Co
to spadlo za třicetileté války ?
Druhý
rok po vypuknutí třicetileté války nad moravskou
obcí Wodranec (Odranec), části obce Věcova, dnes
okres Žďár nad Sázavou, se udál podivný případ
|
Stalo se tak v
úterý před sv. Vítem (11. června 1619),
na moravských statcích Viléma Dubského
z Třebomyslic - Na nebi se tehdy zjevilo
mlýnské kolo, vojenská bitva, erb s písmeny,
krvavé kolo, kříž, oblouk opsaný střelbou,
ale i části děla, které podle udání místních
obyvatel spadly z nebe na třech různých místech
Vilémova panství. (…) Přitom se
zachovala, což je velmi neobvyklé, i jména
dvou sedláků, kteří části nebeských úkazů
nalezli a informovali o nich vesnické představené.
Naleziště v Odranci se stalo lokální
senzací, kterou navštěvovali okolní
obyvatelé. |
|
O případu
je k dispozici řada dobových zápisů, včetně kramářské písně.
Dochovaný
a vystavený otisk titulní strany z "Calendarium perpetuum oeconomicum"
(předchůdce dnešních novin)
vydaný v roce 1619 u Adama Graudence v Litomyšli. Vystaveno v Národním muzeu
v Praze (exposice meteoritů)
Zápis:
|
"Novina pravdivá o velikém a hrozném
zázraku, kterýž se stal v dědině Wodranci
nedaleko Nového Města, na gruntech urozeného pána,
pana Wilíma Dubského z Třebomyslic, na Novém Městě,
Dačicích a Řeckovicích, léta 1619. V auterý před
Svatým Vítem, to jest 11. dne června. Kterýžto zázrak
že se vskutku pravdivě stal s bedlivostí vyhledáno
a vyptáváno jest. Od slovutného muže pana Šebestiána
Antonína Želechovského z Želechova, auředníka téhož
panství a měštína Nového Města a slovo od slova
vspis uvedený a k vytisknutí daný.
Léta tohoto 1619, v
auterý před svatým Vítem ve vsi Wodranci, nedaleko
Nového Města, v markrabství moravském, okolo nešporní
hodiny, spatřín jest veliký a hrozný div na obloze
nebeské, od mnohých lidí, tu blízských i vzdálených,
a to takový: Předně, ukázalo se neveliké mračno
jako stůl a nebo mlejnské kolo, a v tom od některých
ostřejšího zraku vidino divné přemýtání, a
jako vespolek se potýkání. Jiným zdálo se viděti
nejprve jako ňáká vrata, a v nich veliký erb, s
literárná psanými, kdoby uměl čísti, a to spatřil,
byl by mohl přečísti, to zmizelo, a zase se zdálo
krvavé kolo, a z toho kola vyšili tři krvaví kříži,
sebou se jakoby šermoval potýkali, až zmizeli, Jiní
pak kteří na horách byli na ten obláček patřili,
viděli odtud dejm vycházeti, a jako střílení
vojska velikého proti vojsku jinému, jiní slyšeli
také jako lermo bubnování. Lid na polích zůstávající
děsil se, až k zemi přepadal: někteří i k vojnám
se měli, bojíce se aby jich"
Část zprávy zč. 2 Pražských novin, vydaných
dne 3. 1. 1897:
FEUILLETON - Meteory čili povětroně
Napsal Fr. Kodym.
Léta 1619 v úterý před sv. Vítem stal se ve
vsi Wodranci nedaleko Nového Města v markrabství
moravském - zázrak. Bedlivostí slovutného muže
pana Šebestiána Želechovského z Želechova, měštína
Nového města vyhledáno jest v "Calendarium
perpetuum oeconomicum" (pozn.: Stálý hospodářský
kalendář) alespoň tolik, že tam v týž den
okolo nešporní hodiny (pozn.: 16 hodin) spatřín
byl veliký a hrozný div na obloze nebeské od mnohých
lidí, tu blízkých, tu vzdálený a to takový: Předně
ukázalo se neveliké mračno jako stůl anebo mlejnské
kolo a v tom od některých
ostřejšího
zraku viděno
podivné přemítání
a jako vespolek se potýkání. Jiným udalo se
viděti nejprve jako nějaká vrata a v nich velký
erb s literami psanými. Kdo by uměl čísti a to
spatřil, byl by mohl přečísti. To zmizelo a zase
se udalo krvavé kolo a z toho kola vyšli tři krvaví
kříži sebou se jako by potýkali, až i zmizeli.
