|
Na svých cestách po stopách naší dávné minulosti
jsem navštívil několik zajímavých lokalit v různých
zemích světa. Po celou tu dobu jsem si stále více uvědomoval
následující skutečnost:
"Jedinou lidskou činností, která může překonat
své tvořitele o několik tisíc let a s různým úspěchem
odolávat lidským i přírodním katastrofám, jsou
stavby. Stavba je obestavěný prostor, který tvarujeme
myšlenkou a znalostmi doby, ve které žijeme."
S úžasem jsem zkoumal tisícileté monumentální
objekty a snažil se pochopit dobu jejich stavitelů. S
turistickým průvodcem v ruce a hlavou plnou informací z
úst místních průvodců, jsem organizovaně poznával
historii lidstva. S postupně narůstajícími znalostmi,
počtem navštívených lokalit a vzrůstající
pochybnosti o pravdivosti historických výkladů, jsem
dospěl k jednoznačnému názoru: "Oficiálně
prezentovanou historii lidstva dnes představuje logický
a ucelený souhrn poznatků, vyjádřených časovou přímkou,
bez kterých nelze prokázat pravdivost odlišných
historických teorií." Turistický průvodce se
pro mne stal pouze dobrým pomocníkem pro orientaci v terénu.
Doposud nepoznanou a nepochopenou historii lidstva je nutné
začít doplňovat.
Na území České republiky není možné nalézt
historické monumentální tisícileté objekty, tak jako
jinde ve světě. Za těmito památkami musíme cestovat
například do Jižní Ameriky, Egypta, Mexika, Anglie a třeba
i na Kostariku.
Na jaře
1999 se v tisku objevila krátká zpráva o nálezu
pravidelných kamenných koulí v Beskydách. Krátký článek,
žádné bližší podrobnosti, žádné vyjádření
geologů. Rozhodl jsem se tyto kulovité objekty blíže
poznat.
Kamenné
koule je možno vidět v horském pásmu Moravskoslezských
Beskyd zhruba na ploše dvou kilometrů čtverečních.
Ve volném lesním terénu jsou viditelné pouze jejich
horní polokoule vystupující ze země. Při procházce
lesem vás možná upoutá nezvyklý kulovitý tvar
kamene, nohou odhrnete jehličí, pohledem prozkoumáte zvětralý
povrch, ale odcházíte dál bez pocitu něčeho neobvyklého.
Vnímavého pozorovatele však upoutá množství zaoblených
kamenů, pozůstatků kdysi pravidelných koulí.
Nejzachovalejší objekty je nyní možné vidět ve starém
pískovcovém kamenolomu, který vznikl zřejmě velkým
sesuvem půdy. Nejnápadnější a největší kamenná
koule o průměru tří metrů doposud dominuje celému
prostoru. Je rozdělena ideálním řezem na dvě
poloviny, které stále přiléhají k sobě. Horní část
je narušena erozí, spodní, krytá, polokoule je neporušená.
Ve skalních stěnách je možné vidět další vrostlé
pravidelné kulaté objekty různých rozměrů, vysoko ve
stěně je vidět negativ po vypadlé kouli o průměru
asi pěti metrů. V lomu je patrná průzkumná činnost,
která pomohla obnažit dokonalou kamennou kouli. Je
nejzachovalejší, nezvětralá, hladká a ze dvou třetin
zasazená do skalního masivu. V celé popisované lokalitě
je doposud možné vidět asi 30 zachovalých kulovitých
objektů o průměru od 25 do 300 centimetrů.
Při pozorné
prohlídce lokality jsou patrné tyto zajímavé skutečnosti,
které lze shrnout do několika bodů:
1) Kamenné koule, obnažené ve stěně lomu,
jsou uloženy na pomyslné rovině v hloubce 1,5 až 2
metrů pod dnešním terénem, který dokonale kopírují.
2) Jádro kamenné koule tvoří slepenec
se zaoblenými zrny o velikosti dva až čtyři
centimetry. Povrchová úprava nejzachovalejších je však
jemnozrnná.
3) Kamenné koule leží na pevném pískovcovém
podkladu .
4) Kamenné koule nejsou typickou součástí
okolní horniny, která je obklopuje.
