všedního života, pravidelné svolávání Kapitul a pokání    
1162     Smrt Balduina III. na trůn nastupuje jeho bratr Amalrich I.
1162-9     Válka s Egyptem, Saladinův vzestup
1165 Řád je zaveden v Palestině i v Evropě    
1169     Saladin okupuje jako Núr ad-Dínův důstojník Káhiru
1173     Zabití delegáta Assasinů templáři
1174     Amalrich umírá, nastupuje malomocný Balduin IV. Smrt Núr ad-Dína, Saladin se stává vládcem Damaku a Egypta
1176     Bitva u Myriokefalu. Zničení byzantské armády Turky
1180     Sňatek sestry Balduina IV. Sibyly a Guye z Lusignanu. Smrt císaře Manuela Komnena
1182     Tažení Renauda ze Chatillonu k Rudému moři
1183     Po dobu nemoci Balduina IV. se stává regentem Guy z Lusignanu
1187   Papež Řehoř VIII. nabádá ke Třetí křížové výpravě 4. července Saladinovo vojsko vítězí u Hattínu * 14. července přijíždí Konrád z Montferratu do Tyru * 2. října dobývá Saladin Jeruzalém
1189     Guy z Lusignanu zahajuje obléhání Akkonu * Křížová výprava vedená Fridrichem Barbarossou končí úplnou porážkou
1190   Smrt Fridricha Barbarossy na Sicílii  
1191 Templáři hrají významnou roli v této výpravě   Třetí křížová výprava. Francouzský král Filip August a Richard Lví Srdce u Akkonu. * Akkon znovu dobyt křižáky. Znovudobytí Akry a Jaffy. Jeruzalém odolal
1192  Řád obsazuje Kypr * Templáři jsou ve válce s Leem z Arménie o Amanus March   Vražda Konráda z Montferratu. Richardův odjezd * Richard I. uzavírá dohodu se Saladinem. Křesťanským poutníků povolen vstup do Jeruzaléma
1193     Saladin umírá
1198   Svolána Čtvrtá kří žová výprava. Nikdy nedosáhla Svaté země.  
1200     Sultánem Sýrie a Egypta se stává Saladinův bratr al-Ádil
1204     Vojsko Čtvrté křížové výpravy obsazuje Konstatinopol
1212   Křížová výprava dětí  
1217 Templáři začínají budovat hrad 'Atlit (Chateau Pelerin)    
1218   Vyzvána Pátá křížová výprava Smrt al-Ádila, v Egyptě se ujímá moci al-Kámil
1219     Křižáci dobývají Damietu v Egyptě
1221     Křižáci ztrácejí Damietu
1229 Templáři znovu budují Templ u Skalního Dómu. Bývalá mešita al-Aksá stojí na území bývalého Šalamounova chrámu.   Císař Fridrich II. Hohenstauf znovu dobývá Jeruzalém spíše lstí než vojenskou silou
1244     Bitva o La Forbie * Jeruzalém ztracen jednou provždy * Fridrich II. je obviněn templáři za znepřátelení egyptského sultána
1249     Francouzský král Ludvík IX. přistává v Egyptě a obsazuje Damietu
1250     Porážka křižáků u Mansúrahu. Zajetí krále Ludvíka IX. a jeho armády. Vykupuje se vydáním Damiety
1254   Návrat krále Ludvíka IX. do Francie  
1257 Nové klausule přidány do kodexu  
1258      Mongolové dobývají Bagdád a masakrují jeho obyvatele
1260     Porážka Mongolů Mamlúky. Bajbars se stává sultánem Egypta
1261     Císař Michael Palailogos znovu dobývá Konstantinopol
1266 Templářská pevnost Safad pádá do rukou Mamlúků    
1268     Bajbars se zmocňuje Antiochie
1271   Křížová výprava Eduarda Anglického Krak des Chavaliers se vzdává Bajbarsoi
1277     Bajbarsova smrt. Dvouletý spor o nástupnictví končí triumfem velitele syrských vojsk Kalavuna
1281     Kalavun poráží Mongoly poblíž Homsu
1290     Smrt Kalavuna. Vládu přejímá jeho syn al-Araf Khalil
1291 Templáři jsou přinuceni evakuovat Tortosu a 'Atlit. Ztráta posledního útočiště ve Svaté zemi.    8. května dobývá al-Araf Akkon. Pád Akkonu Mamlúkům. Konec křižáckých království v zámoří.
1293   Zvolen poslední velmistr Jaques de Molay  
1302     Pád ostrova Ruad. Posádka zmasakrována
1307 13. října v noci zatčení templářů ve Francii za kacířství na popud francouzského krále Filipa V. "Sličného"    
1310 12. května 54 templářů upáleno v Paříži jako kacíři    
1312 Oficiální zrušení řádu na koncilu ve Vienne  
1313   Všechen majetek připadá Řádu rytířů špitálu sv. Jana Jeruzalémského - bula Dudum in Generali Consilio * Smrt prokurátora Nogareta  
1314 18.3. - Jaques de Molay a Geoffrey de Charney jsou upáleni na hranici    
1315   Smrt Klementa V. * Filip IV. Sličný zabit při lovu  
1517   Zničení templářského archívu na Kypru císařem Otomanem