Badatelé a jejich činnost

Záhada mordu na 'Havraním Hnízdě'.

Bývalý panský dvůr 'Havraní hnízdo' (německy Rabennest) se nyní jmenuje oficielně Josefův Dvůr, ale místní lidé tomu místu říkají Švábovna. Nachází se asi půl kilometru vlevo od hlavní silnice z Tachova na Planou, naproti vesnici Nahý Újezdec. Z dřívějších několika staveb, které tam stály,stojí tam dnes pouze jedna budova. I ona je v havarijním stavu.

Na toto Havraní Hnízdo mi v paměti z mládí (někdy kolem roku 1950) utkvěla vzpomínka na vyprávění o velkém mordu, který se tam stal. Podle vyprávění tam měli zastřelit tři muže a jednu ženu měli postřelit do nohou. Té se mělo podařit utéci oknem. Zločin prý spáchali wehrwolfové, kteří pak měli utéci podzemní chodbou. 

Příběh se mi zdál trochu přitažený za vlasy, ale to povídání o podzemní chodbě mne tam vyhnalo. K mému překvapení mi tam virgule kývla na to, že se tam podzemní chodba nalézá. Proto jsem začal pátrat po pamětnících, kteří by o tomto příběhu mohli něco vědět. Od nich jsem se dozvěděl množství rozdílných informací, ale skoro všichni se zmínili o podzemní chodbě. Od jednoho starousedlíka jsem se dozvěděl, že byl zastřelen jen jeden muž a postřelena jedna žena. Zastřelený prý byl příslušníkem SS a proto ho někdo zastřelil. 

Další verze byla ta, že zastřelený dělal po válce ve věznici na Borech bachaře.Vězni, kterým tam měl dělat příkoří, si to pak s ním po propuštění "vyřídili". Také jsem slyšel o ukrajinských Banderovcích, kteří když utíkali za hranice, tak neváhali použít zbraň. Ale nejvíce pravděpodobná verze je ta, že Havraní Hnízdo sloužilo jako shromaždiště lidí, kteří utíkali za hranice. Vrazi prý měli mít na obličejích masky.

Na hřbitově v Nahém Újezdci,kde měl být zastřelený pohřben, jsem byl zase překvapen. Na náhrobním kameni bylo napsáno: Zde v Pánu odpočívají František Šváb a Jan Šváb kteří zahynuli tragickou smrtí 24.5.1948. Tedy ne tři ani ne jeden, ale zastřeleni byli dva. Na vytesaném náhrobku mi byly divné dvě věci. Nebyl tam datum narození zastřelených a potom rok zastřelení 1948. To už se wehrwolfové nevyskytovali. Podařilo se mi zjistit, že Františkovi Švábovi bylo 55 let a Janu Švábovi bylo 40 let a byl zastřelen přesně v den svých narozenin. Zraněná žena se jmenovala Alžběta (snad Švábová).

Podle dokladů z roku 1934 patřil dvůr z 1/2 Janu Švábovi a z druhé 1/2 Anně Švábové, kteří se psali česky.Tedy s háčkem a čárkou i když všechno obyvatelstvo kolem bylo německé. V roce 1944 přešla polovina dvoru po Janu Švábovi na manželku. V roce 1952 přešel dvůr jako dědictví na finanční odbor v Mariánských Lázní. V roce 1966 dvůr koupili manželé Lentesovi a nyní tam žije jejich syn. Tedy celkový výsledek mého pátrání byl slabý. To hlavní, proč byli zastřeleni a kdo byli ti zastřelení se mi nepodařilo zjistit. Možná, že žije ještě nějaký pamětník, který vnese světlo do tehdejšího případu.

Ale vrátíme se k té podzemní chodbě. Virgule mi ukázala, že chodba od dvora vede severozápadním směrem do rokle u Neblažova. Zde by byl možný vchod do chodby. Odtud pokračuje chodba dále až do Chodského Újezda. Chodba na druhou stranu od dvora se u košatého stromu rozdvojuje. Jedna chodba vede do Lomu u Tachova a druhá vede až do Brodu n. Tichou. Záhadné je to, že se obě chodby vyhýbají Nahému Újezdci, i když tam byla také tvrz. Při hledání chodby na poli u Brodu n.T. v místech kde stál kdysi hrad, jsem potkal jednoho pána, který mi vyprávěl, že v Chodském Újezdě dělal traktoristu. Jednou se prý tam na poli propadla zem do podzemní chodby.

Druhou zajímavou zprávu jsem získal od pracovníka, který se podílel na budování kanalizace v Chodském Újezdě. Při kopání prý narazili na pěkně vyzděnou velkou kanalizační stoku a tak tu kanalizaci tam svedli. Podle mne by to mohla být podzemní chodba.
Až počasí dovolí, pokusím se tam v pátrání pokračovat.