5) Objemová hmotnost největších
kamenných koulí je přibližně 25 až 30 tun.
6) Kamenné koule byly původně položeny
na ploše a poté postupně zaneseny pískem a bahnem. Při
geologických změnách byly vyzdviženy i s podkladem do
současné polohy.
Co ještě
všechno víme o kamenných koulích? Je výskyt těchto
kulovitých objektů neobvyklým jevem pouze na našem území?
Velké množství kamenných koulí bylo nalezeno na území
dnešní Kostariky. Výzkumu se již od třicátých let
postupně věnují vědci i univerzitní badatelé. Celkem
zde bylo odhaleno asi 500 pravidelných žulových koulí,
o průměrech od 25 do 250 centimetrů, z nichž některé
byly sestaveny do trojúhelníkových obrazců a lineárních
řad. Nejvíce poznatků shromáždil při svých výzkumech
ve čtyřicátých letech americký archeolog Dr.
Samuel Lothrop. Další nálezy pouze ojedinělých
objektů byly ohlášeny z Nového Zélandu, Brazílie a
Skotska. Některé kulovité objekty mají na svém
povrchu vyryty obrazce, jejichž účel nebyl doposud úspěšně
vysvětlen. Archeoložka D. Z. Stone napsala ve
své zprávě: "Koule z Kostariky musí být připsány
k nerozluštěným megalitickým hádankám našeho světa."
V průběhu doby bylo napsáno mnoho teorií objasňujících
vznik těchto pravidelných kamenných útvarů:
1) Koule vznikly přirozenou cestou, pevné
jádro se kutálelo po svahu sopky a postupně se
obalovalo plastickou lávou.
2) Podle ředitele Kostarického národního
muzea koule představují naši sluneční soustavu.
3) Kamenné koule byly vyrobeny místními
obyvateli a sloužily k označování hrobů.
4) Kamenné koule byly orientační pomůckou
pro sledování hvězdné oblohy.
5) Kamenné koule vznikly podle legend přičiněním
mimozemských civilizací.
6) Kamenné koule jsou zkamenělá semena
pravěkých rostlin.
7) Kamenné koule jsou zkamenělá vejce
pravěkých ještěrů.
8) Kamenné koule vznikly otáčením v
ještě nezpevnělé okolní hornině.
9) Kamenné koule byly kultovními předměty
ztělesňujícími dokonalost.
10) Kamenné koule byly vyrobeny pomocí
záhadné tekutiny, která změkčuje kámen, ta se však
nedochovala.
Doposud však
nebyl předložen jednoznačný názor na způsob a dobu
vzniku kamenných koulí na Kostarice. Výroba se sice připisuje
původnímu "předkolumbovskému" obyvatelstvu
střední Ameriky; avšak v okolí kulovitých objektů
doposud nebyly nalezeny žádné pracovní nástroje umožňující
tuto činnost. V této době se kameník navíc musel obejít
bez železných nástrojů...
Tvrdím:
"Ornamenty ( petroglyfy ) vyryté na kamenných
koulích, jež lze vidět i v Národním muzeu na
Kostarice a sestavování objektů do geometrických
obrazců, můžeme s určitostí připsat předkolumbovskému
osídlení střední Ameriky národy přicházejícími ze
západních ostrovů." Tyto národy však už
jen využily něčeho, co tu existovalo již dávno před
jejich příchodem. Pravidelný kulatý tvar přitahoval
jejich pozornost, dokonalé koule se staly kultovním
symbolem. Kamenné koule na Kostarice byly a jsou v dnešní
době postupně obnažovány z bahna řek a pralesů. Stále
je hledáme a pracně dolujeme ze země. Většina kulovitých
objektů byla až do doby nálezu překryta různými
naplaveninami. To mne přivádí na jedinou možnou myšlenku:
"Kamenné
koule byly zaneseny pískem a bahnem již před příchodem
předkolumbovských národů do střední Ameriky v důsledku
přírodní katastrofy."
