České Budějovice

Klub psychotroniky a UFO

Vltavíny - kde je hledat ?

Vltavíny se nacházejí na poli po pravé straně silnice vedoucí z Vrábče do Záhořčic. Pole výskytu je ohraničeno na straně vzdálenější od Vrábče osamoceným stavením, na straně bližší ke vsi, potokem a nudlovitým přilehlým polem. Za tímto malým polem, směrem dál od silnice se nachází borový lesík, při jehož kraji se nalézá menší pískovna s výskytem vltavínů a valounů záhnědy v různě hlubokých vrstvách písčitých naplavenin. Od blízkého zemědělského statku poblíž vesnice, vede k pískovně polní cesta.

Další naleziště jsou v pískovnách v Ločenicích, u Chlumu nad Malší nebo v cihelně v Besednici (okr. Český Krumlov). Lze je najít blízko Habří, Krasejovky, Záluží, Radomilic, Borovan (okr. ČB), Dolních Chrášťan, Brusné (okr. Prachatice). Na Moravě poblíž Slavice, Kojetic, Štěpánovic, Slavětic, Mohelna (okr. Třebíč).

Co o nich víme

Když se v roce 1788 objevila první zpráva o nálezu podivně vrásčitých zelenavých kamenů poblíž Vltavy v jižních Čechách, vyjádřil se profesor přírodopisu Josef Mayer, že jde nejspíše o chryzolity sopečného původu. Pozdější celosvětové výzkumy však odhalily jinou pravdu. Po objevu podobných sklovitých hmot v Austrálii, v Asii, v západní Africe nebo u Aralského jezera, kterým se souhrnně začalo říkat tektity, se vědecká obec shodla na tom, že jejich vznik souvisí s dopadem mimozemského tělesa na povrch Země. Dodnes však existuje několik teorií procesu jejich vzniku a několik názorů na to odkud z vesmíru pocházelo těleso, které je stvořilo.

Jedna z nejuznávanějších teorií říká, že tato přírodní křemičitanová skla lahvově zelené barvy, která se nacházejí na území jižních Čech a Moravy, vznikla při dopadu velkého meteoritu u Stuttgartu, kde je dnes kráter Ries o průměru 24 kilometrů, před 14,8 mil. lety. Při dopadu vzniklo obrovské množství tepelné energie, která přetavila povrchové vrstvy horniny v oblasti dopadu na sklo. To pak bylo silou nárazu rozmetáno do ovzduší a proudy plynů a vzdušnými víry zaneseno do oblasti dnešního výskytu. Navíc se při explozi doprovázející dopad, vytvořila vakuová bublina, díky které je v dutinách tektitů zachován velmi nízký tlak plynů. Jiné teorie říkají, že samotné vltavíny jsou mimozemského původu a dopadaly v rojích na povrch Země po dlouhé cestě vesmírem.

Ať už se k nám tato skla dostala jakkoliv, jejich další osud určovala voda. Předpokládaných 3000 tun skla, což by byla krychle o hraně 11 metrů, bylo splaveno do řek a následně uloženo do písčitých sedimentů, kde sklo milióny let naleptávaly agresivní přírodní roztoky. Naleptávání nestejně odolného povrchu tektitů pak mělo za následek různě členitou a hlubokou vrásčitost jednotlivých kousků i odlišnosti podle místa nálezu. Unikátně zbarvené české a moravské vltavíny se dnes nachází především na polích, pod nimiž leží písčitá vrstva původních sedimentů. Při hluboké orbě se vltavíny z písků přimíchají do vrstvy zeminy a dostanou se na povrch. Díky častému pohybu a těžké zemědělské technice jsou však bohužel často poškozeny a rozlámány. Hledání vltavínů v pískovnách je sice méně úspěšné - 1 až 3 kusy na metr krychlový, ale nálezy odtud jsou čisté, lesklé a nepoškozené, čímž výrazně získávají na hodnotě. Nejvíce ceněny jsou kompaktní kusy kulovitého tvaru s bohatou pravidelnou strukturou povrchu. Vltavíny se vkládají do šperků buď v přírodním stavu nebo s rytinou na vyleštěné plošce. Průměrná velikost vltavínů českých je 6,7g a moravských 13,5g, jejichž výskyt je však mnohem řidší než v Čechách. Největší známý vltavín na území České republiky pak pochází ze Slavic a váží 265,5g.

V luxusních mineralogických obchodech v Coloradu i v New Orleans se prodávají jihočeské "moldavity" za několikasetdolarové cifry. A tak se mnohé lokality na jihu Čech proměnily v doly na ilegální těžbu a zdejší pískovny se stávají cílem nájezdů organizovaných skupin vybavených těžkou technikou. Navíc se zde připravuje i legální těžba.

Vltavínů ubývá a nové již nebudou, jejich cena stoupá a úsilí hledačů se zvyšuje. Svět je zásobován záhadnými zelenými vrásčitými sklíčky z jižních Čech a rád za ně štědře platí. Ti kteří hledají vltavíny pro radost, do své sbírky nebo jako dárek blízkému člověku, dál chodí celé dny po polích, nejlépe po orbě a po dešti, kdy je členitá sklovitá hmota omytá a nejlépe viditelná a často nenajdou vůbec nic. Jsou však i dny kdy se urodí a člověk jich najde třeba šest najednou.

• Odhalíme tajemství vltavínů ? - V. Patrovský se zamýšlí nad hypotézami jejich vzniku 
• Tajemné vltavíny - očima badatele I. Mackerleho

(c) Klub psychotroniky a UFO * České Budějovice, 2012