Klub psychotroniky a UFO Tachov,
2009
|
|
Zajímavá místa |
|
Kladruby -
pověsti a fakta o klášteře
|
Poklad ve
stěně infirmáře (pokoje pro nemocné)
|
Někdy za časů
opata Andrease Steina (Ondřeje Steina) v letech 1583-1589
se bavili místní mniši hrou v kuželky. Ty se jim nabídl
stavět zdejší laický bratr Vít. Při jednom nepovedeném
hodu dřevěná hrací koule trefila zeď protějšího infirmáře
tak nešťastně, že se do něj zabořila. Onen Vít ji ze zdi
vytrhl až po odebrání dalšího kamene. Tak byla nalezena
skrýš s bednou, která obsahovala různé cennosti a zejména
drahokamy zdobený přenosný oltář, monstranci, opatskou
mitru a šperkovnici. Mladík se po nálezu stal velmi
oblíbeným a po kněžském svěcení byl zvolen jako Vitus
Hifftl (Vít Hifftl) v roce 1589 opatem. |
Podzemní
chodby a zazdívání |
Romanticky se
vypráví, že mužský klášter v Kladrubech byl propojen
podzemní chodbou s ženským klášterem v Chotěšově (16 km).
Nicméně vstup do chodeb byl z jedné sklepní místnosti v
kladrubském klášteře, je ale z větší části zasypaná. Údajní
milenci byli pak zazdíváni. Ze silnice na venkovní zdi
kláštera je viditelné okno, které má po obou stranách šikmé
otvory nad nimi byly dříve institní (z fasády prosvítající)
kříže - tam byli prý odděleně zazděni. Další pověst hovoří o
zazděné jeptišce, některé i o dvou i třech. Vyprávělo se o
lidských kostech či kostřičce novorozence zde nalezených.
Ale když se budovalo na konci 19. století schodiště od
vrátnice k pivovarské kanceláři v budově staré prelatury,
našli dělníci v jednom výklenku zazděnou lidskou kostru. |
Čertův kámen
|
Na bývalé
cestě z Kladrub směrem do Brodu a Tuněchod (ta odbočovala
ze směru na Milevo u rybníčku za obcí) stával tzv. Čertův
kámen - obrovský osamocený balvan s otisky deseti
čertových drápů, na kameni byla viditelná i miskovitá
prohlubeň- údajně od čertových zad - když jej nesl na
zničení kladrubského kláštera. 1880 byl tento kámen
rozlámán a použit na stavby v Kladrubech. |
Duch opata |
V Truhlářské
ulici 134 se zjevil v minulosti duch opata a žádal po
hospodáři, aby si vzal lopatu a motyku a příští půlnoc jej
očekával. Hospodář s ním ale nikam nešel a tak došlo k úkazu
samozápalu v chlebové peci. Říká se, že úkazy trvají až do
dnešních časů. |
Poklady ve
zrušeném klášteře |
Po zrušení
kláštera začalo intenzivní hledání údajných pokladů. Když
byla posléze v klášteře zřízena vojenská nemocnice - nalezl
jeden z vojáků ve zbylých knihách zastrčených 100 zlatých
dukátů. To inspirovalo zdejšího lékaře k hledání - u bočního
vchodu v jedné kamenné desce byl vsazen menší kámen a ten
zněl dutě. Pod ním byl jen prázdný prostor. Další pozornost
se zaměřila k náhrobku knížete Vladislava (zakladatele
kláštera). Socha Naděje měla být klíčem k jeho nalezení.
Jiným místem možného ukrytí měl být les na vrchu Jirná
poblíž kláštera. Na ono místo prý kyne rukou socha svatého
Benedikta na střeše. Vypráví se, že tajemství pokladu znal
vždy nejstarší odšedší mnich z kláštera- tím posledním byl
Damián Schluck v roce 1830, který zemřel jako domácí kaplan
barona z Perglasu v Luhové. Dvě místní pověsti přisuzují
práci na zazdívání pokladu buď zedníkovi Pőplovi z Kostelce
nebo Martinovi z Pozorky. Jeden z nich vypověděl, že šlo o
podzemí, kam se šlo po schodech a byl tam zatuchlý vzduch,
nicméně v jednu chvíli zaslechl téci vodu a rachotit kočár.
Co se týče kopce Jirná mezi Pozorkou, Žďárem a Stříbrem, tam
má být poklad ukryt v podzemní kapli, která je uzavřena
kamenem se symbolem dvou ryb, dvou klíčů nebo beránka.
|
Jirenský
les |
O Jirenském lese
se kromě pověsti o možném místě uložení kladrubského pokladu
vypráví jako o začarovaném místě, kde se dá snadno zabloudit
- zejména jdete-li od Kladrub. Vidina bílé paní u těžní
jámy, černá paní u soutoku dvou potůčků provázená psem
sedící na pomníčku po zavražděném řezníkovi. Dále se hovoří
o nálezu zlata. Při cestě od Žďáru na Jirnou se objevovala
postava mnicha, který čekal na osoby ženského pohlaví.
Osoby, které se s ním setkaly, se pak cítily „jakoby hrbaté
a polámané“ aniž by na ně kdokoli sáhl. Také se zde vypráví
o duchu horníka zabitého svým spolupracovníkem a zahrabaným
ve štole. Zdejší opuštěné doly na olovo mohly posloužit jako
skrýš pro kladrubský poklad.
|
Věžní
místnost |
Nahoře na věži
existovala místnost, která byla rodovým tabu Windischgrätzů.
Nikdo z mužských potomků tam neměl přespávat, neboť se tam
potkávali s duchem prokletého předka. |
Strašení po
roce 1945 |
Když byl klášter
/ zámek po roce 1945 přeměněn na byty objevilo se více
svědectví o zvláštních jevech. Schody v ambitové chodbě samy
od sebe vrzaly jako by po nich někdo šel nahoru. Bylo slyšet
šeptání nebo závan šatu, dále tajemné otvírání dveří
bývalých mnišských cel-jakoby jimi někdo chodil. V bytě nad
průčelím zámku na levé straně došlo k zjevení postavy ve
vysokém okně, byla oblečena v mnišské kutně a pod kapucí
měla lebku. V tomtéž bytě byl spatřen mnich hrající na
housle. Kastelán pan Myšák viděl vytlačené stopy v koberci
od neznámého zvoníka, který rozhoupal zvon - aniž, kdo
viditelný byl na zvonici spatřen. |
Foto: KPUFO,2009
|
Podle: zpráva
M. Zacha Kučera (http://www.jesen.cz),
2009 |
|
|
|