Jaká to
byla katastrofa? Kdy se odehrála? (***
Nyní se
vrátím ve svých úvahách zpět do Evropy, do
Moravskoslezských Beskyd. Všechny kamenné koule,
viditelné ve stěně lomu, jsou uloženy na pomyslné
rovině, která kopíruje dnešní terén i s jeho
nerovnostmi. Všechny kulovité objekty leží na pevném
podkladu v hloubce 1,5 až 2 metrů pod dnešním terénem.
Geologickou skladbu Turzovské vrchoviny, oblasti
výskytu popisovaných kamenných objektů, tvoří mnohonásobně
střídané vrstvy pískovců, jílů a břidlic. Tuto různorodost
je vidět i v kamenolomu. Charakteristickým znakem je výskyt
ropy a zemních plynů. Jaké geologické událost způsobily
naprostý chaos ve skladbě vrstev této oblasti?
Celá oblast je ohraničena ze severu nejstarším pohořím
Beskyd, na východ jsou vidět vrcholky Javorníků.
Západní část je uzavřena Vsetínskými vrchy.
Pouze východní strana je otevřená spolu s Jablunkovským
průsmykem. Celá Turzovská vrchovina, průměrně o 200
až 300 m nižší, je sevřena mezi těmito vyššími
vrcholy. Vznikl tím pomyslný kout, který pracovně
nazvu "kotel". Nyní si společně představujme
jakým způsobem můžeme promíchat jednotlivé geologické
vrstvy v tomto kotli. Pokud oblastí zatřeseme, zhroutí
se nejvyšší vrcholky pohoří, sesuvem do údolí
shrnou geologický materiál ze svahů a nakupí se v
nejnižším bodě. Vznikne nám statická hromada
geologického materiálu. Pokud chceme docílit dnešní
chaotické skladby vrstev, musíme celou tuto hromadu zamíchat
lopatou. Vidíme, že toto řešení není to správné. Jiná
situace nastane, pokud použijeme proud vody!
Chaotické a mnohonásobné prostřídání vrstev písků,
jílů a břidlic, způsobily opakované
záplavy velkého rozsahu. Střídavě stoupající a
klesající hladina moří způsobila promíchání
geologického materiálu a periodicky ničila veškerý život.
Vodní masy přinášely mrtvé porosty z dalekých krajů,
část se jich nahromadila v uzavřených údolích.
Vznikaly další vrstvy naplavenin. Před
zhruba 1,8 milionů let dosáhly horotvorné procesy téměř
dnešní podoby, hladina moře na dlouhou dobu ustoupila a
začíná období relativního geologického klidu, ideálního
pro bouřlivý rozvoj rozmanitého života.
Pravidelné kamenné koule vznikly pravděpodobně v tomto
období. Kdy však byly natrvalo zaneseny pískem a bahnem
a spolu s okolní horninou vyzdviženy do současné
polohy, na to dnes nedokážu odpovědět. Mohu pouze
zhodnotit získané informace.
"Nejvýznamnější
lokality výskytu kamenných koulí jsou známy prozatím
pouze dvě a to na Kostarice a na Česko - Slovenské
hranici."
Proč
pouze dvě ? Obě tyto oblasti postihla prokazatelně
shodná přírodní katastrofa celosvětového rozsahu.
Pokud byly obdobné kulovité útvary i na jiných místech
světa, pravděpodobně jsou nenávratně pohřbeny pod
metrovými nánosy, a další možná čekají teprve na
své objevitele. O to cennější je právě popsaný nález
kamenných koulí v Beskydách. |
|
Dříve
než uvedu další zajímavá místa s kamennými
koulemi, která jsem navštívil během léta 2000, připomenu
historii jejich objevů.
Poprvé
byly kamenné koule znovuobjeveny a v médiích popsány
ve 40. letech na Kostarice. Skupiny kamenných koulí z pískovce
a granitu, o průměru až 2,40 m a lišící se pouze o
1-2 cm od tvaru dokonalé koule, zde byly původně
sestaveny v geometrické řady. Kulovité objekty
byly nalezeny částečně, nebo úplně zapuštěné v terénu.
Stratigrafické vykopávky nepotvrdily v jejich okolí
žádné pozůstatky lidské činnosti. Od té doby bylo
prezentováno mnoho teorií vysvětlující jejich vznik a
účel využití. Kostarické koule se staly předmětem zájmu
stovek badatelů, zmínka o nich nesmí chybět v žádné
knize o záhadné minulosti lidstva, ani v archívech
soukromého výzkumníka. Kamenné koule byly objeveny,
jsou zde, stále nás vzrušují svým dokonalým tvarem a
záhadnou minulostí.
