Tajemství templářů 

Tajný plán templářů 

Někteří zastánci katolické církve, kteří chtěli dodatečně ospravedlnit rozdrcení řádu, přisoudili mu tajné úmysly podřídit si div ne celý svět. Činí narážky na to, že vedoucí představitelé řádu měli tajné spojení s muslimskou církví, zejména s ismáílity a vůdcem sekty assassinů (hašišovců) Hasanem, který prý byl pod vlivem gnosticismu. Například F. Hayward píše: „Templáři snili o světové říši, v níž by hráli vedoucí úlohu; nebylo by proto divu, kdyby zastávali určitý'synkretismus, vzniklý spojením křesťanského a muslimského učení." Hayward stejně jako jemu podobní autoři ovšem pro to žádné důkazy neuvádí. Existuje však mnoho spekulací a pověstí: 

Dva dny před zatčením templářů vyjel vůz ze senem z pařížského Templu. Šlo o skupinu rytířů vedených jistým Aumontem. Odjeli do Skotska, připojili se k zednářské lóži Kilwinningu. Spojili se s tamními sdruženími templářů, kteří si předávali tajemství chrámu Šalomounova.

J. de Molay před svým zatčením předal velení a tajné instrukce svému synovci hraběti z Beaujeau, který se stal vůdcem tajného Templu.

Po 650 letech začaly vznikat tajné řády, které se dovolávají templářů. To by dokazovalo, že jejich dědictví trvalo nepřetržitě.

Po popravě Ludvíka XVI. vyskočil z davu neznámý člověk a zvolal : „Konečně jsi pomstěn, Jaquesi de Molay!“ Řád templářů, i když jako napůl světská organizace, byl obnoven ve Francii za Napoleona I. v roce 1808.

Gauthier Walther v knize La chevalerie et les aspects sécrets de l´historie tvrdí,

• že templářský plán si jako konečný termín převzetí vlády nad světem stanovil rok 2000

• sami se rozhodli přejít do ilegality, obětovali se i s velmistrem, nechali se zavraždit, zřejmě na ně padl los

• z nižších vrstev templářů vznikli svobodní zednáři