Záhady na Lokti

• město, založené v podhradí hradu, se zachovanými zbytky opevnění z roku 1500. 
• Hrad založený ve 13. století, přestavěn v 15. století, v 18. století změněn na vězení. Na hradu se uchovává meteorit - tzv. "zakletý purkrabí"
• Předpoklady o rozsáhlém podzemí se potvrdily v červnu 2000, kdy se u parkoviště propadla silnice a objevila se rozsáhlá podzemní místnost o rozměrech 5 x 5 metrů, a to ve značné hloubce 5 m pod povrchem. 
• gotický kostel z roku 1476, přestavěn barokně 

Zakletý purkrabí  

Malou přírodní záhadou, která byla již v 19. století prohlášena právem za meteoritické železo, byl tzv. "zakletý purkrabí". Od nepaměti byl totiž na radnici v městě Lokti chován podivný kovový slitek, o němž topograf Schaller píše, že byl "u velikosti koňské hlavy". Prastará pověst vyprávěla, že do toho kusu kovu byt zaklet zlý purkrabí Botho z Eulenburgu, jenž býval postrachem svých poddaných. Kdysi prý byl zabit bleskem na poli, když se rozkřikoval na robotníky. Po úderu hromu nalezli lidé místo těla svého pána jen onen kus kovu.

V Lokti se potom dál tradovalo, že onen "kámen" chovaný v komoře na radnici má prapodivnou vlastnost. Někdy se stává těžší a někdy zase lehčí. Časem byl "zakletý purkrabí" přenesen na loketský hrad a uložen zde v malém klenutém sklípku. Kdosi si vymyslel, že by mohl způsobit požár vzhledem ke svému hromovému původu a proto jej vhodili do hradní studny. Po letech, kdy byla studna čištěna, byl kámen z jejího dna vyzvednut a zase vrácen do sklípku. Z toho vyšla nová verze, že kdykoli bude "zakletý purkrabí" vhozen do studny, vrátí se opět na své místo.

Toto povídání vyslechli v r. 1742 francouzští vojáci, zavítavší sem do Lokte ve válce proti Marii Terezii, a jejich důstojník, Jan von Werth, aby se přesvědčil, co je na tom pravdy, dal opět slitek vhodit do studny. Nestalo se nic zázračného, ale "zakletý purkrabí“ vyšel opět na světlo v roce 1776, kdy byla studna znovu čištěna. Kámen byl vrácen na své místo v hradním sklípku.

V roce 1811 navštívil Loket profesor pražské techniky K. A. Neumann, který si kámen se zájmem prohlédl a již tehdy vyslovil názor, že by se mohlo jednat o meteorit.

Ve 20. letech 19. století byl meteorit, tehdy ještě některými vědci považován také za slitek roztaveného zvonu, se značnou námahou rozdělen na dva nerovné kusy. Jeden z nich, o váze 150 vídeňských liber, poslali do císařsko-královského kabinetu do Vídně a menší kus, vážící 40 liber, zůstal v Lokti.

Z loketského "purkrabího", vážícího v původním stavu 107 kg, zůstalo v Lokti jen žalostné torzo 14,4 kg těžké a Národní muzeum obdrželo z tohoto meteorického železa malou destičku o váze 168 gramů.

 Je záhadou, kdy se meteorit vlastně doopravdy dostal na loketskou radnici a zda je pravda, že při svém pádu skutečně nějakého člověka zabil. Podle dosavadních hypotéz lze jeho pád datovat do druhé poloviny 14. století.