|
| |||||
|
|
| |||||
|
|
|
| ||||
|
|
Klub psychotroniky a UFO Borská 22, Plzeň 2011
|
|
Nevěsta na márách Dnes už by se - doufejme - takový případ stát nemohl. Ale raději to zaklepejme na dřevo! Zvolna končilo devatenácté století a v jednom městě v pohraničí vdávali bohatí rodiče svoji jedinou dceru Marii. Bylo to v zimě a po obřadu v kostele následovala veliká svatební hostina. Hudba hrála a všichni se výborně bavili. MDLOBY? SMRT! Jenže uprostřed svatebního veselí se náhle nevěsta skácela k zemi. Svatebčané se seběhli a snažili se ji přivést k vědomí - to se přece stává, že nevěsta samým vzrušením omdlí! Jejich snaha byla bohužel neúspěšná, a tak poslali pro lékaře. Ten musel s lítostí konstatovat, že nevěsta není toliko v bezvědomí, ale že je mrtvá. Za příčinu označil mrtvici, vyplnil úmrtní list a zdrcené rodiče i svatební hosty raději rychle opustil. Nevěstu položili do rakve tak, jak byla, tedy ve svatebních šatech a se zlatými šperky, vypadala stále velice krásně. Pohřbili ji za účasti snad všech obyvatel městečka na místním hřbitově, mrzlo, až praštělo. Hrobníkovi dalo dost práce vykopat hrob v promrzlé zemi. STRAŠNÁ ZIMA Následující noc probudilo nevěstiny rodiče kolem druhé bušení na okno, pak na dveře. Otec se podíval z okna a ztuhl hrůzou. Před domem stála dcera ve svatebním a šaty se závojem jí vlály ve větru. „Marie!" zvolal nevěřícně. „Marie, jsi to ty?!" „Je mi hrozná zima!" sípala dcera. „Pusťte mě dovnitř, proboha!" Nejdřív si mysleli, že je snad jejich Maruška přišla strašit, ale pak přeci jen otevřeli. Do náruče jim klesla živá, ale polozmrzlá dcera. Poslali zase pro lékaře, ten se ji sice několik dnů snažil kurýrovat, ale nakonec zemřela na zápal plic - a tentokrát definitivně a s konečnou platností. ŽIVÁ V RAKVI Po několika dnech chytili četní či zloděje, který chtěl pokoutně prodat zlatý náramek. Ukázalo se, že se s kumpány vloudil na hřbitov a tělo v rakvi se pokoušel okrást. Jak ale s tělem výtečníci manipulovali, domněle mrtvá se probrala k životu. Lupiči utekli, ale dva dny v mrazu na Marii, oblečené jen v šatech, vykonaly své. Dopotácela se domů, ale byla tak promrzlá, že to organismus nevydržel. Chyba byla asi nejvíc ve spěchu, s jakým byla Marie pohřbena - a zároveň nepohřbena. Zákon ukládá mezi úmrtím a pohřbem několikadenní lhůtu a několik procedur, které mají identifikovat nebezpečný spánek připomínající smrt. Jenže z události na svatbě byli rodiče i ženich tak konsternovaní, že chtěli mít všechno co nejrychleji za sebou... Druhý pohřeb byl snad ještě výpravnější než první a tentokrát nebohou nevěstu pohřbili pořádně a dle předpisů. STRACH V OKOLÍ Ale ještě dlouho se pak obyvatelé městečka v pověrečném strachu báli po setmění vystrčit nos z domu. Příběh Anny D.
z Ostravy zpracoval J. Pinkava. Chvilka pro tebe č. 37/2010
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... | |||