zámek, původně gotický hrad ze 14.století - hrad postavil v polovině 14. století těšínští Piastovci jako pohraniční pevnost. Jeho jádrem byla hranolová věž s průjezdem a k ní přiléhající palác. Obklopen hradbou s okrouhlými baštami. Na sklonku 16. století za Bruntálských z Vrbna byl po požáru v roce 1592 přestavěn v renesanční zámek. V letech 1636 - 1699 náležel Oprštorfům. Za nich v letech 1637 - 1644 zcela přestavěny interiéry a jz. od zámku postavena patrová trojkřídlá budova (sloužila jako úřednické byty), která uzavřela nové nádvoří před původním zámkem (nad vstupem oprštorfský erb). Jedna z gotických bašt změněna v kapli. V roce 1688 zámek vyhořel, další úpravy trvaly po celé 18. století, kdy na zámku vládli Pražmové z Bílkova. V letech 1797 - 1918 náležel zámek Habsburkům. Za nich ve 30. letech 19. století klasicistické úpravy interiérů a z jedné bašty vybudován vyhlídkový altán, v 70. letech 19. století pseudobarokní a pseudorenesanční úpravy. Po roce 1918 přešel zámek do majetku státu a byly v něm kanceláře ředitelství státních lesů a statků.  

poutní kostel Panny Marie z 18.století - na místě poutního chrámu stála už v roce 1706 dřevěná kaple nad kamennou sochou Panny Marie. Byla vytesána frýdeckým řemeslníkem v roce 1651 - 1691. Lidé zde prosili o pomoc, počet poutníků rostl, zvláště, když se rozšířila zvěst o milostech a zázracích sochy. Frýdek se stal známým a vyhledávaným místem.
Nynější chrám byl vystavěn v letech 1740 - 1759 podle plánu Bartoloměje Wittnera na místě dřevěné kaple. 

Působí-li svou mohutností vnějšek svatyně nezapomenutelným dojmem, její vnitřek nás oslní svou krásou. Podle úsudku znalců je to mistrovské dílo, dodnes v této oblasti největší a nejkrásnější. Nejcennější je hlavní oltář z roku 1793, jehož důmyslně řešená architektura zvyšuje monumentalitu celého chrámového prostoru. Je dílem stavitele Jana Schuberta z Opavy a brněnského sochaře Ondřeje Schweigla.
Na nádvoří před kostelem stojí šest kamenných soch. Byly postaveny v roce 1822, později k nim přibyly sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha z let 1949.
Frýdeckou Pannu Marii oslavil Leoš Janáček skladbou v cyklu "Po zarostlém chodníčku".