Povinnost
až za hrob
Zajímavý případ pochází z obce Hartmanice:
"V
Hartmanicích v jednom statku zemřel dědeček. Po pohřbu v pravé
poledne někdo tloukl. Selka poslala otevřít. "Kdopak to
byl?" ptala se matka děvčátka. "Dědeček šel do maštale."
A
dědeček chodil častěji ... a házel tam kamením. Selka šla na bysterskou
faru. Pan farář jí dal svěcenou křídu a poradil jí, co má dělat. Křídou
udělala v kotlíku kolo tak veliké, aby se na ní dědeček nedostal.
Pokropila svěcenou vodou sebe a kolem a čekala na dědečka. Když přišel,
zavolala na něj třikrát : "Chval každý duch Hospodina, a Ježíše,
jeho Syna." Dědeček neodpověděl. Pak se ho třikrát ptala, co si
žádá, zda mše nebo něco jiného. Poprvé ani podruhé neodpověděl. Až
potřetí řekl: "Nic, musím si své odbýt." Za nějaký čas
přestal chodit."
Svědkyně
z obce Jedlová, okr. Svitavy.
In:
Šalanda B.: České pověsti ze současného
sběru. UK SNP Praha 1989, s. 60)