Velmistři řádu
Jacques de Molay
|
![]() |
|
![]() |
Jako válečník
se de Molay ze všeho nejdřív pokusil obnovit ducha řádu vyžadováním
přísné disciplíny a návratem ortodoxních pravidel. Vlastnictví knih
a jiných písemností bylo rytířům zakázáno, bez výjimky. Jako
negramotný mnich-válečník neviděl žádný smysl v tom, aby templáři
uměli číst: Co budou potřebovat vědět, to jim bude řečeno, a pokud
by věděli víc, než potřebují, nevzešlo by z toho nic dobrého. Nařídil
všeobecné posílení disciplíny v celém řádu a vyžadoval přísné
dodržování templářské řehole, pokud šlo o jídlo, oděv, osobní
vlastnictví a náboženské obřady.
Je otázkou, jak tak průměrný a nevýrazný člověk prošel
tolika volbami, než stanul v čele tak mocného řádu. O jeho průměrnosti
svědčí například
způsob argumentace proti návrhu Filipa V. o sloučení s
johanity.
Neví se nic o jeho bojových akcích, ví se jen, že v
poslední
bitvě o Akkon nebyl. Šlo tedy zřejmě
o organizátora, který měl za úkol reorganizovat řád pro mírové a
ekonomické působení v západní Evropě? Nikoli, stále naléhal na
vyhlášení nových křížových výprav, neboť v jeho očích by řád
ztratil smysl, pro který byl založen.
V roce 1307 mu bylo 64 let, upálen byl 18.3.1314 v 71
letech.