České Budějovice

Klub psychotroniky a UFO

Odhalíme tajemství vltavínů ?

Otázka vzniku vltavínů, podivných přírodních skel nacházejících se v oblasti jihozápadně od Českých Budějovic a na Moravě v povodí řeky Jihlavy, není dodnes jednoznačně vyřešena. Donedávna se uvažovalo o tom, že jde odkapanou roztavenou hmotu velkého kamenného meteoritu, který letěl z Čech na Moravu (Hanuš) nebo naopak (Oswald) a opustil pak zemskou atmosféru. Z dynamického hlediska je tato teorie nepravděpodobná a neobstojí ani další Oswaldův výklad, že moravské vltavíny jsou tmavší, protože meteorit byl ve vrchních vrstvách bohatší na železo. Vltavín od Senorad má přeš 3,5 % kysličníků železa, vltavín z dalšího moravského naleziště od Dukovan má již jen 1,97 % kysličníků železa (FeO + Fe₂O₃) a vltavín z českého naleziště od Lhenic má 1,93 % FeO.

Tmavší barva moravských vltavínů pochází zřejmě od trojmocného železa, kdežto české vltavíny obsahují téměř výhradně železo dvojmocné a jsou barvy bledě nebo světlé zelené. To znamená, že utuhly v neoxidující atmosféře nebo vznikly za vysoké teploty a rychle tuhly, kdežto moravské vltavíny byly vystaveny oxidaci, například delší dráhou v atmosféře.

V souvislosti se vznikem rieského kráteru v západním Německu se v posledních letech diskutovalo i o vzniku našich vltavínů (E. David, 1969).

Roztavená hmota měla být vržena asi 350 km daleko do Čech a na Moravu. Podkladem pro tuto domněnku bylo téměř shodné stáří vltavínů (14,7 miliónu let) a suevitů (14,8 miliónu let - W. Gentner, G. A. Wagner, 1969), což by s ohledem na možnou chybu mohlo ukazovat na týž původ - dopad velkého kosmického tělesa (V. Vand, 1964). E. David (1969) se domnívá, že šlo o jádro komety, která se rozdělila: jedna část vytvořila oblast rieskou a druhá steinheimskou. L. Kopecký (K původu měsíčních kráterů a pozemských astroblémů, Národní museum, 1970) však zcela správně poukazuje na velké rozdíly mezi chemickým složením vltavínů a rieskými horninami i suevity. Navíc je chemické složení suevitů velmi kolísavé a oblast Riesu v době vzniku vltavínů byla zaplněna vápencovými horninami s malým obsahem silikátové složky. Suevity mají 59 až 66 % SiO₂, kdežto vltavíny kolem 80 % SiO₂. Mají rovněž asi o 6,7 % méně Al₂O₃, o 2,8 % více Fe₂O₃ a o 3,3 % více CaO. Proti teorii původu z rieského kráteru lze uvést i to, že se vltavíny nenacházejí nikde jinde v takové vzdálenosti. Analogie souvislosti australských, filipínských a bornejských tektitů s astroblémem ve Wilkesově zemi v Antarktidě nelze tedy vztahovat na Ries-Kessel a vltavíny. U australských tektitů byl studiem jejich struktury prokázán průlet atmosférou, u vltavínů to však potvrdit nelze. Oswald předpokládá, že vltavíny se ukládaly v určitých místech dezintegrací meteoritické pumy, čímž vysvětluje, že se vltavíny nacházejí na lokalitách jen v menších ohraničených místech. Teoretizování o původu vltavínů by měly předcházet důkladné chemické rozbory hornin v okolí jejich nalezišť.

Podíváme-li se na geologickou mapu, zjistíme, že na nalezištích vltavínů převládá žula, rula a granulit, ale granulit se nachází jen v oblasti nálezů vltavínů, kdežto žula a rula na mnoha jiných místech. Jak známo, granulit je jemnozrnná směs křemene a živce s podružným obsahem granátu, někde modravého disthenu nebo tmavého biotitu či pyroxenu. Jeho původ není jasný. Chemické složení je podobné žule, případně křemennému porfyru. Obdobné chemické složení doplňuje tedy nápadnou souvislost výskytu vltavínů a granulitu. Vyšší obsah kysličníku křemičitého a nižší obsah alkálií u vltavínů lze snad vysvětlit vytěkáním alkálií za vysokých teplot. Vysoké teploty potvrzuje také obsah dvojmocného železa, neboť trojmocné železo za vysokých teplot odštěpuje část kyslíku.

Jestliže tedy vltavíny vznikly přetavením granulitu, zbývá nyní již jen objasnit, jakým způsobem k tomu mohlo dojít. Vltavíny tají při 1400 °C a podle určení stáří vznikly koncem třetihor, tedy v neogénu, kdy podle současných představ ještě není ani stopy po homo sapiens. Studium vltavínů bylo doplněno tavením granulitu odebraného u rozcestí Chlumeček-Mříč. I v kyslíko-vodíkovém plameni taje velmi obtížně a pění. Zpěněná0 hmota uzavírající bublinky je mléčná, ale na krajích, kde se zhomogenizovala, má špinavě zelený odstín a je průsvitná. Pro omezené pokusné prostředky nebylo možno provést roztavení dokonalé, takže pokus sice nadhozenou domněnku nepotvrzuje, ale zásadně ji nevyvrací. Obdobný pokus se žulou provedl již roku 1960 Lovering, který dokázal, že alkálie, zejména kysličník sodný, se při tavení vypařují. Vznik vltavínů z místních hornin je tedy mnohem logičtější, než z hornin Ries-Kesselu nebo z meteoritů.

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.

(c) Klub psychotroniky a UFO * České Budějovice, 2001