Zajímavá místa
Záhadná "Růženčina
zahrádka"
|
Ke kamennému kruhu zvaném "Růženčina zahrádka" se nevztahuje žádný doklad o jeho vybudování. Na mapě Johanna Christiana z Wolfsburgu z roku 1710 ještě není uvedena. Nejstarší zmínka je z mapy Krkonoš z roku 1742, kde je místopisný název
"Rosengarten", na další mapě z roku 1764 je zakreslena jako ovál.
|
Růženčina zahrádka je kamenný kruh, ale spíše elipsoid o průměru 20 - 25 metrů,
nacházející se na severním svahu Kotle (dříve Kokrháč) v nadm. výšce 1370 m.
Středy zploštělých stran směřují v ose - sever/jih - na vrcholy kopců Kotel a Sokolník.
Šířka kamenného pásu je až 2 metry, základy byly vyhloubeny do svahu hory.
Podle pověsti zde bylo místo setkání milenců z 10. století, komtesy Růženy a myslivce, který se zde po jejím provdání zastřelil. Komtesa z žalu navršila kolem jeho hrobu kruh z kamenů.
Podle jiného názoru místo bylo zřízeno pro pěstování léčivých rostlin (podle údajů z nejstarší mapy z roku pro léčivý lišejník pukléřku islandskou), a zde prý odpočíval hrabě Harrach s manželkou Rosou.
Možní šlo prý o kultovní objekt lidu popelnicových polí (7. stol. př.n.l), podle nalezených střepů.
Tento názor však byl zpochybněn a archeologický výzkum v roce 1972 vyvrátil pravěký původ.
Původ a smysl tohoto kruhu je dodnes záhadou.
Literatura
1) Waldhauser, J. - Weber, V.: Tajemství Růženčiny zahrádky. Krkonoše, červenec 1972
2) Vokolek, V. - Sígl, J.: Archeologický výzkum Růženčiny zahrádky. Krkonoše, říjen 1972
3) Waldhauser, J.: Byla vyvrácena teorie o středověkém původu Růženčiny zahrádky? Krkonoše, září 1973
4) Polemiku o vzniku Růženčiny zahrádky považujeme za uzavřenou Krkonoše, říjen 1973
5) Lokvenc, T.: ...a opět Růženčina zahrádka. Krkonoše, březen 1974
6) Waldhauser, J.: K diskusi o vzniku Růženčiny
zahrádky. Krkonoše, duben 1974
|