V nedávné době se rozvlnila hladina zájmu laické veřejnosti a celé řady senzibilů a léčitelů o tzv. "vršanské koule". Tento zvýšený zájem probudil článek v Severočeském deníku. Protože článek nepřinesl žádné
údaje o tom, co vlastně tyto koule jsou a jak vznikly, byl jsem často na tuto problematiku dotazován.

Z mineralogického hlediska se jedná o materiál pyrit (patří mezi železné kyzy) s chemickým vzorcem FeS₂, lišící se strukturou od markazitu, pyrit krystaluje v soustavě krychlové, markazit (rovněž FeS₂) v soustavě kosočtverečné. 

Bývá krystalovaný, kusový, vtroušený, zrnitý, často tvoří hlízovité, ledvinité, kulovité nebo hvězdovitě paprsčité agregáty, dále povlaky, dendrity a klamotvary obsahující mnohdy i fysilující materiál. Tvrdost má 6 - 6, 5 , specifická hmotnost se pohybuje v rozmezí 4,9 - 5, 2 g / cm³. Barva bývá mosazně žlutá až zlatožlutá, někdy s šedavým nebo hnědavým odstínem, kovově lesklý. V nábrusech je často anizotropní.

Vršanské koule j sou mikrokrystalické konkrece pyritu , vytvářející často téměř dokonalé kulovité útvary. Mimo to se vyskytují tvary ledvinovitě protáhlé, zcela nepravidelné a řidčeji ve tvaru malé " vzpěračské" činky . Průměr těchto koulí má širokou škálu, pohybující se od cca 0,5 až do cca 7 cm.

Vyskytují se v západním křídle hnědouhelného lomu Vršany v okrese Most. Jejich výskyt je tedy vázán na terciérní sedimenty Severočeské hnědouhelné pánve. Z hlediska bližšího stratigrafického zařazení pak na souvrství hnědouhelných slojí. V oblasti lomu Vršany je hnědouhelná sloj rozdělena do 4 lávek navzájem oddělených písčitojílovitými a písčitými sedimenty. Písky tvoří převážně nepravidelné polohy a čočky s různou mocností, dosahující mnohdy až několik metrů. Nejvíce se objevují jako součást meziložních vrstev mezi první a druhou slojí, v západní části lomu pak ještě pod čtvrtou slojí. Koule jsou svým výskytem vázány právě na tuto západní část spodních pískových poloh.

Vznikaly tedy v prostředí vodní pánve ( sladkovodní ) za nedostatku kyslíku. Protože vznikají obvykle v prostředí se sníženou cirkulací vody, lze se domnívat, že tato část byla jakousi oázou poměrného klidu, jinak v dosti neklidné sedimentační oblasti severočeské pánve. Zdrojem přínosu železa byly pravděpodobně okolní krystalinické horniny.

Archiv KPUFO