|
Neznámá místa
na Tachovsku
|
V pátek 13.února
o půlnoci na ČT 2 dávali zajímavý film "Nové objevy ve starém
Egyptě". Velice mne zaujalo pátrání na Sahaře po zaniklých oázách,
vesnicích, pohřebištích a pod. Egypt je země bohatá na historii a památky.
Proto se tam snaží velké množství mezinárodních expedic poodhalit různá
tajemství starého Egypta.
Česká
republika není tak bohatá na takové historické památky jako Egypt, ale jako
celek se máme také čím chlubit. A co my Tachované, máme se čím chlubit?
Určitě se nebudeme chlubit zaniklými vesnicemi na našem okrese, které v
padesátých letech minulého století byly srovnané buldozerem se zemí. Zatím
se můžeme chlubit nádhernou krajinou Tachovska. Zajímavá historie okresu,
kterou by jsme se mohli chlubit, ta čeká teprve na někoho,kdo ji pořádně
zpracuje.Materiálu v různých kronikách je dost.
V knize Tachau-Pfaumberg Heimath od Franze Schustera jsem našel zajímavý
odstavec:
Rytířští
manové tvořili tachovskou "lenní obec". V pozdějším tachovském
diskriktu k tomu patřily lenní sídla (tvrze) ve Studánce, Lesné, Dlouhém
Újezdě, Gehagu (Háje), Pořejově, Úšavě, Novém Sedlišti, Tscheschtienu
(Češtínu), Starém Sedlišti a Tisové. Další opevněná sídla v Trnové,
Pernolci a Částkově nepodléhala tachovskému manskému právu, nýbrž pražskému
soudnímu dvoru.
O rytířském
sídle Gehag (Háje) se v té knize píše:
V oblasti Dlouhý
Újezd stávalo prý kdysi také ještě rytířské sídlo a osada Gehag. Jako
stanoviště tohoto sídliště se udává lesní niva "in den Stöcken"
nedaleko východně od výšiny Klitscher (Rozsocha), kteréžto sídliště
muselo každopádně zaniknout ve třicetileté válce.Tady leží kameny a zase
kameny, ovšem nějaký otesaný nelze poznat;ani jinak neexistují pro tuto
osadu žádné směrodatné důkazy.
Dne 28.1.1516
je u Tepelského usnesení uváděn jako člen Tachovského zemského práva
Lorenz Schirdinger, který pak v omilostňovacím dopise z roku 1523 je uváděn
jakožto sídlící v Gehag (w Hagi). V r.1555 se mezitím stal jeho následníkem
"Burgan" (Burian) Pollnreuter in "Gehab". Jeho poddaní
platili 18 grošů a 7 měr ovsa na zámek do Tachova. V r. 1605 se objevuje léno
s Dlouhým Újezdem a Studánkou v majetku Habsbergerů a v r. 1617 je "Gehag"
s oběma těmito rytířskými sídly zproštěn lenní povinnosti.Tím mizí sídliště
pod tímto názvem ze spisů.
Ve všech výše
zmiňovaných vesnicích jsem našel virgulí stopy po podzemí chodbě, které
vedly do tvrze ve vesnici. Po patnáctiletém neúspěšném hledání "Gehagu"
kolem Rozsochy, se domnívám, že jsem bývalé sídlo konečně našel. Virgulí
jsem "narazil" na chodbu, která vede z tachovského zámku jižním
směrem až na místo, o kterém se domnívám, že tam mohlo být rytířské sídlo
Gehag (Háje). Místo se nalézá opravdu východně od Rozsochy na poli asi 200
metrů vpravo od hlavní silnice Tachov - Dlouhý Újezd.
Druhé neznámé
rytířské sídlo Tscheschtieno (Češtíno), se také domnívám, že jsem našel.
To se nalézá východně od Tachova. O tom až někdy na jaře.
František
Soukup,
Klub
hledačů HP, Tachov
|
