| ||||||
Klub psychotroniky a UFO Borská 22, Plzeň, CZ 320 22
|
Záhadné tamtamy Podivná věc se v roce 1991 přihodila paní Kamile z Ostravy. Jednou odpoledne si četla v obýváku Zvonokosy, když se jí zdálo, že slunce toho dne zapadá nějak neobvykle, s daleko větším jasem než jindy. A najednou měla pocit, jako by pokojem něco velkého přelétlo - snad pták, netopýr, můra - a mířilo to do kuchyně. Paní Kamila je velmi srdnatá, a tak se hned pustila do hledání nevítaného vetřelce. Jenže nikde nic neobjevila. A potom, po jedenácté hodině večer, když už ležela v posteli, se najednou ozvalo bubnování, znělo to jako tamtamy. Měla dojem, že přímo u ní na pelesti sedí tři muzikanti, ale nikoho neviděla. To paní Kamilu velmi překvapilo. Nejprve se domnívala, že má halucinace, ale když se ujistila, že je v pořádku a bubnování nepřestávalo, tak se do vetřelců pustila. Vzpomněla si totiž, co jí kdysi pro podobné případy poradil jeden známý - člověk se nesmí dát a má vetřelcům nadávat, čím sprostěji, tím lépe. V té chvíli vjel do paní Kamily hrozný vztek, naštvala se, popadla plácačku na koberce a začala "vyplácet" polštáře na válendě. Pro jistotu je shodila dolů na zem a podívala se i pod ni. Do válend dokonce kopala a stále vetřelcům hlasitě nadávala. To pomohlo - po chvíli opět ulehla a nastal klid. Jenže všechno se opakovalo i ve dvou následujících dnech. Čtvrtého večera se paní Kamila již bála jít spát do ložnice a uvažovala o tom, že by se přestěhovala do obýváku, jenže byla zároveň zvědavá, jak bude všechno pokračovat dále. Navíc tehdy provedla ještě jedno opatření. Vzpomněla si totiž, že v domě došlo ke třem sebevraždám a že by za podivným jevem mohl být nějaký duch. Na duchy paní Kamila sice nevěřila, ale přece jen otevřela okno a nahlas pronesla: "Ty potvoro, co jsi sem vlezla, mazej pryč, já se tě nebojím, přijde farář a uvidíš! Už ať jsi odtud pryč!" A to kupodivu pomohlo - záhadné bubnování se již nikdy neopakovalo. Po neznámé "potvoře" však zůstala jedna památka: na skříni, až do té doby naprosto bezvadné, se objevily otisky podobné tlapám velkého psa nebo ptakoještěra, čtyři prsty a tmavý prostředek. Stopy jsou po skříni pravidelně rozmístěny. Paní Kamila opět osvědčila svoji nebojácnou povahu, protože na znaky položila ruku a autoritativně se zeptala: "Chci vědět, kdo to tady vypálil a kdo to bubnoval!" Nato se před ní objevila zelená zář a paní Kamila v ní na zlomek vteřiny zahlédla krásnou mužskou tvář. Dotyčný vypadal jako Arab nebo Ind. Či snad Kristus? To se už paní Kamila nedověděla. Jitka Lenková
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... |