Řád německých rytířů
![]() |
|
Němečtí
rytíři se do Evropy vrátili jako první z křižáků: zpočátku do Transylvánie,
posléze k dolnímu toku Visly. Podle smlouvy, uzavřené v roce 1226 mezi polským
knížetem Konrádem Mazovským a velmistrem Hermannem von Salza, získal řád
do držby chelmské území, které se mu stalo odrazovým můstkem k útokům
do oblastí baltských kmenů Prusů. Původní název společenství „Bratří
německého domu" znají dnes už nemnozí, neboť ohněm a mečem byl
do stránek historie vyryt název zcela jiný - Teutonský řád. Právě od
teutonských komturů pochází proslulé heslo Drang nach Osten! Jako svéráznou
politickou závěť převzaly toto heslo později celé generace pruských
militaristů, jež stály u zrodu druhé i Třetí říše. „Německý dům"
přetrval v téměř již chimérické podobě až do konce první světové války.
Po 2. světové válce obnovil svou činnost v SRN, ovšem už jako soukromé
společenství.
Dunivý krok rytířů vířil
prach na cestách v Polsku, Litvě i v Čechách. Několik let před bitvou u Čudského
jezera (1242) se k Teutonům připojily zbytky livonského řádu Bratří mečových.
Řád rozdrtil odpor porobených národů, zmocnil se rozlehlých území mezi
řekami Narvou a Vislou, a vytvořil tak mocný, zcela militarizovaný stát,
který se stal základnou pro dobytí baltských území.
Roku 1241 vtrhl řád do Ruska, kde dobyl Pskov. Zvířecí
hlavy s vyceněnými tesáky, ocelové zobáky a supí pařáty jejich přílbic
a helem našly svůj konec v bitvě na Čudském jezeře roku 1242, když se pod
těžce obrněnými rytíři prolomil led. Alexandr Něvský tak zastavil jejich
nápor v Rusku.
Poslední velmistr řádu
Gotthard Kettler vyměnil v roce 1561 řádové žezlo za korunu kuronského
vévodství, jež bylo mnohem později připojeno k Rusku. Jeho "stín"
pak k údivu všech přítomných "vyvolal ze záhrobí" proslulý
dobrodruh a mystifikátor Cagliostro, který se na své cestě zastavil v Mitavě.
V roce 1309 bylo sídlo
řádu přeneseno do Marienburgu. Jeho moc byla otřesena teprve po bitvě u Grunwaldu
v roce 1410, v níž proti rytířům vyrazila spojená vojska polsko-litevská,
podporovaná slovanskými sousedy. O půl století později pozbyl řád toruňským
mírem léno a uvolnil Polsku přístup k moři. Kapitula přesídlila do
Konigsbergu (Královec, nyní Kaliningrad), kde došlo k završení historie řádu.
Albrecht von Hohenzollern, poslední velmistr řádu německých rytířů,
využil reformačního hnutí, provedl sekularizaci řádu a jeho území prohlásil
za dědičné léno. Tak vzniklo Pruské vévodství.
V roce 1809 byl řád zrušen
Napoleonem, o čtvrt století později byl však opět restaurován
rakouským monarchou. Shromáždil pod svou zástavu jen žalostné trosky
vojenské šlechty.
Řád bohužel existuje
dodnes a v ČR si nárokuje řadu sídel a pochopitelně i majetku.