Jiní pak, kteří na horách byli a na ten obláček
popatřili, viděli
odtud dej m vycházeti
a jako střílení
vojska velikého proti vojsku jinému. Jiní slyšeli
také lermo bubnování (pozn.: bubnování na
poplach). Někteří i k utíkání se měli bojíce
se, aby jich tu ruka rozhněvaného Pána Boha
nepostihla. Dobytek na polích a horách se pasoucí
od toho bouchání se lekal, jakoby se poklesoval, ač
nerozumný. Avšak o takových hrozných skutcích Božích
citedlnost mající a hněv Stvořitele svého poznávající,
vzhůru k nebi hlavy zdvíhaje hleděl: tím způsobem
i koni, kde na polích orali anebo na nich jeli, s
uleknutím jako by klesali k zemi připadali: nebo
takový hrozný jekot a hluk se stal, jakoby z největšího
děla třikráte udeřeno bylo,
odkudž tři
kusy kovu
nějakého, převelice divného (an se ještě rozuměti
nemůže, jaký jest) vyletělo: ten takový kov, když
od střely všemohoucího Boha
vypuštěn byl, s velikým
dolů hlučením letěl jsouce rozpálený jako ňáká
ohnivá pochodně: a zvuk vydával jako bývá, když
se přestane velkými zvony zvoniti, tak že lidé na
polích při pracech zůstávajíce tak ten zvuk a
jekot slyšeli, jako by se dál kolem jejich uší.
Potom takový kov ve tři místa padl, jeden v řečené
vsi Wodranci a druhý za touž vsí za Humny, kteréžto
kovy letící když spatřili, pastevci Pavla Voráka (pozn.:
Vařáka?) a pastevec druhý Václava Pekárka a
znamenavše místo,kde padli, konšelům a sousedům
oznámili, kteříž nemeškali v těch místech
hledati a to s velikou prací, neboť k těm kusům přístupu
nebylo, že země od téhož kovu znamenitě rozpálena
byla, tak že se od toho někteří na ruce popálili,
až po tom jeden kus sochorem vyvážiti musili, nebo
v zemi na pět čtvrtí lokte dlouhého kovářského
zhloubí byl (pozn.: dle mor. lokte cca Im). Druhého
kusu též dostali, kterýž tak hluboko nebyl a váží
dvě libry a čtvrt, však jednostejný materie. Třetí
kus ještě se najíti nemůže, kterýž v tom hřmotu
do lesa upadl. Kteřížto kusové za Jeho milosti
Panem Vilémem Dubským na Novém Městě zůstávají
a mnozí s velikým podivením přicházejíce na ně
patří. Více na gruntech téhož Pana Viléma Dubského,
při městysi Jimravově, prach ručniční u některých
dědin aneb vesnic s nebe pršel, kterýž mnozí páni
stavu panského i rytířského i obecný lid ten
prach jsou prubovali. Odkudž", zakončuje zápisce,
můžeme souditi, jak hrozné střely užívati ráčí
Pán Bůh a má i chová je jak proti pohanům, tak i
neupřímným i nevěrným křesťanům" - -
Část článku z Horáckých besed:
Také i za hranicemi byla zpráva o této události
rychle rozšířena tiskem, jak svědčí následující
tisk ve Frankfurtě nad Mohanem v roce 1619:
Zwo warhaffte Zeitung (našeho případu týká
se druhá část, jež má titul)
Die Andr ist ein Kurtze Beschreibung eines
schrocklichen Wunderzeichens, welches sich an den Máhrischen
und Bomischen Grentzen den 12. (tak) Junii dieses 1619
Jahrs, dá es unter andern Pulver geregnett, hat sehen
lassen. Gedruckt zu Franckfurt am Meyn 1619.
(Dvě pravdivé noviny . . . druhá jest krátké
popsání strašného zázračného znamení, které
se ukázalo na moravských a českých hranicích dne
12. (tak) června tohoto roku 1619, kde mezi jiným střelný
prach pršel. Tištěno ve Frankfurtě nad Mohanem
1619).
