"Nezaujatost" tisku
Pavel Šiman
Na konci léta 1996 jsem byl jedním známým upozorněn na článek, který na téma homeopatie vyšel v magazínu dnes a byl nazván "Kypřicí prášek na informace". Jeho obsah mne popudil. Nejen, že autor v něm projevil své prakticky nulové znalosti z předmětu své kritiky, ale článek byl navíc koncipován výsměšně. Autorovi však musím přiznat značnou vtipnost, škoda jen, že projevenou na nevhodném místě s nepravdivými argumenty. Sedl jsem tedy a napsal do zmíněného plátku zhruba stejně dlouhou odpověď se žádostí o vytisknutí. Obojí nyní předkládám.
PRÁŠEK NA DEZINFORMACE
Touto poznámkou reaguji na článeček matematika Milana Mareše, který byl s názvem KYPŘICÍ PRÁŠEK NA INFORMACE uveřejněn v 33. čísle magazínu Dnes z 15. srpna 1996. Uvedený článek se snaží zesměšnit homeopatii a všechny ty, kteří v ní věří. Svůj názor autor dokazuje efektním přirovnáním ředění homeopatických léků a učením z oboru teorie informací.
Pominu skutečnost, že vysoká léčebná účinnost homeopatie je metodicky snadno prokazatelná a byla v praxi již nesčetněkrát ukázána. Obhajoba homeopatie je totiž záležitostí homeopatů, kteří mají po ruce zcela konkrétní fakta. Mne však popuzuje především diletantství, se kterým je argumentace v článku vedena. I mně, jen nepatrně informovanému laikovi, bylo okamžitě zřejmé, že autor neví o homeopatii prakticky vůbec nic. Samozřejmě kromě útržku informace o pověstném extrémním ředění homeopatik. A pouze na tom, aniž by se snížil k získání alespoň základních znalostí z předmětu své kritiky, staví svůj výsměch. Celou homeopatii tak zcela nepřípustně zjednodušuje na matematický model ředění léků a přehlíží skutečnost, že interakce biologických systémů jsou přece jenom poněkud složitějšího charakteru a že o nich současná věda zatím mnoho neví. Není však sám. Podobného zjednodušování, vycházejícího z naprostého nepochopení základních principů a z ignorování praktických výsledků, se dopouštějí všichni mně známí "kritici" homeopatie.
Autor však ani v onom zjednodušení neříká pravdu. Každý, kdo se, byť jen okrajově, seznámil s chemií stop ví, že molekuly stále zřeďované látky obvykle vymizí z roztoku daleko dříve, než by odpovídalo čistě matematické abstrakci. V článku uvedené přirovnání s jedinou molekulou v objemu dvou zeměkoulí je tedy nesmyslné. Chtěl autor touto dezinformací pouze ohromit laiky? A nebo ze svých matematických výšin nedohlédne na přízemní chemii ani tehdy, když jí chce použít ve své argumentaci?
Musím se však zmínit ještě o jednom závažném hříchu autora. Podobně jako ostatní nepřátelé homeopatie si totiž předmět své kritiky uzpůsobuje a deformuje podle potřeby. I když opravdu existuje hypotéza o otisku informace do strukturních jednotek rozpouštědla, není homeopaty přijata všeobecně a nemůže být, tudíž, použita jako závažný teoretický nedostatek vedoucí k "vědeckému" odsuzování celé léčebné metody. Na tomto poli bojují odpůrci homeopatie s větrnými mlýny. Dosud totiž neexistuje žádná obecněji přijímaná teorie vysvětlující působení homeopatických léků. Existují jen určité pokusy o objasnění, ty však zhusta vycházejí z nedostatečných a, dle mého, dosti naivních představ autorů o hmotě. Homeopatie tedy prozatím zůstává pouze empirickou léčebnou metodou a rádoby vtipná protiargumentace z oboru informatiky je tedy poněkud irrelevantní a dokazuje jen autorovu naprostou neznalost věci a jeho nepřiměřené sebevědomí.
Co říci na závěr? Snad jen následující: Vážení kritici údajných pavěd a pověr, sestupte, prosím, z výšin své neomylné vševědoucnosti a dříve, než něco podrobíte své zdrcující kritice, důkladně se s tím seznamte. Pokud je ona pavěda prováděna prakticky, snižte se dokonce i k experimentálnímu prověření. Jinak totiž riskujete svou teoretickou argumentací "od zeleného stolu" zesměšnění sebe sama. A to i když náhodou někdy třeba budete mít pravdu.
Vážená redakce,
v příloze vám posílám názor, který bych rád uveřejnil ve vašem magazínu jako reakci na vámi uveřejněný článek matematika Milana Mareše v čísle 33 z 15.8.1996 na str. 17 s názvem Kypřicí prášek na informace, oddíl Sympozion .
