Náš okres

... a tajemná místa   

... a přírodní anomálie 

... a zajímavosti 

 Podivné jevy a anomálie

... v dávné minulosti  

... nedávno 

... dnes 

 Kontakty ...

... s badateli v okrese 

... s přáteli  

... s vedením 

 Akce ...

Kdy přišel na Říp praotec Čech ? 

 Praotec Čech přišel na Říp v noci 23. – 24. dubna (Teorie Jiřího V. Zvičínského)

  Roku 1967 vyšla v nakladatelství Mladá fronta kniha Vladimíra Karbusického „Nejstarší pověsti české“.

V úvodu své knihy autor říká: „…nemusíme litovat, že pověsti nejsou ani lidové, ani národní, že nikdy nepřišel žádný praotec Čech na Říp, že Prahu nezakládala žádná Libuše, Přemysl nebyl nikdy zakladatelem rodu Přemyslovců a nebyl povolán od pluhu, Šárka nikdy neprovedla svou krutou pomstu na Ctiradovi, Horymír nikdy nepochoval svého koně Šemíka v Neumětelích, