Je známo vyprávění mladého muže, který při velmi pozdním návratu do Domašína od milé spatřil v dálce pozoruhodné světlo. Po ujití několika kroků před ním proletěla ohnivá koule. Po překonání nějaké vzdálenosti zrychleným krokem zahlédl nad močálem u Domašína modrá světelka vykonávající kruhový pohyb. Zděšen z této události utíkal a zastavil se až doma.

Létající had

Obyvatel Domašína vyšel na lov do solnického lesa. Měsíc jasně svítil a tak bylo dobře vidět i kolem půlnoci. Zvěř se ale neobjevovala naprosto žádná, chtěl se tedy vrátit domů, když před ním začala vycházet z pařezu třpytivá ohnivá záře.

Muž na úkaz vystřelil, ale pak zazmatkoval, odhodil pušku a utekl. Na místo se vrátil až ráno a u pařezu nalezl starého mrtvého hada. Podobná věc se stala skupině muzikantů, ti ovšem viděli tuto záři na komínem jednoho statku. Záře se ale po chvíli zvedla, proměnila se v dlouhý pruh a odletěla k lesu, kde zmizela.

Lidové pověsti o tom říkají, že šlo o tzv. hada "jiskrnáče" - to jest takového, který ve stáří neroste již do délky ale do šířky. Šedá jeho barva pak přechází přes modrou, žlutou a zelenou až do zlatova a na slunci se třpytí. Takovému hadu podle lidové slovesnosti narostou i křídla a je z něho had prašivec.

Létající drak

Létá pak výhradně v noci a svítí jako oheň. Ukrývá se v pařezech a málo přístupných místech. Můžeme se ale také klonit v prvním případě k názoru, že na místě nalezený had neměl s incidentem nic společného a nebyl střelen.