V ZAZ č.3/94 byl popsán vliv vršanské kuličky na pšenici a bylo slíbeno, že budou zkoušeny i jiné materiály. Bohužel, výsledky byly problematické, rozdíly nepatrné (materiál parafín, sádra, dřevo).

Pšenice nám však může posloužit k dalšímu výzkumu.  V jednom starém čísle časopisu 100 + 1 ZZ je přetištěn článek z francouzského časopisu Planéte, kde se praví, že prof. Bernal předvedl, že voda nechtěla vytéci ze sudu, v němž byly trojhrany, zatímco tam, kde byly pětihrany v podobě malých pyramid, vytekla voda velmi ochotně. Další informace bohužel chyběly.

A protože o vlivu pyramidy i jiných tvarových těles jsou v literatuře četné zmínky, zopakoval jsem svůj starý pokus : slepil jsem z umaplexu malou pyramidu (základna 12 cm, výška trojúhelníku 19 cm), po dokonalém zaschnutí jsem do ní nalil vodu a ostavil špičkou dolů na kádinku. Současně byla nalita voda do jiné kádinky a vše ponecháno v klidu 24 hodin. Potom bylo odměřeno 10 ml každé vody do Petriho misek a rovněž do třetí misky 10 ml čerstvé vody. Do každé misky odsypáno  z papíru špejlí 50 zdravých zrn, přikryto víčkem a za 3 dny vyhodnoceno s těmito výsledky : 

 Je tedy zřejmé, že rozdíl je značný a nelze jej přisuzovat ani nehomogenitě zrní, ani náhodě, nehledě k tomu, že podobný pokus byl proveden již před lety s podobným výsledkem. Zdá se, že geometrie nádoby vnutí molekulám vody určitou strukturu. Tvrdí se, že mléko v papírových čtyřstěnech mnohem déle vydrží, jinak má pyramida malý praktický význam, protože vodu lze rychleji a snadněji aktivovat mg. polem. 

Ing. Věnceslav Patrovský, CSc.