Mysteria tajemna

Mezi regionálními aktivitami, zabývající se komerčním využitím všech netradičních metod, bezesporu hrají prim ty, pořádající pravidelně nějaké veřejné akce.

Již několik  let vedla na Plzeňsku agentura „Ano“ z Rokycan, pořádající letní a podzimní akce „Miluj svůj život“, s podtitulem „Festival esoteriky“.

Ta postupně převedla své aktivity z Rokycan do Plzně a v letošním roce expanduje i do Prahy. Náplní takového „festivalu“ je třídenní program plný přednášek, meditací, cvičení, vedle souvislého nepřetržitého prodeje všech možných (i nemožných) přípravků, které mají kupujícím přinést naplnění jejich zdraví. Nechybí samozřejmě vedle léčitelů ani nejrůznější věštci, astrologové a numerologové, vedle nezbytných „vesmírných přátel“ Ivo Bendy.  

 Ovšem to, co bylo možné spatřit 4. ledna 2004 na akci „Novoroční věštění“, předčilo všechna očekávání. Setkalo se zde věštců nepřeberné množství.

Organizátorem se stalo nové sdružení, ba lépe řečeno agentura, pod názvem Mysteria tajemna, vydávající jednou za čtvrt roku i stejnojmenný časopis. Časopis i agentura je ukázkou toho, že je už možné komerčně využít cokoli. Obsahem časopisu jsou reklamní články jednotlivých léčitelů, prodejců, samozřejmě podané tak, že právě tento přípravek či služba je to pravé, co ještě člověku chybí. Vše na závěr doplněno adresou a kontaktními údaji na autora.

„Vesmír nám říká, že nic není zadarmo...“, sděluje čtenářům kosmické moudro Zdenka Blechová, vydavatelka časopisu i majitelka agentury, v úvodním článku časopisu „Nic není náhoda“.

Agentura totiž skutečně neponechává nic náhodě a pokrývá své působení naprosto komplexně - vzniká také podpůrný Klub Mystérium, kde za 350 Kč ročně může člen získat slevy na nákup jejích produktů v jejím obchodě „Keramika Zdeňka“, celoroční předplatné časopisu (má celkem 20 stran A4), a další a další velmi „výhodné“ slevy …

Není jasné, jaká čekala sleva případného člena tohoto Klubu na „Novoročním věštění“, ale obyčejného smrtelníka to stálo 160 Kč. Po vstupu do chodby prvního patra Střední školy dopravní v Plzni se návštěvník ocitl ze všech stran obklopený stolky s jednotlivými „věštci“ – astrology, numerology, chiromanty, samozřejmě i léčiteli, ba dokonce i šamany…

Pronájem stolku každého věštce stálo, jak se dalo odposlechnout z jejich hovoru, 500 – 700 Kč. Je samozřejmé, že se tato investice musela vyplatit a tak každá čtvrthodinka besedy stála případného klienta pakatel – 50 Kč. Co všechno se dá za tuto dobu světoborného sdělit? I přesto si věštci nemohli stěžovat na nedostatek zájmu.

Procházel jsem uličkami mezi těmito znalci tajemna, a poslouchal útržky vět a cenných rad, kterým tito experti (o kterých jsem předtím nikdy neslyšel), častovali své klienty. A tu náhle jakoby se mi vybavilo něco známého, povědomého.

Vzpomněl jsem si na jeden úryvek z knihy Leonida Solovjova „Nasreddinova dobrodružství“, které jsem četl už kdysi dávno před lety. Doma jsem ji vyhledal a příslušnou pasáž vám předkládám – nelžu vám: na „novoročním věštění“ to vypadalo přesně tak, jako v této knize:

 Most … se stal útočištěm hadačů a věštců.  Moudrých proroků tajných cest osudu zde bylo vždy na půldruhé stovky; nejváženější a nejslavnější z nich obsadili výklenky v ka­menném zábradlí, další, kteří ještě nedosáhli těchto výšin, rozprostírali své koberečky hned vedle a ti nejmladší se usadili, kde se dalo. Před každým hadačem ležely na koberci nejrůznější magické předměty: boby, krysí kostičky, tykve s vodou z věhlasného pra­mene Gul Kunar, želví krunýře, semena tibetských travin a mnoho a mnoho dalších věcí, nutných k tomu, aby člověk mohl pronik­nout do temných dálek budoucnosti. Někteří učení hadači měli před sebou také tlusté a otřepané knihy. Jejich zažloutlé stránky obsahovaly tajemná znamení, jež v myslích nezasvěcenců vyvolávala údiv a strach. Hlavní hadač měl dokonce se zvláštním svolením městské správy lidskou lebku, kterou mu všichni ostatní velmi záviděli.

