(c) Klub psychotroniky a UFO - Teplice, 2002 

Světoznámý svůdce žen v Duchcově

 Giacomo Casanova prožil v Duchcově svých posledních 13 let. Byl mrzutý, nemocný, a všem na posměch svým dlouhým nosem, patrným ze všech portrétů. Nudil se a tak vznikla kniha jeho vzpomínek na bouřlivý život, kterou vydal nakladatel Brockhaus a zbohatl z ní natolik, že mohl vybudovat jedno z největších nakladatelství té doby. 

Jeho život mu stál za žití, i když mu nevynesl ani pocty, moc nebo peníze. Psal : "Moje historie je historií starého mládence, jehož hlavní snahou bylo dosáhnout co největší rozkoše smyslů, nad což ostatně není nic důležitějšího."

Na adresu kritiků napsal : "Řeknou, že moje příliš chlípné popisy mohou rozpálit čtenářovu fantazii. To je ovšem to, co si přeji.To je služba, kterou mu chci udělat, protože soudím, že ani jediný ze čtenářů není sám sobě nepřítelem… Ti, kteří se chvějí, když si vzpomenou na rozkoše které jim v mládí poskytla láska, ti kterým milostné opojení způsobuje nevolnost a kteří myslí, že jim poskvrňuje duši, měli by se knize vyhnout."

 Casanova se nevyhýbal ani hlubokomyslným úvahám a filozofickým traktátům - požadoval vzdělání pro ženy, což pokládal za důležité nejen pro společnost, ale i pro důstojný život ženy, i pro lásku, aby se život milenců nestal nudným.    

Zajímal se ale i o veškeré dění, o stavby a průplavy, nechal si dopravovat noviny, žádal o noviny až z Holandska, které byly tehdy v Rakousku zakázány. Poslední dokumenty jsou smutné - třiasedmdesátiletý muž prosí o piškoty, máčené ve víně. Ze všech tužeb mu zůstala už jen tato.