Podle dochovaných zpráv se totiž mezi 13. až 14. hodinou dne 22. června 1723 poblíž Ploskovic a Liběšic, které leží severně od Litoměřic, ozvalo silné zahřmění, ačkoli byla obloha naprosto čistá a nic nenasvědčovalo tomu, že by měla přijít bouřka. Čistotu oblohy narušil pouze jeden jediný nevelký mrak. Jenže pak se stalo něco naprosto nečekaného. Z oblohy se místo deště snesla sprška kamení. Zpráva z dobových novin o tom informuje:

Když přišli sekáči na louku, aby se dali do své každodenní práce, ještě dřív než se stačili postavit do řady, spadl před ně z nevelkého mraku kámen vážící 6 liber a 4 loty (3442 g). Silně páchl po síře. Byl donesen na faru.

Protože pach síry býval spojován s peklem a čerty, nedivme se, že vyděšení sekáči spěchali s podivným nálezem za panem farářem.

Noviny Prager Postzeitung o této události dne 29. června 1723 napsaly:

Před týdnem po jedné hodině odpolední slyšeli různí lidé v Praze za jasné oblohy silnou ránu, jako by někdo vystřelil z děla. V některých domech dokonce zadrnčela okenní skla. V Holešovicích, osadě na Vltavě blíže Prahy, dokonce vybíhali lidé z domů, protože se domnívali, že opět vyletěl do vzduchu mlýn na prach na takzvaném Větším ostrově. (dnes na Štvanici).Vyprávění svého souseda.