|
Po
zveřejnění článku v SD magazínu o vršanských
koulích a údajném poselství z kosmu, jsme
dostali nejen spoustu dopisů od čtenářů
požadujících kontakt na muže, který koule
před časem objevil, ale také několik
telefonických dotazů a připomínek. Za
autory té nejzávažnější, označující případ
vršanských koulí za zbytečný humbuk, jsme
se vypravili na odbor měřictví a geologie
Severočeských dolů v Bílině. Na téma
fámy a realita jsme hovořili s geologem Zdeňkem
Dvořákem z Dolů Bílina, geologem a
geofyzikem RNDr. Michalem Řehořem z
Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí (VÚHU)
v Mostě a ing. Petrem Šulcekem z Dolu Vršany.
Zd.
Dvořák: O vršanských koulích se objevují
články v tisku už delší dobu. Přitom
nejde o nic jiného než zcela běžný
fenomén, objevující se nejen na dole Vršany,
ale i v jiných lokalitách na Chomutovsku,
dokonce i tady v Bílině.
RNDr.
M. Řehoř: Loni se uskutečnil na VÚHU
odborný seminář, který se zabýval
genezí, mineralogickým složením a
stratisgrafickou pozicí výskytu těchto
sulfidických konkrecí, které mají většinou
kulovitý tvar. Přizváni byli i někteří
senzibilové, například doc. RND.r. Ivo
Chudáček z Prahy a Antonín Fiurášek z
Ústí n. L. Ani oni sami už teď nepovažují
výskyt koulí za "pozdrav či
poselství" mimozemských civilizací;
ale chápou ho jako „produkt“ přírody.
Ing.
P. Šulcek: Vršanský důl znám velmi dobře.
Nachází se v chomutovské části severočeské
hnědouhelné pánve, kde charakter slojových
sedimentů ovlivňoval v dávné minulosti.
vodní tok, přinášející z žatecké
oblasti značné množství anorganického
materiálu. Výskyt koulí je vázán na písčité
polohy, které se nacházejí pod hlavní
uhelnou lávkou, a to v západní části
lomu; zhruba 100 metrů pod povrchem. Můžeme
ohraničit i stáří jejich vzniku - 15 až
20 miliónů let.
Zd.
Dvořák: Za nesmysl považuji tvrzení o tom,
že koule jsou z jakéhosi záhadného kovu,
který nelze opracovat, a že je nelze žádným
způsobem rozbít... Závěry výzkumu
odebraných vzorků tuto "teorii"
naprosto vyvracejí. Konkrece jsou tvořeny především
zrnky křemene, prostory mezi nimi vyplňuje
hlavně pyrit, v menším množství pak
markazit. Jak už bylo řečeno, většina
konkrecí má kulovitý tvar, ale objeveny
byly i konkrece elipsoidní, činkovité,
doutníkovité nebo asymetrické. V některých
jsme nalezli ve formě čelných zuhelnatělých
proplástků dobře zachovalé zbytky vyšších
rostlin.
RNDr.
M. Řehoř: Koule se podařilo bez problémů
i rozřezat, takže jsme mohli určit i jejich
zonární strukturu, odseparovat jádro,
zpravidla tvořené právě zuhelnatělými
úlomky rostlin, a svrchní vrstvy konkrecí,
jejichž složení je velmi blízké
mineralogickému složení jádra. Shrneme-li
zjištěné poznatky, pak vršanské koule
jsou tvořeny prakticky výhradně křemenem,
markazitem a pyritem s příměsí amorfní
organické hmoty.
Ing.
P. Šulcek: Tvorba kulovitých konkrecí není
za určitých podmínek v přírodě výjimečným
jevem, a už vůbec ne zázrakem. Svědčí o
tom nejen nálezy v dalších lokalitách
severočeského hnědouhelného revíru, ale i
jinde ve světě. Kulovité konkrece byly
popsány též v JAR, Nevadě a jinde. Faktem
ovšem zůstává, že čím víc postupuje těžba
do hloubky, tím jsou nálezy konkrecí vzácnější.
Zd.
Dvořák: Samozřejmě by se dalo povídat o
vzniku a složení vršanských koulí dlouho,
ale domnívám se, že není účelné
"zahltit" laika spoustou odborných
výrazů a závěrů. To, co se kolem koulí
událo, nebylo ničím jiným než pokusem
ohlupovat lid. Přitom stačilo, aby se
nálezci spojili například s pracovníky
geologických oddělení, která jsou na každém
dole. Určitě by to bylo pro vysvětlení
"záhady" přínosnější než si
dopisovat s panem Danikenem nebo se obracet na
NASA. To ale neznamená, že chceme vyvracet
léčebné účinky koulí. Chce-li někdo věřit,
že tyto konkrece podobnou moc mají, nechť
tomu věří... |
|
Za
sklem vitrín v kanceláři pracovníků
odboru měření a geologie jsou jich desítky.
Za dalšími exempláři nás Zdeněk Dvořák
dovedl do sklepa. V papírových krabicích i
dřevěných bedničkách je jich nashromážděno
přes 5000! Je ke škodě věci, že veřejnost
nemá možnost si tuto naši největší sbírku
zkamenělých třetihorních rostlin, prohlédnout.
V celém kraji se totiž nenašlo jediné
muzeum, jediné zařízení, které by léta
pečlivě shromaždované, tříděné a
popisované mineralogické nálezy instalovalo
a zpřístupnilo. Zdejší pracovníci nabídli
tuto možnost v roce 1990 řadě institucí,
na jejich iniciativu však zareagovalo
prakticky jen Národní muzeum, a to ještě s
tím, že vybere pouze nejpozoruhodnější
exempláře.
Naštěstí
snahu několika nadšenců soustředit a
zachovat doklady minulosti pochopilo vedení
dolů a uvolnilo sklepní prostory, v nichž
jsou zkameněliny uloženy a chráněny před
prachem. Na "světlo" se dostávají
jen jednou do roka, a to ještě pouze některé
z nich, když se na zámku v Klášterci nad
Ohří pořádá pravidelná dvouměsíční výstava.
Zdroj
poznání, argumenty proti pavědeckým hypotézám
i okultistům je však, bohužel, stále před
veřejností . ukrytý. Zůstává záležitostí
prakticky pouze několika nadšenců soustřeďujících
se právě kolem Zdeňka Dvořáka, kteří
podobně jako on se o sobotách a nedělích
vydávají na výsypky hledat další a další
poklady: A tak jen málo šťastných se může
pochlubit tím, že například viděli
fantasticky zachovalý otisk krunýře želvy
bahenní o velikosti asi 35 cm, významný
doklad života před 20 milióny let. Nebo
mohli obdivovat zkamenělý žraločí zub, mořskou
ježovku, brouka či rybu - významné to
dokumenty potvrzující, že v rozsáhlých bažinách
severočeské pánve existoval před 15 či 20
milióny let život.
Ale
vraťme se k vršanských kuličkám. Jejich záhadu
odborníci vysvětlili, nicméně léčivý účinek
kuliček ani oni popřít nemohli. A tak si
alespoň jedno tajemství ponechaly... |