Zápis
v městské knize jimramovské, str. 161:
"Léta páně 1619 ve 20 hodin na celý
orloj (4 hod. odpoledne) z dopuštění božího
veliké bylo jest ječeni a chrochání až i z toho
potomě nějaký prach co by ručniční byl, což
jest se i od jiskry chytil a to na roli při městýs
Jimramově a na místech mnohých pršel. V tuž
hodinu na Wodranci z toho chrochání spadly jsou tři
kusy nějaký,což by vocele nebo zvonoviny byly, kteréžto
když jsou ze země vykopali, mnozí jsme spatřovali
a v rukou měli, jakž jeden byl 15 funtů, druhý 3
funty (pozn.: l funí = cca 0,5 kg), třetího
dostati nemohli, nebo do země hlyboko jest se vrazil,
a mnohý to viděli, když letěly, co ohně se svítíce,
kdež i země, do níž vpadly, jest horká byla. Pán
Bůh ráčiž s námi býti, tu památku v mysli míti,
zeť jest Bůh ne nadarmo toho neukázal nám tak
mnoho, ale tím nás nabízeje, ku pokání přivozuje,
abychom hříchu přestali, svaté pokání činili, o
dejž je nám zde činiti a potom v slávu přijíti
do království nebeského, tam tebe ctíti samého
-Amen."
Dopis hraběti Belceredimu z 14. 11.
1857:
Urozený pane hrabě, milostivý ochránce!
V městské jimramovské pozemkové knize /
vlastně pamětní knize Lit. A.AI., fol. 153-1567 se
nachází latinský? kostelní a školní řád pro
panství jimramovské od Jana Dubského z Třebomyslic
z r. 1612. Protože ony dokumenty náleží ke vzácnostem
a mohly by tvořit zajímavý doplněk /doklad?/ pro dějiny
náboženství, nechal jsem udělat opis a předat sub
I. a II. Vaší vysoké hraběcí milosti k laskavému
uvážení a dispozici.
K těmto dvěma dokumentům připojil jsem i opis
písně, sdělené mi zdejším obchodníkem Joachimem
Bradym, v níž se zpívá -podle tehdejších představ
- o pádu meteorických kamenů u vsi Odrance a
meteorickém dešti u Jimramova, ke kterému došlo v
úterý před sv. Vítem r. 1619.
Tato píseň /opis III/ si může činit tak
dalece nárok na historickou cenu a proto jako fenomenální
skutečnost bude také zařazena do shora uvedené pamětní
knihy fol. 161 / opis IV?/.
(pozn.: uvedené
dokumenty byly později prostřednictvím hraběte
Belcerediho předány moravskému zemskému archivu a
v něm uloženy)
Kramářská píseň:
Ej sejděte se křesťané před skonáním světa,
pozorujte, rozvažujte, jaká již jdou léta.
Na vše strany války, boje, krve vylévání a
kdo ví co víc dočkáme, co dál bude s námi.
Pán Bůh se těžce rozhněval, pro hříchy nás
tresce, žádny nečiní pokání zlého přestat
nechce.
Správcové církve nabízí, pokutami
hrozí, abychom se polepšili než přijde hněv Boží.
Pán Bůh také s druhé strany znamení nám dává,
skrze zázraky a divy o čemž jistá zpráva.
Léta nyní přítomného, to měsíce června, zázrak
opět Bůh ukázal, jest jistá věc hrozná.
V úterý před svatým Vítem, o nešporní chvíli,
v Moravě na vsi Wodranci předěšeni byli.
Když lidé svých prací v poli toho dne
nechali, nenadále v okamžení divnou věc viděli.
Ňáké mračno jako by stůl nebo mlýnské
kolo, a v tom divné potýkání děsili se toho.
A jiní to zas viděli, jak vrata nějaký, a v
prostředku erb veliký, Vněm litery taky.
Písmena kolem stojící čísti neuměli, a co
tu bylo napsáno, nic nerozuměli..
To pak všecko když zmizelo, hned jiný nastalo
kolo nějaký krvavý zase se udalo.
Z něhožto vyšly tři kříže velice krvavý
hrozno na to hledět bylo všichni o tom praví.
Ty sem tam se hýbaly, jak by se šermovaly,
jeden k druhému se blížíc, tak se potýkaly.
A opět jak zmizelo, hned jiný nastalo, těm kteříž
na horách byli, věděti se dalo.
Ano, z oblaku malého velký dým se valí, co
tam byli, co dál bude, na to pozor dali.
A v tom bylo slyšet strašlivé střílení,
bouchání vojska velkého, zbraní potýkání.
A přitom opět zvuk jiný, jak na poplach bubnování,
takže se již mnozí chtěli dát na utíkání.
Strachem jsouce naplněni až na zem padali,
vidouce hrozný hněv boží převelmi se báli.
Dobytek kde na poli byl vidouc ten div hrozný,
jako lidé vzhůru hleděl dosvědčují mnozí.
Slyšíce ten hluk bouchání, až na zem jest
padal, ač stvoření nerozumné, skutek boží
poznal.
