Tajuplná světla

Tento příběh je hodně starý, ale pamatuji si ho, jako by se stal včera. Bylo mi asi pět let a byli jsme s celou rodinou na chatě. Máme velkou rodinu a také velkou chatu, takže nás tam bylo opravdu hodně. Asi deset dětí od pěti do třinácti let a čtyři dospělí.

Jednoho parného dne jsme si ještě se sestřenkami a bratranci hráli na zahradě. Byla už hodně velká tma, když se na nebi začala objevovat prapodivná a záhadná světla. Nikdo z nás netušil, co to je. Zpočátku jsme si mysleli, že to dělá jeden z nás pomocí dědečkovy staré baterky. Přepočítali jsme se, a protože nikdo nechyběl, začali jsme fantazírovat. A někdo řekl, že by to mohlo být UFO. To nás rozproudilo do takové míry, že jsme se chtěli přesvědčit. Ale nikdo z nás nepřekonal strach dojít až k záhadným světlům zjistit, o co se jedná. Dodnes tak netuším, jestli se jednalo o nadpřirozené bytosti, nebo to nebylo třeba jen sousedovic zaparkované auto, u kterého majitel zapomněl zhasnout světla.

Podle: Dopis Karel Jonáš, Plzeň