Podivné příběhy - Podivná postava na Nepomucké třídě

Vždycky jsem se snažila vše si logicky vysvětlit. Také má výchova byla spíše materialistická, jako asi většiny lidí mého věku. Až jednou...

Můj bývalý manžel byl sportovec, průmyslovák a jezdil závodně na kanoi. Každý den chodil na trénink do loděnice, někdy si po něm zahrál s přáteli ping-pong a domů vždy běhával stejnou trasou podél řeky na Slovany, pak kolem bývalých kasáren na Bručnou, kde bydlel. Jednoho dne v létě před půlnocí; když přibíhal na konec kasáren, objevila se před ním na Nepomucké silnici ohromná postava, která kráčela proti němu. Manžel odhadoval její velikost na 5-6 metrů. Říkal, že se ho v tom momentě zmocnil takový děs, jako kdyby se setkal s něčím ze záhrobí. Postava se pohybovala přímo proti němu, jako kdyby ho chtěla chytit. Manžel se rozběhl, těsně pod jejími lokty proběhl a utíkal k domu tak vyplašený, že ani neodemykal. Branku přeskočil a tloukl na dveře jako šílený.

Tomuto vyprávění jsem zpočátku nevěnovala příliš pozornosti; spíše jsem je brala z humorné stránky. Ale manžel se zlobil a tvrdil, že zažil skutečný děs, který nemohl vzniknout vůči jakkoli přestrojenému člověku. Začala jsem se vyptávat, jestli slyšel kroky. Tvrdil, že ne, že pohyb toho tvora byl natolik podivný, že mi to neumí vysvětlit. Po mnoho večerů jsme se k této záhadě vraceli, ale nic jsme nevyřešili.

Po několika letech jsme sledovali v televizi přistání amerických kosmonautů na Měsíci. Seděli jsme jako přilepení před televizní obrazovkou, aby nám nic z těchto historických okamžiků neuniklo, když tu při prvních krocích na Měsíci amerického kosmonauta manžel vykřikl, že to je ten pohyb, ta chůze toho obra, kterou mi neuměl vysvětlit ani popsat.

Na jedné přátelské sešlosti jsem dávala k dobru manželův podivný zážitek. Jaké bylo mé překvapení, když se ozval jeden z přátel, že o tom nechtěl mluvit, aby ho ostatní nepodezírali, že měl halucinace. Totéž prý spatřil jednou v noci, když jel autem.

Po těchto dvou svědectvích jsem vše začala brát vážně a o podivné záhadě vyprávěla svému strýci, přesvědčenému materialistovi a "osvícenému" inženýrovi: Nestačila jsem se divit, když se mi svěřil, že něco podobného spatřil jako sedmileté dítě: Jeho babička měla ve Stodůlkách u Prahy hospodu, chlapce dali spát do prvního patra, když najednou začal křičet, že se mu někdo obrovský dívá oknem do pokoje.

Lidé vyběhli, hledali žebřík, ale nikoho nenašli. Žádný mu to prý nikdy nevěřil. Popis záhadné bytosti odpovídal údajům z manželova a přítelova vyprávění.