Jaké
je stáří kamenných koulí …
Stanovit
stáří kamenných koulí je složitá záležitost.
Pomocí metody C14 nelze určit stáří kamene, pokud se
v něm nenachází žádné organické zbytky.
Keramické střepy, nebo jiné artefakty nalezené poblíž
zkoumaných objektů lze spolehlivě určit pouze v případě,
že je keramika opatřena zabarvením. A když už zkouška
metodou C14, která stojí u nás cca 5000 Kč, stanoví
stáří nalezeného střepu, nelze prokázat zda byl onen
střep přítomen vzniku kamenné koule. Proto jsem se
rozhodl pro vylučovací metodu a budu plynule postupovat
do minulosti na základě známých prehistorických nálezů
a kombinací získaných poznatků.
Jak hluboko do minulosti se dostanu, dnes nemohu tušit.
Zde
popisuji stručný souhrn poznatků z I.etapy. Studiem
archeologických zpráv z výzkumů prováděných na
Kostarice mohu konstatovat: „Kostarické kamenné koule
byly nalezeny již
mnohem dříve předkolumbovskými kulturami
Střední Ameriky , které je využívaly pro své
kultovní účely, ale které nelze označit za jejich
zhotovitele. Vznik těchto kultur řadí odborníci do
období kolem roku 700 n.l., kdy byla kultura původních
prehistorických obyvatel, o které však není známo téměř
nic (!), poznamenána doposud nevyjasněným pádem mexického
Teotihuacanu (600 n.l.) a následným příchodem velkého
množství nového obyvatelstva nesoucího s sebou i
naprosto odlišné kulturní zvyklosti. Tato vcelku dobře
zmapovaná kultura nám po sobě zanechala spousty
keramických střepů, stylizované figurky a pozůstatky
kulatých základů domů. V údolí Diquís, na farmách
u Palmar Sur nám však zůstaly jenom kamenné
koule. Těmito
odborně doloženými a objasněnými výzkumy
můžu stanovit výchozí letopočet, od kterého
se vznik kamenných koulí posouvá dále do minulosti.
Tento výchozí bod je rok 700 n.l., alespoň co se týká
Kostariky.
Ve
svých úvahách budu pokračovat dál. V roce 1995
jsem navštívil nejznámější egyptské památky, jednu
po druhé, od spodu nahoru, od Asuánu až po Káhiru.
Nikde jsem se však nesetkal s žádným kulatým
objektem, jsou zde pouze hranaté kvádry, obelisky a
pyramidy. Kulatý tvar má pouze koruna na plastických
reliéfech egyptské bohyně a slunce zapadající přesně
nad vrcholem Velké pyramidy v Gíze.
Obdobná
situace je patrná u všech známých dávných kultur.
Nejstarší „první plánované město“ Mohendžo-Daro
založené kolem roku 2500 př.n.l., ležící v dnešním
Pákistánu, je postaveno z pálených cihel a vše
je zde opět hranaté, včetně obdélníkového půdorysu
města. Nikde nebyla nalezena ani jedna kamenná koule. Z dalších
„geometricky přímých“ staveb namátkou vzpomenu
mezopotámské zikkuraty, aztécké pyramidy, indické chrámové
paláce a v neposlední řadě jsou to i známé
megalitické kruhy a řady (jejich odhadované stáří je
cca 3500-4000 př.n.l.). Megalitické chrámy na Maltě,
vybudované z kamenných kvádrů jsou podle posledních
poznatků úctyhodného stáří – cca 5000-6000 př.n.l.
Ani zde nebyla nalezena jediná kamenná koule.
Jaký
z toho plyne závěr? Kamenné koule dnes nalézáme
tam, kde nejsou viditelné žádné pozůstatky
prehistorických kultur, bokem známých kultovních
center, na místech, kde bychom ani žádnou lidskou činnost
nepředpokládaly. Kamenné koule jsou nalézány náhodně,
částečně, nebo úplně zapuštěné v terénu.