Rovně i koňové taky jsouce s nimi v poli, až
ke smrti vystrašení na zemi padali.
Nebo tak hrozný hřmot, jekot tu slyšen byl,
jak by z velikého děla po třikráte udeřil.
A když se ty věci daly od tu té hodiny, tři
kusy kovu vylítly ajsouňáký divný.
Ten kov pak když dolů letěl tak počal zvučeti,
jako když přestanou zvony Velkými zvoniti.
Co pochodně rozpálené letět je viděli, neb
na vlastní oči je dva Pastevci viděli.
Jeden jenž dobytek pásl u Pavla Vařáka a druhý
pak u souseda Václava Pekárka.
Ty když se na to dívali
v které místo spadly, běžíc schvátání konšelům
O tom zprávu dali.
Konšelé nemeškajíce spěchali za nimi, podle
zprávy obdržené takový kov našli.
Jeden tu ve vsi Wodranci, když ho vzíti chtěli,
nevěděli že od něho země horká byla.
Rukama ho dobývajíc velmi se spálili, až pak
ze země sochorem ven jej vyvážili.
Tu teprv na něj patříce jemu se divili, kterýž
patnáct liber váží neb ho převážili.
Druhej kus z tej matérie hned za humny ležel, však
ne v zemi tak hluboko jako první vězel.
Váží víc nežli dvě libry, třetího pak
kusu ještě nemohou neb upad do lesu.
Ty pak kusy jsou složeny u pana Dubského v Novém
Městě kam za nimi často přicházeno.
Na ně patříce se diví neb nebylo známo, aby
kdy tak hrozný zázrak Byl vidět na zemi.
Jiní pak viděli hvězdu že se ještě skvěla,
letíc po nebi pruh jasný jak za sebou měla.
Také nedaleko obce to u Jimramova, stala se věc
velmi divná prve neslýchaná.
Neboť prach ručniční prše v mnohém místě,
což mnoho lidu vidělo pravda jest zajisté.
Na nějž mnozí slavní páni dobrý pozor dali,
zkoušejíce zda je dobrý ho zapalovali.
Zjistili, že má stejnou moc a tak rychle se vzňal,
jako by ho zde na zemi ten prachař udělal.
Takový prach pak od středy do pátku sbírali,
a pro budoucí památku mnozí ho schovali.
Považte tedy křesťané jaká to věc hrozná,
téměř od počátku světa nikdy neslýchaná:
Aby kdy bylo v povětří takový bouchání, úkazy
divné, strašlivé lermo bubnování.
A takový kovy, ten prach, což nadarmo není,
nebo na tých divných věcích jest jistě znamení.
Třeba abychom to všichni měli na paměti, za
to pána Boha vroucně srdečně prositi.
Aby takovéhle divy nám nebyly k zlému, ale ze
milosti Boží ke všemu dobrému.
Proto vydejme se nyní na svaté pokání, pak všudy
na každém místě bude Pán Bůh s námi.
Amen
***
Zamyšlení badatele
Velmi podivná a záhadná je vlastní ztráta
meteoritů... Ještě
záhadnější je
skutečnost, že padající
prach byl
podle doložených záznamů zápalný...
Určitý rozpor je i v popisu materiálu:
- materiál vzhledem podobný zvonovině...
- materiál zvukem připomínající zvonovinu...
Naskýtá se i úvaha,
že třetí kus nespadl do výběžku lesa, ale do místa
Zelené hory. Kdo někdy viděl pád bolidu ví, že místo
pádu se jeví velmi blízko, ale může být i hodně
kilometrů vzdáleno. Osa ve směru pádu Jimramov -
Odranec - Zelená hora tuto variantu nabízí a je
vysvětlením proč se u Odrance nikdy nenalezl.
Pseudometeority:
Mnoho osob se v historii pokoušelo nalézt pozůstatky
meteoritu, ale krom pana Viléma Dubského se to
nikomu jinému zatím nepodařilo. Pro přehled uvádím
některé zajímavé pokusy a nálezy:
- jeden z kusů meteoritu se měl nacházet v
soukromé sbírce evangelického nadučitele Kobližka
v nedalekém Telecím. Při ověřování této
informace jsem však zjistil, že se jednalo o zajímavou,
až podivínskou osobu a pravost nálezu nebyla nikdy
potvrzena. Tento nález se rovněž nedochoval. Podle
sdělení místních pamětníků se jednalo o osobu,
která chtěla být spíš zajímavou...
