Viděli jste UFO? Možná byste se ho vyděsili méně, než se několik lidí vyděsilo mnohem „prozaičtějšího" jevu. Čtěte. 

Moravskoslezské Beskydy na konci loňského roku (2000). V chatě blízko česko-polských hranic se konala soukromá „akce" několika mladých lidí, především studentů.

Elektrický teplomet příjemně hřeje, na stole leží několik otevřených lahví alkoholu, je večer. Jedna z přítomných slečen, studentka Masarykovy univerzity z Brna Ivona vypráví strašidelný příběh. Figurují v něm ufoni, vlkodlaci a nakonec vše vyřeší upír. Je to prostě takový globalizační horor se vším všudy. 

O několik hodin později se přítomní, vytrácejí (většinou v párech) do jednotlivých místností chatky přespat. Dva z nich, Michal a vypravěčka Ivona spí v improvizovaném „obýváku". Přejí si dobrou noc, dopíjejí zbytky z lahví, dva kluci ještě chvíli diskutují před vchodem s cigaretou v ruce. Akce pro tento den pomalu končí.

Je noc, která v zimě zde na horách vypadá trochu jinak než ve městě. Žádné veřejné osvětlení, minimální odraz světla od mraků. Je zde prostě tma a v ní září hvězdy tak trochu jako gigantický perský koberec. 

Michal se probudil asi ve tři hodiny ráno. Bylo mu zle z vína, které vypil, chtělo se mu zvracet. Vstal, překročil ležící Ivonu, došel do předsíňky a obul si tam boty. Zvracení nebylo tak urgentní, jak si původně myslel, ale stejně vyšel před chatu. Opřel se tam o stěnu, zhluboka dýchal a díval se do tmy...

Ta se najednou nezdála tak temná. Michal se rozhlédl kolem sebe. Nebyl zde žádný viditelný zdroj světla kromě hvězd na černém nebi a jejich slabého odrazu ve sněhu. Přesto se zdálo, že prostor kolem chaty je vyplněn mdlým bílým až namodralým světlem. Bylo to velice zvláštní.

Michal popošel několik metrů po cestičce, proházené ve sněhu před chatou. Ještě jednou se zhluboka nadechl a roztáhl ruce. Najednou mu už téměř vůbec nebylo zle, zdálo se, že čerstvý vzduch na jeho organismus zapůsobil pozitivně. Pak se otočil.

Jeho zorničky se roztáhly úžasem. To sama chata zářila tím podivným a namodralým světlem, které se jako závoj táhlo podél jejích stěn. Nebylo to žádné fosforeskování, žádný přelud, bylo to plné, byť velmi slabé světlo. Michal téměř oněměl úžasem.

Pak se vzpamatoval. Vběhl do chaty, aby probudil Ivonu. Během několika minut byli na nohou ještě další dva kamarádi. Všichni vyšli před chatu, otočili se a také spatřili onen zvláštní jev. Asi nejlépe ho charakterizoval budoucí technik Honza. Při pohledu na podivný spektákl barev a světla pronesl cosi ve smyslu „ta chata má svatozář".

Stáli tam několik dalších minut a pozorovali podivné světlo. Najednou se zdálo, že se svítící oblak okolo chaty pomalu rozpohyboval. Ještě několik sekund svítil a pak najednou a prudce zhasnul. Tma byla najednou mnohem větší. Všichni čtyři se v ní dobelhali zpátky ke dveřím. Ještě asi hodinu debatovali o tom, co viděli, ale nic kloudného je nenapadlo. Dokonce ani vypravěčka Ivona nenabídla žádné řešení, žádnou příčinu jevu, se kterým se setkali. 

Jevu, který lze nazvat paranormálním.