Mexické kamenné koule byly vykopány v odlehlém
údolí pohoří Sierra de Ameca, koule v lokalitě Megoňky
na hranici ČR a SR se obnažily díky sesuvu půdy a následné
lomové činnosti v místě, kde nebyly nalezeny žádné
pozůstatky prehistorické civilizace. Obdobná situace se
opakuje u všech míst s nalezenými koulemi.
Kamenné
koule nevznikly v období nám dnes známé historie
lidstva, jejíž počátek lze pozorovat na základě nálezů
pozůstatků starobylých měst od cca 4-5. tisíciletí př.n.l.
V tomto období se zde již vyskytovaly na místech,
kde je nacházíme dnes.
Jedna
utkvělá myšlenka mne již delší dobu nedá spát a
myslím si, že má určitý vztah ke stáří koulí. Průměr
kamenných nalezených velkých koulí se pohybuje od 120
cm a více, což představuje hmotnost jednoho kusu minimálně
2 tuny a více. Jsem „stavař“, několik staveb jsem
již postavil a znám historií prověřené proporce domů,
místností a zařizovacích předmětů, vzhledem k velikosti
lidské postavy, jeho chůze, práci atd. Nedovedu si dost
dobře představit, k jakému účelu by mohl dnešní
člověk využívat kamenné koule takových velikostí,
jaké byly nalezeny ve světě. Dnes umíme vyrobit a používáme
dekorační koule z mramoru a jiných ušlechtilých
kamenů, avšak jejich velikost je mnohem menší. Kdo
tedy manipuloval s těmito velkými objekty, a pokud
to byl člověk, tak proč? Zjednodušeně řečeno -
lidská síla nestačí a vnímání takového objektu
kolem sebe je mimo „běžný rámec“. Tento pocit jsem
zažil a pozoroval u mnoha jiných turistů při výzkumu
zajímavých koulí v Kartágu. Jednoduše jejich
tvar a množství nebrali
vůbec na vědomí, protože nezapadaly do stavebního
slohu okolních starých staveb. V úvahu přichází
pouze jediné vysvětlení. Kamennými koulemi musel
manipulovat člověk s daleko většími tělesnými
proporcemi, než máme dnes. Porovnejte si sami tělesné
proporce dnešního člověka a předmětů denní potřeby
kolem něj a na základě velikosti nalezených koulí, třeba
u nás, v lokalitě Megoňky, si zpětně dopočítejte
„potřebné“ tělesné proporce. Výsledek je mimořádně
zajímavý ! Ale o tom až jindy, to je na dlouhé povídání.
Závěry:
1.
Kamenné koule jsou nalézány náhodně, částečně
nebo úplně zapuštěné v terénu.
2.
Kamenné koule dnes nalézáme tam, kde nejsou
viditelné žádné pozůstatky prehistorických kultur,
na místech, kde bychom ani žádnou lidskou činnost nepředpokládali.
3.
Kamenné koule byly vytvořeny
před vznikem nejstarších kultur, které dnes známe.
4.
Zhotovili
kamenné koule opravdu řemeslníci pradávných neznámých
kultur? Pokud skutečně ano, tak tedy kdy a proč ?
Nálezy
kamenných koulí přibývají
Kostarika
Kulovité
objekty na Kostarice jsou již dobře známé, jak z tisku,
tak z mých webových stránek. (viz foto). Přejdu
tedy rovnou k dalším nálezům.
Mexiko-Sierra
de Ameca, Austrálie, Nový Zéland
V 60.
letech byla nalezena skupina velkých kamenných koulí v Mexiku.
Taktéž byly popsány ojedinělé kulovité útvary v Austrálii
nedaleko kultovního místa „Ayers Rock“ (Uluru) a na
Novém Zélandu.
