Rytíři Sv. Lazara  

Rytíři Sv. Lazara byli prvním vojenským řádem, který se objevil po Templářích a Špitálnících. 

Jmenovec řádu, Sv. Lazar, byl muž vyléčený Ježíšem z malomocenství v jednom z biblických příběhů.

Nařízení Templářů a Špitálníků uvádělo, že bratři musí být zdraví, tudíž jakýkoliv rytíř, který se nakazil leprou, musel odejít z řádu a připojit se k bratrům Sv. Lazara.

Řád vznikl z Rytířstva milosrdných bratří a jeho první velmistr byl také mistrem řádu Špitálníků.

Byly jim uděleny pozemky blízko Orleans ve Francii a Leistershiru v Anglii a řád pak udržoval síť nemocnic pro malomocné napříč celou Evropou a v Sýrii.

V řádu byla vždy jen hrstka bojujících bratří (snad kvůli skutečnosti, že bratři měli kvůli své chorobě poněkud křehké končetiny), ale v časech krize mohli být povoláni do boje.

Členové řádu nosili podobně jako Špitálníci černý oděv a v 16. století převzali jako svůj znak zelený kříž.