Záhada
mordu na 'Havraním Hnízdě'.
|
Bývalý
panský dvůr 'Havraní hnízdo' (německy Rabennest) se nyní jmenuje oficielně
Josefův Dvůr, ale místní lidé tomu místu říkají Švábovna. Nachází se
asi půl kilometru vlevo od hlavní silnice z Tachova na Planou, naproti vesnici
Nahý Újezdec. Z dřívějších několika staveb, které tam stály,stojí tam
dnes pouze jedna budova. I ona je v havarijním stavu.
Na
toto Havraní Hnízdo mi v paměti z mládí (někdy kolem roku 1950) utkvěla
vzpomínka na vyprávění o velkém mordu, který se tam stal. Podle vyprávění
tam měli zastřelit tři muže a jednu ženu měli postřelit do nohou. Té se
mělo podařit utéci oknem. Zločin prý spáchali wehrwolfové, kteří pak měli
utéci podzemní chodbou.
Příběh
se mi zdál trochu přitažený za vlasy, ale to povídání o podzemní chodbě
mne tam vyhnalo. K mému překvapení mi tam virgule kývla na to, že se tam
podzemní chodba nalézá. Proto jsem začal pátrat po pamětnících, kteří
by o tomto příběhu mohli něco vědět. Od nich jsem se dozvěděl množství
rozdílných informací, ale skoro všichni se zmínili o podzemní chodbě. Od
jednoho starousedlíka jsem se dozvěděl, že byl zastřelen jen jeden muž a
postřelena jedna žena. Zastřelený prý byl příslušníkem SS a proto ho někdo
zastřelil.
Další
verze byla ta, že zastřelený dělal po válce ve věznici na Borech bachaře.Vězni,
kterým tam měl dělat příkoří, si to pak s ním po propuštění "vyřídili".
Také jsem slyšel o ukrajinských Banderovcích, kteří když utíkali za
hranice, tak neváhali použít zbraň. Ale nejvíce pravděpodobná verze je
ta, že Havraní Hnízdo sloužilo jako shromaždiště lidí, kteří utíkali
za hranice. Vrazi prý měli mít na obličejích masky.
Na
hřbitově v Nahém Újezdci,kde měl být zastřelený pohřben, jsem byl zase
překvapen. Na náhrobním kameni bylo napsáno: Zde v Pánu odpočívají
František Šváb a Jan Šváb kteří zahynuli tragickou smrtí 24.5.1948. Tedy
ne tři ani ne jeden, ale zastřeleni byli dva. Na vytesaném náhrobku mi byly
divné dvě věci. Nebyl tam datum narození zastřelených a potom rok zastřelení
1948. To už se wehrwolfové nevyskytovali. Podařilo se mi zjistit, že Františkovi
Švábovi bylo 55 let a Janu Švábovi bylo 40 let a byl zastřelen přesně v
den svých narozenin. Zraněná žena se jmenovala Alžběta (snad Švábová).
Podle
dokladů z roku 1934 patřil dvůr z 1/2 Janu Švábovi a z druhé 1/2 Anně Švábové,
kteří se psali česky.Tedy s háčkem a čárkou i když všechno obyvatelstvo
kolem bylo německé. V roce 1944 přešla polovina dvoru po Janu Švábovi na
manželku. V roce 1952 přešel dvůr jako dědictví na finanční odbor v Mariánských
Lázní. V roce 1966 dvůr koupili manželé Lentesovi a nyní tam žije jejich
syn. Tedy celkový výsledek mého pátrání byl slabý. To hlavní, proč byli
zastřeleni a kdo byli ti zastřelení se mi nepodařilo zjistit. Možná, že
žije ještě nějaký pamětník, který vnese světlo do tehdejšího případu.
Ale
vrátíme se k té podzemní chodbě. Virgule mi ukázala, že chodba od dvora
vede severozápadním směrem do rokle u Neblažova. Zde by byl možný vchod do
chodby. Odtud pokračuje chodba dále až do Chodského Újezda. Chodba na
druhou stranu od dvora se u košatého stromu rozdvojuje. Jedna chodba vede do
Lomu u Tachova a druhá vede až do Brodu n. Tichou. Záhadné je to, že se obě
chodby vyhýbají Nahému Újezdci, i když tam byla také tvrz. Při hledání
chodby na poli u Brodu n.T. v místech kde stál kdysi hrad, jsem potkal jednoho
pána, který mi vyprávěl, že v Chodském Újezdě dělal traktoristu. Jednou
se prý tam na poli propadla zem do podzemní chodby.
Druhou
zajímavou zprávu jsem získal od pracovníka, který se podílel na budování
kanalizace v Chodském Újezdě. Při kopání prý narazili na pěkně vyzděnou
velkou kanalizační stoku a tak tu kanalizaci tam svedli. Podle mne by to mohla
být podzemní chodba.
Až počasí dovolí, pokusím se tam v pátrání pokračovat.
Pokračování
pátrání po mordu na "Havraním Hnízdě": Ten Josef Šváb ještě
žije nedaleko Plzně. Podle výpovědi bývalých obyvatel vedlejší vesnice,
tak na Havraním Hnízdě měli střílet dva esesáci, kteří utekli z
věznice z Bor. A asi tomu Josefu Švábovi tam zastřelili otce Františka.
- Výtah
z knihy "Nedaleko od Norimberka" str.306:
V řadách
SS se také ocitli Češi, resp. osoby, které pocházeli ze smíšených manželství.
Podmínkou ovšem byla změna státního občanství, s protektorátním by to
nebylo v žádném případě možné. Někdy se tak stalo bez přímého přispění
zainteresovaných osob.
Třiadvacetiletý zemědělský čeledín Josef Šváb z
Nahého Újezdce v tehdejším okrese Planá u M.L. byl zatčen 19.listopadu
1945. Při prohlídce byl u něho nalezen revolver, dále mu bylo vytýkáno, že
neprojevuje kladný vztah ke své původní, české národnosti. Důkazem byl
milostný poměr s jedenou mladou Němkou. Obžalovaný ve své výpovědi
uvedl, že v prosinci 1942 narukoval k německému letectvu. Po necelém půlroce
byl bez vlastního souhlasu převelen ke zbraním SS. U elitní tankové divize
Leibstandarte Adolf Hitler zpočátku sloužil jako řidič osobního vozidla,
později prošel výcvikem na řízení obrněných vozidel. Bojoval na východní
i západní frontě, dosáhl hodnosti rottenführera. Prohlásil, že neměl ani
tušení o tom, co se dělo v koncentračních táborech. Ve Švábově cause se
výrazně angažoval jeho strýc, strážmistr Sboru národní bezpečnosti
(SNB). O celý případ projevilo zájem vojenské Obranné zpravodajství (OBZ).
Švábovi totiž hrozilo, že v případě, že nebude odsunut, nastoupí do československé
armády. Senát dr.Lišky rozhodl nakonec pro to druhé, 12.března 1947
zprostil bývalého esesáka viny.
Text a foto František Soukup,
Klub hledačů
HP, Tachov
|