Po mnoho let strašilo v jednom stavení...

  Byli také „světem jdoucí", kteří pomáhali ve všech potřebách lidských. 

Tak na Rokycansku v obci P. po mnoho let strašilo v jednom stavení. Majetník stavení strašidlem ohrožovaného byl nucen sáhnouti k rázným prostředkům, aby se strašidla zbyl. Strašidlo provozovalo rejdy svoje dále. 

Tu přišel do P. člověk „světem jdoucí" a dozvěděv se v hospodě mezi řečí o strašidle, hned se nabídl, že strašidlo na věky „zaříká". Zavřel se na noc do stavení. Co tam celou noc dělal, podnes nikdo neví, ale ráno ohlásil majetníkovi, že strašidlo zaříkal na devadesát roků. Mluvil pravdu. 

Po jeho odchodu bylo zbaveno stavení návštěv strašidla. Dnes jest od události té již čtyřicet roků, a dosud „zaříkané" strašidlo se neobjevilo.

Na statku hospodaří již třetí pokolení. Dobře nynější majetník ví, že strašidlo je na jeho statku „zaříkáno", ale ví též, že se toho nedočká, až strašidlo znova rejdy své provozovati počne, neboť je pevně přesvědčen, že "zaříkáním" je na celých ještě padesáte roků vázáno. Pevně se v P. však věří, že po uplynutí devadesátého roku jistě se strašidlo znova objeví. Bude prý pak s jeho zažehnáním potíž nemalá, neboť světem jdoucí zaříkávači již vymřeli a s nimi zaniklo i tajemství, jak to dělávali. Nijakým způsobem nebylo mi možno vypátrati, v jaké podobě strašidlo to se zjevovalo; nikdo v P. toho již neví, ač vše ostatní uvedené je pravdivá událost. 

„Světem jdoucí". Napsal Bedřich Moravec. Řada figurek z našeho života venkovského. Časopis Český lid IV.