Na svou žádost jsem dostal odpověď datovanou 28.8.1996 a podepsanou panem Vladimírem Petříkem:
"Váš text Prášek na dezinformace jsme postoupili autorovi textu, který kritizujete, s prosbou, aby Vám odpověděl. Stanovisko k problematice homeopatických léků a homeopatické medicíny jsme v našem listě přinesli už dávno a protože se k tématu nehodláme vracet, Vaši polemickou reakci neotiskneme".
S takovouto odpovědí jsem se nehodlal smířit a tak jsem napsal přímo šéfredaktorovi MF DNES, panu Petru Šabatovi:
"Poslal jsem redakci magazínu Dnes svou reakci na jeden článek tam vytisknutý se žádostí o její uveřejnění. Pan Vladimír Petřík mi potom napsal dopis, ve kterém mi zdůvodňuje zamítavé rozhodnutí redakce. Pokud své odůvodnění pan Petřík myslí vážně, domnívám se, že dost dobře nepochopil základní smysl mého článku. Já totiž nepolemizuji o smyslu či nesmyslu homeopatie, ale reaguji na diletantsky a demagogicky vedenou argumentaci, která byla vaším časopisem uveřejněna. A i kdybych nakonec polemizoval na téma homeopatie, jak je možné, že toto téma zakončí váš časopis článkem vysloveně posměšným a o čtrnáct dní později se již časopis nehodlá k tématu vracet? Pak bych musel velmi vážně pochybovat o nezaujatosti a objektivitě vašeho listu nebo alespoň některých jeho redaktorů.
Obracím se proto na Vás osobně se žádostí o nové posouzení onoho případu a o otisknutí mého příspěvku právě magazínem Dnes. Domnívám se totiž, že moje reakce by měla být dostupná nejlépe stejným čtenářům. V příloze zároveň posílám kopie všech příslušných listin. Prosím Vás zároveň o včasnou odpověď, abych případně mohl svůj článek poupravit a v rozumném termínu nabídnout jinde".
Dodnes (t.j. 24.2.1997) jsem nedostal odpověď. Pokud nebudu předpokládat, že se doporučeně poslaný dopis ztratil, co si tedy mám myslet o nestrannosti a nezaujatosti časopisu MF DNES? A jaká je situace u jiných listů? Také tam otisknou nějaký názor třeba i diletantský a výsměšně napsaný a oprávněnou nesouhlasnou reakci na něj potom ignorují?
Případ však měl ještě pokračování, tentokrát již optimističtější. Autor mnou kritizovaného článku mi napsal dopis, ve kterém svůj počin obhajoval. Potěšilo mne, že tón tohoto dopisu byl již značně oproštěn od nepřiměřeného sebevědomí projeveného v článku. Napsal jsem tedy jedenáctistránkový veledopis obsahující vysvětlení mých názorů na homeopatii i na "vědecké kritizování". Podle kratší a velice slušné odpovědi soudím, že to pro mne nebyl ztracený čas. Autor totiž patrně pochopil, v čem udělal chybu a myslím si, že opustil řady oněch "vědeckých kritiků"-dogmatiků. Přitom nikterak nevadí, že nadále zůstává ohledně homeopatie a dalších "iracionalit" naprostým skeptikem. Naopak, mě by dokonce mrzelo, kdyby ho o homeopatii přesvědčil jen nějaký dopis, byť sebedelší. A tak mu tedy již nemám co zazlívat a dovedu si např. představit, jak spolu přátelsky diskutujeme na jakékoli téma - třeba i homeopatické. Doufejme, že takových nepřátel všeho nekonformního, kteří potřebují jen ukázat na svou, řekněme, zaslepenost a pak jsou schopni ji pochopit, bude více. Z nich totiž mohou vyrůst skuteční kritici, kteří se aktivně a se znalostmi budou podílet na nezaujatém hledání pravdy. A o to by přece ve vědě mělo jít především.
Poznámka: Doufám, že moje závěrečná smířlivá slova na adresu autora kritizovaného článku mu v očích dosavadních dogmatiků (zvláště, jsou-li jeho nadřízenými) neuškodí.
V textu použité neběžné zkratky :
alternativní
(komplementární) medicína .....................AM
vědecká
(klasická) medicína ....................................VM
tento
příspěvek ......................................................./NT/
Autorovy
další příspěvky na této stránce:
"Úvaha
o vědecké kritice"
........................................../ÚVK/
Věda
kontra alternativní medicína ?
"Alternativní medicína - možnosti a rizika autorů" ...../AM-MRA/