|
|
|
|
Pověsti (Pavlovsko) |
|
|
|
|
|
Podle pověstí na
vrchu Žďár u Rokycan se objevuje podivný had, který se ohlašuje
hvízdáním. Obývá prý koruny stromů, a lidem je smrtelně
nebezpečný. Tak o tom píše Jiří Čáp ve svých „Obrázcích
z Podbrdska“. |
|
|
Podle : O.Dvořák, Po stopách „hvízdajícího hada“. Fantas. Fakta, 9/2001 |
|
|
Podle pověsti na kopci stával hrad Žďár, náležející kněžně Libuši. Darovala ho Rokycanům jako dík za pohoštění, které jí bylo nabídnuto. V pozdějších časech prý hrad obývali tři loupeživí rytíři, děsící celý kraj. Když byli zajati a uvězněni, hrad byl vojsky prohledán a pobořen. Přesto se žádné naloupené cennosti nenašly. Sluha Ambrosius díky špiclovi hradní pány včas varoval a ti stihli všechno dobře ukrýt v podzemních chodbách a slujích. Skrýš pochopitelné pečlivě zamaskovali. Ještě před nimi měl na hrádku vládnout bohatý šlechtic. To on dal vybudovat tajné podzemní skrýše. Při nájezdu loupeživé hordy v zoufalství skočil do příkopu. Pozdější páni majetek lacino odkoupili a skrýše zdokonalili, opatřili důmyslným zabezpečením, umělými stěnami, propadlišti a falešnými slepými odbočkami. Nechali též razit důležitou únikovou chodbu, vedoucí odtud až do Kuškova, bývalé vsi, zaniklé před husitskými válkami. Na Žďáře se zastavil se svou družinou i legendární Prokop Holý. Nechal ze skály zhotovit kamenný oltář pro bohoslužebné účely. Dnes se památné místo nazývá U oltářů. Od historie se pozvolna dostáváme k hojným pověstem o zdejších pokladech. Jak se v nich orientovat? Jedna praví, že největší z pokladů je ukryt mezi valy, na místech zvaných Zahrádka. Důkazem jsou prý objevující se světla ve třech barvách - žluté, bílé a nebesky modré. Řada hledačů i tak na svou mnohdy nebezpečnou posedlost doplatila životem. Chalupník Rejdar byl při hledání překvapen velkým černým psem s rudě svítícíma očima. Zaútočil a odtáhl muže strašlivou silou až ke kapličce, tam s ním mrštil o skalku. Dotyčný do dvou týdnů zemřel. Nešťastníka údajně zahubila víra v pravdivost pověsti, slepá důvěra. Dle oné legendy je poklad uložen pod kamenným valem (zřejmě se nemyslí husitský improvizovaný oltář) či stolcem. Spatří ho jen ten, kdo přijde sám. Ideálním dnem je Zelený čtvrtek (což je zvláštní, podle lidových pověr je otvíráním země rozhodně známější Velký pátek). Jiný hledač Velký pátek skutečně zvolil jako správné vodítko k úspěchu. Při předčítání pašijí v kostele objevil vchod do kulaté místnosti. Uprostřed ní hlídal velký černý pes, jemuž z tlamy a uší šlehaly plameny. U stěny stálo 13 soch v nadživotní velikosti, 12 stříbrných soch s rubínovýma očima a zlatý Ježíš v sametovém rouchu. Muž se ulekl, vzal raději jen dvojici svícnů, které hned o Božím hodu věnoval rokycanskému chrámu. I on zemřel, do týdne. Existuje ještě 12 podobných variant stejné pověsti. |
|
| Podle : Spirit, 2003 | |
|
|
