|
Klub
psychotroniky a UFO Borská 22, Plzeň 2009
|
|
Bílá paní na Slezkoostravském zámku
Zdejší bílou paní mohl vidět
jen ten, kdo přistoupil v den, kdy se měla zjevit, ve zdejším kostele ke
zpovědi. Popisuje se jako bíle oděná, prostovlasá, s pozlaceným klíčem v pravé a
svícnem v levé ruce.
Toto rodové nekrangelium chodilo po síních a chodbách jen tehdy, když některý
člen rodiny majitele zámku měl zemřít.
-
V
roce 1573 ve středu po velikonocích viděla "bílou paní" jedna stará
komorná pana Sedlnického. Byla toho dne u zpovědi a večer posluhovala
při večeři. Hostem pana Sedlnického byl pan Otík z Kounic na Deštném,
Moravici, Litulovicích a Životicích. Seděli dlouho do noci a bavili se
též o poměrech v těšínském knížectví a zvláště knížeti Václavu
Adamovi, který prosazoval nové zemské zřízení, s jehož obsahem většina
šlechty a zemanů nesouhlasila. Radili se o svolání zemského sjezdu
stavu knížectví Těšínského na Slezskoostravský zámek. O půlnoci musela
stará komorná přinést jakousi věc z rytířského sálu. Rozžehla svíci a
šla. Strašně se však ulekla a zhrozila, když po vkročení do sálu
spatřila právě odtud vycházející "bílou paní". Chtěla vykřiknout, ale
nemohla. Jen stěží přišla nazpět celá bledá a ustrašená, chvějící se
po celém těle. Teprve za dlouhou chvíli mohla mluvit. Když komorná
panstvu sdělila, co právě viděla v rytířském sále, zblednul pan
Sedlnický z Chotic a pravil ke své ustrašené manželce: "Ale vždyť není
žádný nemocen, má drahá, není se tedy čeho obávat". Pozdě po půlnoci
odešli všichni spát. Druhého dne hned zrána rozkázal pan Otík Stoš
osedlat svého koně a po rozloučení se svým milým a věrným přítelem
Sedlnickým odjel až k řece Ostravici. U boru pobídl svého koně. Ten se
vzepjal, klopýtl a pan Otík Stoš spadl do vody a utonul. Od té doby
byla viděna "bílá paní" v zámku jen několikrát a vždy druhého dne
skutečně z rodiny majitele zámku někdo zemřel.
-
-
Podle: zpráva M. Zacha Kučera (http://www.jesen.cz),
2009
-
(c) Klub psychotroniky a UFO Ostrava, 2009 |
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ...
|