Klub psychotroniky a UFO

Věda kontra alternativní medicína ?

6. BOJ PROTI "PAVĚDĚ"

6.1 Vyloučení HS z ČLS JEP

Výše uvedený článek z MS však, bohužel, není ojedinělou aktivitou předsedy naší AV na poli boje za odstranění homeopatie a dalších "iracionalit". Na sjezdu České lékařské společnosti JEP konaném ke konci loňského roku (1996) byla za velice podivných podmínek (což bude mít asi soudní dohru!) vyloučena homeopatická společnost, která do té doby byla členem ČLS. Jedním z "odborných" řečníků před hlasováním byl i prof. Zahradník, přičemž k veřejné obhajobě homeopatie nebyl nikdo z přítomných homeopatů připuštěn. Protihomeopatický obsah řeči prof. Zahradníka ovšem opět nic nového v argumentaci nepřinesl a tak k němu již nemám co dodat. Co mě však zásadně zajímá: z jakého titulu pan profesor vlastně na shromáždění lékařů hovořil a prakticky tak mohl ovlivňovat konečné hlasování? Domnívám se, že těžko by mluvil tak jak mluvil a těžko by vůbec byl přizván k projevu na lékařské téma, kdyby byl pouhým řadovým fyzikálním chemikem. Nabízí se proto otázka, zda vlastně při prosazování svých osobních (a jak je diskutováno výše i nepodložených) názorů nešlo o zneužití postavení předsedy AV ČR a zda je pan profesor vůbec schopen uvědomit si svou obrovskou zodpovědnost za budoucí rozvoj české vědy a za její další hodnocení veřejností.

6.2 Boj o ovlivnění studentů

Další konkrétní případ boje proti AM. Již od roku 1990 probíhá na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové výuka předmětu nazvaného Základy komplementární medicíny, seznamujícího zájemce s principy některých neklasických metod léčby a diagnostiky (např. akupunktury a jejích modifikací, fytoterapie, homeopatie, jógy atd.). Předmět je určen pro studenty 4. ročníku a je nepovinně volitelný, což znamená, že jej mohou studenti zcela ignorovat. Proto mne doslova šokovalo a nesmírně rozhořčilo, když jsem se dozvěděl, že tato výuka byla v roce 1995 odsouzena komisí zřízenou pro evaluaci fakulty v rámci UK a následně odsouzena i některými dalšími vysoce postavenými osobami naší vědy a výuky (mj. především prý Dr. Grygarem - astrofyzikem!). Z této informace na mne dýchl středověk. Považuji za nepřípustnou snahu lidí s mocí rozhodovat o směrech dalšího vývoje vědy učinit z důležitých orgánů jednoho z hlavních garantů české vědy inkviziční komise určující, co se studenti smějí nebo nesmějí dozvědět. I kdyby totiž nakrásně byly přednášené disciplíny komplementární medicíny šarlatánské, je podle mého více než vhodné, aby se s nimi budoucí lékaři měli možnost seznámit, měli o nich lepší přehled než jejich příští pacienti a případně je potom i odsoudili. Ovšem na základě vlastních, alespoň základních vědomostí o nich. Přitom tyto vědomosti jim musí předat lidé těmito disciplínami se zabývající. Je otřesné, že např. na lékařské fakultě v Plzni seznamoval několik let studenty s homeopatií a jinými metodami AM prof. Heřt, o jehož znalostech, objektivitě, schopnosti logického úsudku a snad i pravdomluvnosti si můžete udělat představu po přečtení jednoho výše uvedeného odstavce a především pak dalšího mého příspěvku /AM-MRA/. V této souvislosti upozorňuji také na velice výmluvný soubor dopisů a písemných stanovisek uveřejněných v oddíle Homeopatie na fakultní půdě v ČSHom, duben 1995. Je vysoce pravděpodobné, že lidé tak nekompromisně brojící proti zmíněné volitelné výuce na LF UK v Hradci Králové budou podle svých možností proti komplementární (alternativní) medicíně ve všech jejích směrech hlasitě vystupovat a stejné názory budou požadovat i od svých žáků. Nemohu zde nevzpomenou praktiky totality, kdy byly např. celé kolektivy nuceny podepisovat různé Anticharty a jiné odsuzující pamflety, přičemž jim nebylo dovoleno se s vlastním předmětem kritiky ani seznámit.

