Velmistři řádu

Jacques de Molay

Byl velmistrem v letech 1295 - 1312. Někteří autoři se domnívají, že v nejkritičtější době měl řád nejslabší vedení.  Šlo o rytíře z nižší šlechty z východní Francie a zatvrzelého pedanta. Strávil veškerý svůj dospělý život v templářském řádu, od své iniciace v roce 1265 ve věku jedenadvaceti let. Ve svých 48 letech byl zvolen velmistrem, když předtím sloužil jako mistr chrámu v Anglii a později jako velkomaršál, nejvyšší vojenský velitel řádu.

Přestože bohatství ve Svaté zemi přišlo po pádu Akkonu nazmar, řád stále ovládal tisíce bohatých panství v Evropě, mlýny, tržiště a obchodní monopoly. Disponoval flotilou válečných lodí a provozoval mezinárodní bankovní operace. Z desítek evropských komend ještě stále mohl povolat nejlépe vycvičenou a nejlépe vybavenou armádu v křesťanské říši a jeho pýcha odrážela tuto moc.

Jako válečník se de Molay ze všeho nejdřív pokusil obnovit ducha řádu vyžadováním přísné disciplíny a návratem ortodoxních pravidel. Vlastnictví knih a jiných písemností bylo rytířům zakázáno, bez výjimky. Jako negramotný mnich-válečník neviděl žádný smysl v tom, aby templáři uměli číst: Co budou potřebovat vědět, to jim bude řečeno, a pokud by věděli víc, než potřebují, nevzešlo by z toho nic dobrého. Nařídil všeobecné posílení disciplíny v celém řádu a vyžadoval přísné dodržování templářské řehole, pokud šlo o jídlo, oděv, osobní vlastnictví a náboženské obřady.

Je otázkou, jak tak průměrný a nevýrazný člověk prošel tolika volbami, než stanul v čele tak mocného řádu. O jeho průměrnosti svědčí například způsob argumentace proti návrhu Filipa V. o sloučení s johanity. 

Neví se nic o jeho bojových akcích, ví se jen, že v poslední bitvě o Akkon nebyl. Šlo tedy zřejmě o organizátora, který měl za úkol reorganizovat řád pro mírové a ekonomické působení v západní Evropě? Nikoli, stále naléhal na vyhlášení nových křížových výprav, neboť v jeho očích by řád ztratil smysl, pro který byl založen.  

V roce 1307 mu bylo 64 let, upálen byl 18.3.1314 v 71 letech.