• asi 2 km západně od Těšova (okr. Cheb) se již na území Slavkovského lesa nachází dva tzv. ringvaly. (kruhová plocha, ohraničená příkopem a valem). Oba jsou v údolí potoka pod těšovskou hájenkou, vzdálené od sebe 700 metrů. První je uváděn Antonem Gnirsem již v roce 1932 a druhý je popisován Zdeňkem Buchtelem v roce 1998. K čemu sloužily?

• Ringval Těšov A. má pravidelný kruhový tvar a je velmi podobný ringvalu u Nimroda (okr. Cheb). Středový kruhový ostrůvek je o něco větší, má průměr 15 metrů. Kruhový příkop je však méně hluboký, asi tak do 1,5 metru. Má průměr 23 metrů a je zcela suchý. Kruhový val je méně zřetelný, má šířku kolem 5 metrů a jeho vnější obvod a tedy i celkový průměr ringvalu nepřesahuje 33 metrů.

• Objekt je situován v úzkém údolí potůčku, které se v těchto místech dosti prudce svažuje od východu a zatáčí se směrem k severu. Kruhový příkop ringvalu byl evidentně napájen vodou z tohoto potoka, ale voda musela být do příkopu vedena zvláštním náhonem z toku nad ringvalem. Náhon s přítokem ani výtok však již nejsou v terénu patrné.

• V okolí těšovského ringvalu je známo z historických pramenů z roku 1370 několik dnes již zaniklých středověkých osad. Autor Zdeněk Buchtele uvádí jejich názvy - Wolfhartsgrun, Schwarcenbach, Tollingen. Jejich přesná poloha se však zjistit nepodařila. Kdysi prý na tomto místě (snad přímo na ostrůvku) stávalo stavení. Podle popisu učitele Antona Heinze z Těšova, jak jej uvádí Karel Alberti (časopis „Unser Egerland“ z roku 1910) to byla hospoda a kolem vedla stezka od Dyleně a lidé si zde mohli poručit víno (lidé toto místo nazývali „Weinberg“ – Vinohrad ?). Další místní název „Bruckteich“- Mostní rybník, vypovídá o tom, že na tomto místě byla kdysi soustava rybníků. Zbyly po nich jen náznaky někdejších hrází. Místo však asi bylo skutečně hustě zalidněno a to podle častého nálezu zbytků cihlového zdiva, keramických střepů a upravených rovných ploch.

• Od místních archeologů se lze dozvědět, že šlo o tzv. Strážiště - malé strážní věže, střežící pohyb na obchodní cestě. (Tak je také označeno na mapách.) Je však otázkou, jaká cesta mohla probíhat v úzkém údolíčku místního potoka.  Také není jasné, jak by se taková stavba bránila. Ringval A je v údolí několik desítek metrů od potoka, pod kopcem. Ti, kteří vymysleli toto vysvětlení, jsou zajisté významnými odborníky v historii, určování stáří střepů, ale zcela určitě nikoli v technice a metodice středověkého boje. 
• Tento ringval není a ani nemůže být považován za tvrz, či strážiště, nebo jiný objekt k ochraně bývalé historicky významné obchodní cesty. Jeho poloha hluboko pod probíhající současnou lesní cestou (a předpokládanou středověkou stezkou, což je její jediný možný průběh v terénu) na břehu potůčku (podle Buchteleho se nazývá v historických materiálech Quellbach) vylučuje jeho obranný význam. Okolní stráně, prudce stoupající po obou stranách údolí, by nedávaly šanci na jakoukoliv obrannou iniciativu. Tvrziště na tomto místě by bylo snadno zdolatelné ručně vrhanými kameny s okolních svahů. Názor, že na ostrůvku ringvalu stávalo stavení, sloužící k ochraně okolních rybníků, se již  zdá být rozumnější. Ale ani to se nezdá být nejlepší nápad. Pytláci sice byli i ve středověku, ale aby se porybný před nimi musel opevňovat se nezdá být příliš logické. 

• V současnosti je toto místo a jeho okolí porostlé statnými smrky. Ringval byl snad již také opakovaně překopán, ale s výjimkou zbytků cihel (snad i celých cihel, jak uvádí Heinz) zde nebylo nic nalezeno.

• Stáří objektu je záhadou. Nepomohly ani archeologické sondy, které jsou na valu i centrální ploše patrné a nešetrně zasahují do celkového dojmu ze stavby. 
• Kdo nám kdy vysvětlí, proč archeologové jámy zase nezasypou a neuvedou vše do původního stavu? Upadly by jim ruce?

• Ringval Těšov B. (plánek) byl objeven Zdeňkem Buchtele teprve v roce 1998 a to asi 700 metrů od předchozího objektu směrem po proudu Pramenitého potoka. Středový ostrůvek má průměr kolem jedenácti metrů. Obvodový kruhový příkop má hloubku asi dva metry a šířku do tří metrů. Směrem k bývalému rybníku je poškozen. Kolem příkopu je nezřetelný val, stejně vysoký jako protržená hráz bývalého rybníka. V blízkosti je zaniklá středověká osada s pravděpodobným názvem Wolfhartgrun podle jakéhosi rytíře Wolfharda, který zde měl v roce 1370 své rodové sídlo.

• Jedno z možných vysvětlení rondelů je, že šlo o kultovní objekty, přičemž v případě Těšova by jejich posvátnost podtrhovalo i umístění za potokem, tedy ne na břehu, kde bylo osídlení. 
• Je možné pouze připomenout podobný objekt v ruském Krasnogorsku - kruhová svatyně s dřevěným idolem uprostřed. Bohužel nejsou známy rozměry. 
• Další podobné "ringvaly" lze nalézt u obce Prameny (7 km severně od Mar. Lázní) a u obce Valy (4 km západně Mar. Lázní), Újezd na Ašsku, a další v okr. Cheb), i v Německu.

Profant, M. - Profantová, N.: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Libri, Praha 2000

Foto (c) KPUFO Sokolov, IV/2005