|
Před šedesáti roky dne 13.dubna v přijel na tachovské nádraží zvláštní
vlak. V otevřených vysokostěnných nákladních vagónech byli vězni. Živí i mrtví.
Po skončení války byl na SNB v Tachově vyslýchán vlakvedoucí Hugo Lauber,
který do vyšetřovacího protokolu uvedl:
Dne 13.dubna 1945 v dopoledních hodinách jsem jel jako vlakvedoucí s transportem vězňů vlakem sestávajícím se asi z 52 vagonů z Plané do
Tachova. Když jsem v Plané přijímal vlakovou soupravu, viděl jsem, že jeden zadní vagon byl naplněn
mrtvolami. V druhém voze byly též mrtvoly, tento však nebyl plný. Na každém vagonu střežili vězně dva SS
mani, kteří vězně tloukli pažbou pušek a též stříleli. Transport pozůstával z osob různých národností,
Češi, Němci, Poláci, Francouzi, Židé a též jsem tam viděl jednoho černocha.
Během jízdy vlakem jsem slyšel střelbu z vagonů. Když jsme přijeli do
Tachova, bylo nádraží obsazeno četnictvem a policií. Na nádraží při vystupování zůstalo ve vagonech několik
mrtvol, které pak vězni museli odnášet na hromadu. Některé mrtvoly již byly v
rozkladu. Viděl jsem na nádraží, že SS mani vězně kopali a bili. Jeden vězeň,který vysílením nemohl vstát, byl SSmanem střelen malou pistolí do záhlaví a z úst se mu vyhrnula
krev. Vězňů bylo asi kolem 2000 a snad byli z Buchenwaldu. Co se dělo pak cestou z nádraží do Schönbrunu (Studánka),
není mi známo.
Velitel tachovské stanice SNB vrchní strážmistr Jíša vypracoval pro Repatriační odbor - pátrací oddělení Ministerstva ochrany práce a soc.péče, toto hlášení:
1) Transport politických vězňů přijel dne 13.dubna 1945 v dopoledních hodinách vlakem na nádraží do
Tachova. Uvedený transport byl převážen z koncentračního tábora Buchenwaldu do Flossenbürgu a po vystoupení na nádraží v Tachově šel pěšky po okresní silnici přes obec Schönbrun (Studánka)
k obci Schönwaldu (Lesná) a pak dále k státní hranici.
2) Transport se skládal ze skupin asi o počtu 100 vězňů a každá skupina byla doprovázena SS many a příslušníky
Volkssturmu. Tranport šel pěšky a byl doprovázen jen několika povozy, které sloužily k přepravě vězňů chůze neschopných.
3) Transport se skládal z politických vězňů,mužů a hochů starších 14 let,
Židů a též byl viděn v transportu i jeden černoch.
4) V transportu byly zastoupeny všechny národnosti a
to: Poláci, Francouzi, Němci a jiné národnosti.
5) Celkový počet vězňů byl asi 1500 až 2000 osob.
6) Do Tachova přijel transport od Chebu a přivezl 2 železniční vagony mrtvol vězňů v počtu asi
400, dále při vystupování na nádraží v Tachově a při transportu po
okresní silnici k obci Schönwaldu jich bylo postříleno a jinak pobito asi
200. Vězňové, kteří na cestě padli vysílením, byli SS many na místě zastřeleni.
Národnost těchto zastřelených nebyla zjištěna.
7) Transport byl doprovázen příslušníky SS a
Volkssturmu. Velitel SS byl v hodnosti poručíka SS. SS mani mluvili německy a jejich jména nemohla být zjištěna.
8) Vězně ubíjeli a stříleli SS mani samovolně a bez rozkazu.
9) Mrtvoly dovezených vězňů vlakem a vězňů pobitých cestou byly pak sváženy nákladními auty na místní židovský hřbitov v Tachově,
kde byly po několik dní páleny v petroleji a dehtu.
10) Na židovském hřbitově v Tachově bylo spáleno asi 500 až 600
osob. Tyto byly páleny za asistence policie a Volkssturmu, dozor na spalování mrtvol měl strážník Josef Weidl z
Tachova, který dne 3.5.1945 spáchal sebevraždu. Dalších 15 zastřelených vězňů bylo spáleno za obcí Schönbrun asi 1 1/2 km od obce v místech,
kde stojí zelený křížek u silnice. Místa,kde byly mrtvoly páleny jsou dosud znatelná ohniště.
V knize Václava Jiříka
"Nedaleko od Norimberku" je popsána činnost retribučních soudů v západních Čechách.Několik případů se také týká
Transportu smrti.
Dne 12.října 1946 stanul před Mimořádným lidovým soudem učitel Josef Herzog,
který byl velitelem jednotky Volkssturmu ze Studánky, jež doprovázela vězně z Transportu smrti do Lesné.
Protože byl v čele eskorty, která vězně vraždila, byl mu udělen trest
smrti. Předseda senátu povolil mimo běžných dvou hodin odklad popravy ještě o další
hodinu, kdy odsouzený žádal telefonicky prezidenta republiky o milost. Ta mu nebyla udělena.
Další odsouzený k trestu smrti z jednotky Volkssturmu byl šestačtyřicetiletý obuvník z Tachova Jiří Haubner.
Při návratu z eskorty, asi jeden kilometr před Tachovem, na něj místní obyvatelé volali,
že jeden z vězňů uprchl a ukryl se na otevřeném poli za pluhem. Haubner měl pistolí asi padesátiletého vězně střelit do hlavy. Z tohoto činu ho usvědčila Magdaléna Würlová,
která dále uvedla, že v Tachově se o obžalovaném mluvilo jako o vrahu dalšího neznámého vězně.
Mimo jiné svědkyně uvedla, že na vlastní oči viděla svoz těl nebohých vězňů, některá ještě jevila známky života,
na Židovský hřbitov do velké jámy, kde byla polita benzinem a spálena.
Z archivu bývalého koncentračního tábora Buchenwald přišla tato zpráva:
vlak, který přijel do Tachova 13.dubna 1945, vyjel z Weimar - Buchenwaldu 8.dubna a bylo v něm 4.500 vězňů.
Jídlo prý dostali na dva dny. Vlak jel přes Zeitz, Altenburg, Chemnitz,
Marienberg (10.4.), Komotau (11.4.). Někde v blízkosti Plané byl transport rozdělen.
Jedna skupina vězňů byla přidělena na stavební činnost pro SS v Deggendorfu.
Hlavní skupina vězňů přijela na nádraží do Tachova, odkud pokračovala pěšky přes Lesnou a různými oklikami směřovala do koncentračního tábora Flossenbürg.
Až 30.dubna byla v Landheimu osvobozena americkou armádou.
Kolik vězňů z původního počtu 4.500 přežilo tento transport smrti se už asi nikdy nepodaří
zjistit. Je možné, že asi 200 mrtvol vězňů, které Američané našli v květnu 1945 v hromadném hrobě u trati ve Sklářích,
pocházelo z tohoto Transportu smrti.
František
Soukup,
Klub
hledačů HP, Tachov
|