6.3 Nekompetence

Když uvážím, jakých suverénních aktivit se proti homeopatii a dalším metodám AM dopouští fyzikální chemik prof. Zahradník a s ním řada matematiků, fyziků, chemiků apod. (ale i lékařů, kteří se neobtěžují seznámit se ani s těmi nejzákladnějšími principy a konkrétními výsledky homeopatie), napadá mne, zda v budoucnu nebude třeba rozhodovat o dalším vývoji fyziky nějaký výše postavený lingvista, o matematice třeba botanik atp. Ostatně, naše totalitní historie takové případy nekompetence dobře zná; např. Mikrobiologický ústav ČSAV prý kdysi vedl bývalý bachař. Věc ale může být opravdu vážná. Nepokládám sice za příliš pravděpodobné, že by se podařilo mocným "skeptikům" oficiálně zakázat používání homeopatie; to by bylo asi politicky neúnosné při našich snahách o vstup do Evropy. Též velice účinný zákaz dovozu homeopatik i přes argumentaci o zbytečném a naši neuspokojivou obchodní bilanci zatěžujícím dovozu "neúčinných, lékuprostých a drahých" homeopatik by asi politicky neprošel. Možný a velice nebezpečný zásah proti homeopatii a případně i dalším metodám AM ale naznačuje prof. Zahradník ve své 7. odpovědi výše diskutovaného rozhovoru. Co kdyby vyšlo např. nařízení Ministerstva zdravotnictví, že lékaři zabývajícímu se homeopatií bude odebrán titul MUDr. a svou původní lékařskou praxi tak již dále nebude moci provádět? Výše uvedené vyloučení homeopatické společnosti z řad ČLS JEP může být prvním krokem k takovému nařízení. To by bylo opravdu tragické. Jednak by byla nucena řada schopných lékařů homeopatii (a případně i ostatní "alternativy") opustit, neboť by je samotná homeopatie neuživila (např. kvůli zadluženosti díky provozování své původní specializace). Homeopatie by se tak navíc stala běžnou živností a otevřela by se skutečným šarlatánům nemajícím o zdraví člověka a o medicíně mnohdy ani ponětí. Ve svých důsledcích by potom mohlo docházet ke značnému zdravotnímu poškození řady pacientů, následná diskreditace homeopatie (resp. AM celkově) by potom vedla k dalšímu úpadku a naše současná medicína by tak zůstala v péči o zdraví osamocená a v mnoha případech, jak známo, zcela bezmocná. Ovšem zdraví člověka "skeptiky" asi příliš nepálí, i když se starostí o pacienty často ohánějí. Jinak by se totiž zajímali o praktické výsledky jednotlivých oborů AM, což zcela evidentně nečiní a praxi opravdové AM zcela ignorují.

6.4 Dogmatismus

Vědce sisyfovského typu já osobně nazývám dogmatiky a viním je z toho, že vědě kladou umělé a svévolně definované hranice a tím ji v dalším rozvoji omezují a brzdí. Navíc skutečnou vědu v očích inteligentnější a zasvěcenější veřejnosti značně diskreditují. Zdá se mi, že tito lidé se v podstatě snaží (doufám nevědomky a s vírou ve vlastní pravdu a ve správnost svých činů) dostat společnost myšlením do středověku, přičemž nahrazují některé termíny - např. "Písmo svaté" za "vědu", "kacířský" za "nevědecký" apod. Doufejme, že se neobnoví i některé praktické metody argumentace jako je zákaz určitých směrů poznávání a pronásledování jejich protagonistů, pálení knih, upalování kacířů, mučení a jiné vyhánění ďábla - pavědy. Za totality byly středověké metody zmírněny na ukončení kariéry, výpovědi ze zaměstnání, postižení potomků a občas i uvěznění, měly však obvykle politický podtext. Obávám se, že i toto mírnější "přesvědčování" by stále mohlo být velice účinné a značně tak zbrzdit intelektuální rozvoj dalších generací. Vycházeje z formy některých příspěvků a aktivit určitých zvláště nesmiřitelných "skeptiků" bych se takovému neblahému vývoji ani příliš nedivil.

Sisyfovci se rozhodli bránit vědu před "pavědou" (viz např. příspěvek "Braňme vědu" od B. Vlachové, ( http://www.fce.vutbr.cz/sisyfos/ sis00_07.htm). Podle mého však není největším nebezpečím pro vědu skutečná pavěda - ta totiž vždy časem sama zajde na úbytě a rozvoj vědy nemůže dnes již ohrozit ani krátkodobě. Též tzv. "nevědecké názory" nemohou skutečné vědě ublížit. Naopak, některé z nich totiž, potvrdí-li se, mohou vědu rozšířit o další dimenze mechanistickým přístupem nepoznatelné. Hlavní nebezpečí pro vědu však vidím ve skutečně nevědeckém myšlení, plným dogmatismu, přehnaného sebevědomí, konzervatismu, odborné omezenosti, pocitu nadřazenosti vlastního oboru nad jinými a nezřídka i nenávistné zaujatosti, zaklínajícím se vědou a přitom bránícím dalšímu rozvoji objektivního poznávání.

Kdo může (a nebo spíše musí) bojovat proti dogmatismu ve vědě? No především skuteční vědci, vědci nejen svými tituly a případnou odbornou prací ale vědci i svým duchem. Lidé, kteří ve vědě staví poznání pravdy vysoko nad svou ješitnost, duševní pohodlnost či jiné osobní nedokonalosti. Přes svou skromnost však tito lidé musí být v obraně vědy a pravdy mnohem hlasitější než dosud a nesmí se nechat překřičet dogmatiky sisyfovského typu. Jinak se stanou pouhými mlčenlivými nástroji "svaté vědecké inkvizice" a historie je odsoudí jako tiché spoluviníky stagnace naší vědy na přelomu tisíciletí.

Ing. Pavel Šiman

Obsah:

1. ÚVOD

2. SISYFOS

2.1 a 2.2

3. SISYFOVSKÉ METODY

3.1 Programově vymezené metody

3.2 Ostatní praktické metody

3.3 Upřesnění autora

4. ARGUMENTACE PROTI HOMEOPATII

4.1 Úvod

4.2 Neprokázanost homeopatie