|
Magie
Santiniho staveb
Uchvacující
tvary architektury barokní gotiky stavitele Jana Blažeje
(Giovanni) Santini - Aichla nikoliv náhodou uchvátily
i záhadology z Fantastických fakt.
…
Žďár nad Sázavou
Kostel
Sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru nad
Sázavou, geometrie jeho stavby, půdorys do pěticípé
hvězdice, inspiroval záhadology k opětovnému hledání
vstupů do jiných vesmírů, a jak jinak, opět úspěšně.
Místo záhadami jen oplývá - pod ambitem je rozsáhlé
podzemí, do kterého lze umístit všechno, i mimozemšťany.
Nesmí proto chybět UFO, které je prý vyobrazeno v
kapli. Pěticípá hvězda, deseticípý ambit s 5
branami a 5 kaplemi opět zavdal příčinu ke
kabalistickým spojitostem když ne od Santiniho, pak
zajisté od zadavatele stavby, opata Vejměly.
Pochopitelně v pozadí nestojí nikdo jiní, než
templáři. A aby záhad nebylo málo, je třeba připomenout,
že ve Žďáru byl pochován poslední upír.
|
A
jaká je skutečnost ? Je opět, poněkud střízlivější.
Jak
uvedla Rovnost 15.6.1999, výzdobou tzv. německé
kaple, kde je nakreslen Eliášův vůz a jeho
cesta do nebe, byl pověřen učitel a
akademický malíř Josef Podloucký mezi světovými
válkami a tedy nemá se Santinim vůbec nic
společného. |
Také
podzemní prostory pod ambitem nevznikly jako pozůstatek
po magických rituálech, ale jako technicko stavební
řešení problému, jak zajistit stabilitu ambitu,
stojící na prohlubni vzniklé těžbou kamene.
|
Je
však bezesporu zajímavá záliba Santini - Aichla
používat v řešení projektovaných staveb nejrůznější
hvězdice. Není to jen Zelená Hora ve Žďáru nad Sázavou
(půdorys viz
obr.1),
je to i kostel v blízkém Obyčtově (ve tvaru želvy),
i další stavby - zejména klášterní kostel v
Kladrubech (okr. Tachov), upravený Santinim v letech
1712 - 1728.
|
Jan
Blažej Santini Aichl pocházel z italské zednické
a kamenické rodiny, po 3 generace usídlené v Čechách.
Pro svoji vrozenou tělesnou vadu nemohl vykonávat
otcovo řemeslo a tak vystudoval malířství a
stavitelství. Studoval v Praze, poté cestoval po Německu
a Itálii. Za krátkou dobu svého působení (žil v
letech 1677 - 1723) stačil vystavět skutečné
skvosty vrcholného baroka. Jako pětadvacetiletý převzal
obnovu zničeného klášterního kostela v Sedlci u
Kutné Hory, následovala přestavba klášterního
chrámu v Kladrubech.
V
roce 1706 se Santini dostal do služeb opata Vejměly
z kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Pro něj
realizoval některé úpravy kláštera, hospodářských
budov, podílel se na výstavě nových kostelů (Obyčtov),
realizoval i drobné stavby, jako hostinec "U tří
hvězd" a starobinec s centrální osmibokou kaplí.
(Dnes oba již zničené.)
Výstavba
kostela na Zelené Hoře začala 13.8.1719. Dobové
prameny uvádějí, že na myšlenku vystavět kostel
o půdorysu hvězdy přivedlo opata Vejmělu zjevení
samotného Jana Nepomuckého, ovšem spíše se dá
usuzovat, že koncepce kostela byla z většiny od
Santiniho, neboť plně zapadala do jeho stavitelského
umění.
Aleš
Česal uvádí, že při stavbě kostela se objevilo
UFO, neuvádí však, jak je v takových případech
zvykem, zdroj.
|
Také
informace, že opat Vejměla nechal postavit
kostel na základě svých kabalistických
znalostí, se zdá být spíše pořádně přitažené
za vlasy. Opat byl synem místního sládka,
vystudoval teologii v Praze v době
"temna", tedy násilné rekatolizace
českých zemí. Navíc byl velkým
obdivovatelem "světce" Jana
Nepomuckého, a to ještě dávno předtím,
než k jeho svatořečení došlo. Aby v této
době se Vejměla zabýval cizím, tedy židovským
učením, aniž by vzbudil podezření u církevních
špiclů, se zdá nepravděpodobné. Sebemenší
pochybnost o jeho loajalitě by se jistě promítla
do jeho jmenování opatem významného kláštera. |
Daleko
pravděpodobnější je, že číselné prvky a vazby,
zakomponované do stavby, jsou dílem J.B. Santini-Aichla,
ostatně, objevující se u každé jeho stavby. Také
spíše u něj lze předpokládat větší možnosti a
příležitost seznámit se s širším spektrem učení
a knih, třeba při cestě "na zkušenou",
kterou prodělal v letech 1696 - 1701 zejména v Itálii.
S
použitím : Kučera, J. - Líbal, D.: Z mapy
UNESCO. Acropolis. Praha, 1997, půdorys kostela sv. J.
Nepomuckého, s. 92.
Foto:
na jednom z ambitů se jakási socha dívá
dalekohledem na Polárku. Proč ?
-mt-
Z klubového
časopisu ZAZ č.1, roč. 2000
|