Chorvatsko
Koncem
srpna mne navštívil jeden známý a nadšeně popisoval
co zažil na dovolené v jižním Chorvatsku. Když
proplouval svou lodí kolem skalních stěn strmě padajících
k hladině moře, viděl vysoko ve skále několik
„naprosto pravidelně kulatých negativů po vypadlých
kulatých objektech.“ Tyto kamenné koule, jejichž
průměr odhadoval na 50-60 cm, „celé nebo
rozlomené, musí stále ležet pod hladinou moře, protože
k odlamování stěn došlo nedávno a stále to
pokračuje“…
Itálie
Jenom
několik dní stará informace, kterou jsem obdržel e-mailem,
potvrzuje další, doposud nikde nepopsaný výskyt kamenných
koulí na jihu Itálie. Tyto koule v Itálii jsem
objevil vlastně náhodně při prohlížení virtuálního
fotoalba profesionálního fotografa. Mezi mnoha dokonale
sladěnými foto-tématy mne upoutala jedna modrobílá
kompozice zátiší, v popředí ležely kulaté
formace a na pozadí kamenná stěna historického
objektu. Teprve po chvíli jsem si s údivem uvědomil,
že tu jde o skutečné kamenné koule!
Česká
republika- Hustopeče
První
zmínka o kulovitých útvarech na našem území (ČR) se
objevila v tisku v souvislosti s výstavbou
dálnice Praha-Bratislava. V Hustopečích na Břeclavsku
byly při zemních pracích obnaženy velké kamenné
„kulovité útvary“, jejichž vznik zdůvodnili odborníci
přírodní cestou. V denním tisku se objevila krátká
zpráva, žádné vysvětlování, jen pár řádek. V 70.
letech českoslovenští novináři nevěnovali tomuto nálezu
zřejmě patřičnou pozornost.
Česko
- slovenské pomezí
Nález
kamenných koulí na česko-slovenské hranici byl poprvé
mediálně prezentován teprve v 90. letech klubem
Hyperion z Bratislavy. V květnu 2000 jsem při
prohlídce blízkého okolí lokality Megoňky, společně
s místním majitelem části lesa p. Bzdilíkem,
nalezl velkou kamennou kouli s jemnou povrchovou úpravou
a dokonalým tvarem (průměr 165 cm). Doposud nebyla
nikde popsána a zdokumentována, což mi potvrdil i
majitel lesa. Koule se nachází v místní části
lesa, na jihozápadním svahu tzv. Hromové hory. Tato
„hora“ má jednu zvláštnost. Z širokého okolí
přitahuje blesky právě do tohoto jednoho místa, které
je odnepaměti známé místním obyvatelům a kteří
horu tak výstižně kdysi pojmenovali. My jsme tuto zajímavou
kouli pojmenovali „hromová guľa“.
Česká
republika - Vidče
V červnu
2000 jsem navštívil starý kamenolom u obce Vidče v ČR.
Zde se nachází kulovité objekty, které byly obnaženy
v průběhu lomových prací. Tyto koule studovali
pracovníci z ČGU všemi dostupnými metodami, včetně
anizotropie magnetické susceptibility. „Tato
metoda se provádí odvrtáním vzorku přímo na místě.
Zkoumali, jak koule, tak okolní sedimenty. Bylo zjištěno,
že vnitřní stavba koule se neliší od okolních
hornin. Podle jejich názoru se jedná o kulovitou odlučnost
hornin, která není až tak výjimečná. Koule vznikly
sekundárně uvnitř primárního sedimentu a během zvětrávání
dochází k jejich uvolnění“. Tolik vyjádření
geologů. Osobně jsem prováděl důkladnou prohlídku
lomu, viděl jsem a zdokumentoval otvory po vrtech geologů.
Ve stěně lomu je vidět těžko přístupný svrchlík
velké koule. S obtížemi jsem se přiblížil až
na dosah a kde byl vidět vyštípnutý otvor do
„koule“. Jaké bylo mé překvapení! Zcela zřetelně
je vidět složení vnitřku koule, kterou tvoří
povrchová slupka z pískovce silná cca 5-8 cm a
uvnitř je koule vyplněná bílou
hmotou! Tato koule není ve zprávě od geologů popsána,
na což jsem ČGÚ obratem upozornil. Tento nález je
prozatím v řešení, bez dalších nových poznatků.
Tunisko
- Kartágo
V letošním
roce jsem navštívil ruiny starobylého města – Kartága.
Delší čas jsem strávil prohlídkou pozůstatků tohoto
kdysi velkolepého přístavního města na severu Afriky.