- další
osobou která po meteoritu intenzivně pátrala byl
dnes již zesnulý bývalý zaměstnanec Moravského
zemského muzea pan Chlupáček. Meteorit nikdy
nenalezl, ale podle sdělení vdovy, něco co
souviselo s pádem meteoritu měl... (prach?). Celou
svoji sbírku, především minerálů, však odkázal
muzeu a tam o ničem nevědí (možná ještě
nebyla ani roztříděna a je uložena v depositu
muzea)
- zaměstnanci
Národního muzea v Praze byl proveden průzkum v místě
pádu. Průzkum vyrýžované frakce z půdy však
obsahoval pouze zbytky železa, skleněné a kovové
kuličky a úlomky skel, což jsou pouze pozůstatky
po železářství a sklářství, nikoliv pozůstatky
po pádu meteoritu. Nalezená zrna minerálu olivínu
jsou z metamorfováných vápenců, které se přidávaly
k železné rudě při hutnění
- sám
při toulkách po okolních lesích a polích otočím
mnoho kamenů. Jediným výsledkem je zatím zajímavý
nález z lesa pod Odrancem. Nalezený kus je oblého
tvaru s mnohými dutinami, váží cca 43 kg a podle
vypočtené měrné váhy by mohl odpovídat některému
vzácnějšímu druhu kamenného meteoritu (chondrit,
achondrit). Podle posouzení profesionálního
geologa se však jedná pouze o pecku limfatického pískovce.
Zajímavostí však je, že pískovec se v okolí
Odrance nevyskytuje. Že by "bludný kámen"
z doby ledové?...
Závěr
O pádu meteoritu v (W)Odranci lze hovořit jako
o hromadném pádu (roztříštění min. 3ks). Rozmístění
úlomků hromadných pádů má jisté zákonitosti a
děje se tak v tzv. pádové ploše, kde nejmenší úlomky
padají nejdříve a největší vlivem zbytku své
kosmické rychlosti nejdále. Z toho vyplývá, že ve
směru od Jimramova spadl v polifza humny) nejprve
menší kus o váze l, 3 kg, druhý (u rybníka) o
váze 8, 4 kg a třetí největší kus o neznámé váze
do výběžku lesa pod Odrancem. Možná je ale i druhá
varianta, kdy by první kus meteoritu spadl ve výběžku
lesa u vrchu Bohdalec. V tomto případě by se však
jednalo o malý kousek váhy do l kg.
Tato varianta je méně pravděpodobná, protože
popsaný jev napovídá tomu, že celková váha
meteoritu byla vyšší než 10 kg a o výběžku lesa
v pohledu od Odrance se nedá uvažovat. Kdo ale ví,
kde byl všude v okolí Odrance les před čtyřmi
stoletími.
Nenalezený kus tedy:
a) stále čeká na nalezení (byl by pravděpodobně
značně narušen)
b) v půdě se již zcela rozpadl
c) byl nalezen a je umístěn v neznámé sbírce
d) byl nalezen a z neznalosti skončil společně
s železnou rudou v Kadovských železárnách
e) dopadl do místa dnešní Zelené hory (viz
bod 6 b,c,h)
Nalezené a dříve vystavené kusy:
a) skončily v některé rodové větvi rodu
Dubských (před rozhodnutím o konfiskaci majetku
totiž majitel meteoritů Vilém začal části svého
majetku převádět na ostatní členy rodu)
b) skončil v rodu Ditrichštejnů, kteří
majetek následně získali
c) byly odcizeny při přepadení zámku v Novém
Městě na Moravě švédskými vojsky a dopraveny do
Švédska jako válečná kořist (ve válečných dobách
běžný jev - např. i světoznámá ručně psaná
bible ukořistěná z vypáleného kláštera v Podlažicích)
d) nalézají se v některé soukromé nebo muzeální
sbírce
e) z neznalosti určení spočívají v některém
s deposit muzeí
f) po požáru novoměstského zámku skončily při
následném úklidu a rekonstrukci na některém rumišti
Do budoucna bude uvítána každá
nová informace vedoucí k doplnění dosud známých
materiálů, případně k nalezené některé části
meteoritu, včetně v době pádu na Jimramovsku sbíraného
a • doma v různých krabičkách na památku uchovávaného
prachu. Cílem je vrátit alespoň některou z částí
meteoritu do místa pádu v obci Odranec a vystavit ji
pro veřejnost.
Z
materiálu Jiřího Víska: "Příběh meteoritu (W)Odranec"
(samizdat, 2004), děkujeme
|