Věštci se přísně dělili na několik skupin: Jedni se zabývali jen svatbami a rozvody, jiní věštili úmrtí a důsledky, jež z něho ply­nou, třetí se starali o záležitosti lásky, čtvrtí se vyznali v obchod­ních věcech, pátí radili při starostech kolem zamýšlených cest, šesti při nemocech a tak dál... Nikdo z nich si nestěžoval na špatné obchody; od rána do večera se na mostě shromažďovali lidé a před západem slunce byly měšce hadačů plné měděných i stříbrných mincí. (…)

Kolem na bazaru bylo plno šumu a hluku; krámky se otvíraly, v uličkách se ozýval halas, náměstí se rozvlnilo. Na most přicházelo stále více lidí — kupců, řemeslníků, bezdětných žen, bohatých vdov toužících najít nové muže, zhrzených milenců a mladých zahálečů, znuděných čekáním na dědictví. Hadači se rychle dali do práce: Rouškou neproniknutelného tajemství zahalená budoucnost se na mostě odhalovala užaslým zrakům zákazníků. Nebylo jediného zákoutí, kam by nedohlédlo bystré oko odvážných a zkušených věštců.

 Osud, o kterém se říká, že je mocný, neodvratný a nepřekonatelný, vypadal zde na mostě uboze a denně se podroboval nejhoršímu týrání. Nevystupoval tu jako mocný vládce a pán, nýbrž jako nešťastná oběť smečky krutých vyšetřovatelů, v jejímž čele stál kostnatý stařec s lebkou.

„Budu šťastná ve svém novém manželství?" ptala se se strachem v očích vdova úctyhodného věku a bázlivě očekávala odpověď.

„Ano, budeš šťastná, jestliže na úsvitu nezaletí k tvému oknu černý orel," zněla hadačova odpověď. „Střež se také nádobí, kterého se dotkly myši, nikdy z něho nejez a nepij!"

Vdova odcházela, nesouc v srdci obavu před černým orlem, který se jí vryl hluboko do paměti, a zapomněla na hloupé myši. Ale právě ty představovaly hlavní hrozbu jejího manželského štěstí, jak by jí hadač pohotově vysvětlil, kdyby znovu přišla, stěžujíc si na špatnou věštbu.

„Jeden překupník ze Samarkandu mi nabízí osmnáct balíků vlny, bude pro mne koupě výhodná?" ptal se obchodník.

Odborník na obchodní záležitosti začal počítat krysí kůstky, rozkládal boby a potom s výrazem přísné moudrosti pravil:

„Můžeš obchod uzavřít, ale až budeš platit, dej pozor, aby na sto loktů kolem nebyl plešatec!"

Kupec odcházel a přemítal, jak překonat zhoubný vliv holohlavých, jež pod turbany a tubetějkami těžko rozeznáš.

První místo mezi hadači však bezpečně zaujímal stařec s lebkou; byl to skutečný mistr svého oboru! Jak mnohovýznamně dovedl tisknout své bezkrevné rty, s jak soustředěnou pozorností foukal do suché hadí kůže, prohlížel želví krunýř a čichal k tykvi s vodou svatého pramene Gul Kunar, dříve než se dotkl svého hlavního pokladu — lebky! I na ni došla řada: Stařec svraštil obočí, cosi nesrozumitelného zamumlal a vztáhl k ní svou ruku s roztažený­mi hubenými prsty; náhle je rychle odtáhl, jako by se spálil. Pak znovu zvolna přiblížil ruku a znovu ucukl. Nakonec vzal lebku a pomalu ji přiložil k uchu.

Před očima užaslého zákazníka se objevily dvě lebky, navzájem velmi podobné; jedna byla potažena kůží, druhá bez ní. Začaly spolu vést hrůzostrašnou besedu. Kostěná lebka něco šeptala, potažená kůží jen naslouchala... Kdo by se potom odvážil platit měďáky? Ruka sama vytahovala z váčku jen stříbro. 

(Solovjov, L.: Nasreddinova dobrodružství. Svoboda, Praha, 1976, s. 262-268) 

Mohu vám potvrdit, že se za léta od popisu středověkého orientálního bazaru skutečně nic nezměnilo. Věštci bezpečně odhadují problémy svých klientů, hádají pohlaví ještě nepočatých dětí, ze zevnějšku a výrazů tváře snadno vyčtou zdravotní potíže, a když už nic jiného, zahrají na strunu materiálního nedostatku, se kterým se dnes potýká převážná většina nás všech. Hned však neopomenou ujistit, že se vše brzy zlepší, ustaraný výraz mladé ženy potěší sdělení, že problémy v manželství se uklidní, seschlému vředaři, kterému právě bezpečně poznali problémy se zažíváním, prodají za těžký peníz nějaký svůj zázračný přípravek.

Lidská důvěřivost nezná mezí a stále platí přesvědčení, že čím dražší služba či výrobek, tím také musí být účinnější.

Na to také podobné agentury spoléhají a nemusíme mít obavy o jejich prosperitu. Když jsou navíc jejich aktivity zabaleny do příjemných slov o možnosti sebepoznání, sebezdokonalení, navrácení zdraví, samozřejmě nesmí chybět ani pořádná dávka lásky, energie, vibrací, a dalších nezbytných kulis dnešní esoterické scény, úspěch je zaručen.  

Z časopisu Cesty psychotroniky (KPUFO-SBP)