Zjevení v Suchém Dole u Police nad Metují
Odpoledne, 10. srpna 1892 čtrnáctiletá K. Ringlová spatřila na kraji lesa jakousi postavu. Podle jejího vyprávění uviděla na pěšině postavu, vysokou a štíhlou, celou zahalenou v černém, až na zem splývajícím rouchu. Hlavu měla zahalenou černým šátkem, v obličeji však byla nápadně bledá, měla vpadlé líce, ruce zkřížené na prsou. Modrýma očima zírala strnule na dívku. Poté ke Kristýně takřka připlula na tři kroky a třikrát hlasitě pronesla : "Pozdrav Pán Bůh!" Jakmile se Kristýna vzpamatovala, dala se na útěk.
Za dva týdny se setkání opakovalo, ale postava se změnila - byla silnější, šaty měla dlouhé a šedivé. Tentokrát jí Kristýna viděla do obličeje. Měla bílou pleť, blankytné oči, malá ústa a korálové rty. Husté kaštanové vlasy měla rozpuštěné v bohatých vlnách, libě se usmívala a z očí ji sálala něha a dobrota. Jak na ní Kristýna reagovala, nevíme.
Jisté je, že se zpráva brzy roznesla. Následovalo i třetí zjevení 30.8.1892, při kterém tajemná osoba označila místo, kde chce být chválena zpěvem a svatým růžencem. Lidé začali do lesa nosit obrazy a kříže, takže se stalo lesní svatyní. Lesní produkty takto posvěcené zázrakem, mohly být podle tehdejší logiky také zázračné - a tak se stala léčivou místní studánka a dokonce i lesní hlína, kterou jedna žena použila na léčení své na smrt nemocné dcery a ta se také uzdravila.
Kristýně se tajemná žena objevovala i nadále, často v přítomnosti i ostatních lidí - ti však jen naslouchali, jak Kristýna hovoří s jinou osobou, nikoho jiného neviděli. Objevily se tedy hlasy o pomatenosti Kristýny a o hrabivosti její matky - poutníci totiž přinášeli dary na stavbu kaple. Podivný přístup církve k soukromým zjevením se ukázal i zde. Biskup zakázal stavbu kaple i sbírky na ni, ale místní lidé ji nejen započali, ale i dokončili na soukromém pozemku v roce 1893. Ke kapli vede křížová cesta.
Kristýna Ringlová byla zkoumána, pozorována, až se vydala se svojí přítelkyní Anežkou do Vídně a do poutního
místa Mariazellu, ale odtud se vrátila sama - její přítelkyně byla nalezena s prostřelenou hlavou. Ačkoli se Kristýna bránila, že Anežka spáchala sebevraždu, byla odsouzena k trestu smrti, obhájci se podařilo rozsudek zmírnit na 16 let vězení. Tam se vyučila švadlenou.
V roce 1910 zemřela její matka, přesně na den a hodinu prvního veřejného zjevení. V roce 1915 zahynul její bratr ve světové válce. O rok později byla propuštěna z vězení. Neměla kam jít, chtěla však být v blízkosti místa, kde se všechno událo, starat se o kapli. Nikdo jí však nechtěl vzít pod svou střechu, protože se ukázalo, že má tuberkulózu. Bydlela proto ve starém železničním vagónu a živila se pletením. V roce 1957 zemřela v zaopatřovacím ústavu ve svých 79 letech. Dokud mohla, každý den vystoupala po stráni ke kapličce. Církev zjevení dosud neuznalo, kapli však převzalo Růžencové bratrstvo v roce 1990.
Kaplička vyhořela 8.7.2010.
Podle :
Trojan, P.: Zjevení v Suchém Dole. (archiv KPU)
Čabičová, J. a kol: Zázračná vražedkyně. Spirit, 31.5.1996
Foto : 1) kaplička na místě zjevení, 2) pramen - KPU, 2001