O S T R A V A

Klub psychotroniky a UFO Borská 22, Plzeň 2004

Ohnivá koule

Pokusím se vám převyprávět příběh z maminčina dětství. Stal se před padesáti lety. Maminka měla čtyři sourozence. Spolu s rodiči jezdívali o prázdninách na Visalaje, do chaloupky k prababičce. Děti chodily denně pást krávy a ovce, sbírat lesní plody a houby. Úlovky, které přinesly, zpracovala babička jako zásoby na zimu.

Jednoho letního odpoledne museli všichni zůstat doma. Nebe se zatáhlo a v poledne byla tma jako za soumraku. Schylovalo se k obrovské bouřce. Starší ženy v kuchyni vařily, popíjely víno a hrály karty. Kvůli klidu vyhnaly všechny děti do chodby chalupy a maminka měla na všechny dohlížet. Tam se dalo řádit! Hrálo se na honěnou, skákalo do sena apod. Najednou se nad nimi, na půdě, spustil strašný lomoz. Myslely, že už přišla bouřka. Ale venku nepršelo. Když hluk trval moc dlouho, přemohla děti zvědavost, chtěly zjistit, co se na půdě vlastně děje. Maminka, jako nejstarší, vylezla po žebříku až k padacím dveřím. Už, už je chtěla otevřít a v tom se poklop sám nadzvedl. V díře se objevila obrovská ohnivá koule. Strašidelně se zachechtala a poklop se s ohromným prásknutím zabouchl. Vše okamžitě ztichlo. Ma­minka leknutím sjela ze žebříku, ani nevěděla jak. Pořádně si natloukla, týden to odmarodila. Všechny děti vidě­ly stejnou věc jako ona.

Dlouhou dobu byl tento úkaz událostí číslo jedna. Později přišel někdo s vysvětlením, že ta rámusící koule byl vlastně kulový blesk. Jisté je však pouze jedno, za několik let uhodil do chaloupky opravdový kulový blesk a celou ji spálil na uhel. Naštěstí v ní už dávno nikdo nebydlel, prababička byla po smrti.

Dnes, když se tety a strýcové sejdou u maminky, vzpomínají na ohnivou kouli a její, husí kůži nahánějící nepřirozený smích. Řekněte sami, chechtá se kulový blesk?

Kamila P., Ostrava l

 Z časopisu Spirit, 2004