Prohlídku vřele doporučuji, opravdu to stojí za to! Ve
stínu pinií jsem se pohyboval i mimo vyznačené
turistické trasy, prohlížel nejstarší vrstvy města s kamennými
hroby vysekanými ve skále a pozůstatky kamenných základů.
Aniž jsem to předpokládal, uviděl jsem kamenné koule.
Nejprve skupinu 3 kusů, což jsem považoval za dělové
koule. Koule byly z naplaveninového materiálu, bílé
a různých průměrů. Na dělové koule to tedy
nevypadalo. Udělal jsem několik fotek, poměřil průměry
a věnoval se další prohlídce. To nejlepší mne však
teprve čekalo. V podvečer, ke konci prohlídky jsem
se vynořil z palmového houští a ocitl se na pobřežní
promenádě bývalých římských lázní. Přede mnou ležela
velká hromada kamenných koulí,
různých velikostí, navršených na sebe. Koule
byly opět z bílého materiálu, i když ležely jen
pár metrů od turistické trasy, nikdo jim nevěnoval
pozornost. Žádný turista se ani neohlédl, nikdo si
skupinu koulí nevyfotil, jakoby zde neexistovala. Zřejmě
sem upoutal procházející turisty svým chováním a
focením hromady kamenů, a několik se přišlo na mé počínání
podívat. S úsměvem jsem jim lámavou angličtinou
vysvětloval, že jde o zajímavý kamenný tvar. Z několika
zvědavců si pouze jeden vyfotil tyto koule i se mnou.
Jinak panoval nezájem. Po chvilce jsem musel pospíchat
na autobus, který mne odvezl o 3 km dál na vrcholovou
plošinu s ruinami římského chrámu nad Kartágem.
Všichni bibličtí bohové mi snad zachovali přízeň,
jinak si neumím vysvětlit to, co jsem tam viděl. Stovky
kamenných koulí s různými průměry a opět
ledabyle naházené na hromadu! Situace s turisty se
opakovala navlas stejně jako dole v lázních. Nikde
nikdo, kdo by mi podal nějaké vysvětlení. V nějaké
budově jsem našel správce a žádal informace o hromadách
koulí. „ Kamenné koule byly a stále jsou nalézány při
vykopávkách na celém území starověkého Katrága,
jsou ukládány na hromadné skládky, nikdo neví proč a
kdo je používal“, sdělil mi africký správce.
Komunikace s africkými úřady i v době
internetu je velmi zdlouhavá a vyčerpávající. Nicméně
se nevzdávám a usilovně shromažďuji nové další
informace.
Skandinávie
- severské legendy a mýty
Poslední
zmínka o kamenných koulích je uvedena v severských
mýtech a legendách, kde se objevují mýtické bílé
koule s pozoruhodnými vlastnostmi. Studium mýtů
bude trvat velmi dlouho, nic dalšího k tomu nemohu
sdělit.
V současné
době shromažďuji informace o nálezech z výše
uvedených nových lokalit a podrobněji se jimi budu zabývat v některém
dalším samostatném článku.
Co
na to odborníci?
Co
říci na závěr? Co na to vlastně říkají odborníci.
Názory univerzitních badatelů se různí. Postupně získávám
zprávy z vědeckých expedic od doby prvních nálezů,
ale již nyní mohu konstatovat, že názory jsou velmi
nejednotné a v některých případech i velmi zajímavé.
Kovové
koule?
Úplně
na konec uvedu jeden zajímavý nález z jižní
Afriky. V jednom dole v Klerksdorpu byly horníky
nalezeny stovky kovových koulí. Vědecké zkoumání a
bouřlivá diskuse o původu těchto koulí se vede až do
dnešní doby. Na obdobný, světu nijak známý, nový nález
kovových koulí v Rusku
mne upozornil geologický pracovník.
Kamenné
koule, které vzrušují svět již několik desítek let,
mohou být tedy i kovové!
Jiří
Matějka
Pozn.
aut.: Tento článek je hrubým popisem informací získaných
v průběhu roku vlastním výzkumem a jsou psány a
poprvé zveřejněny pro časopis Klubu psychotroniky a
UFO - ZAZ.
|
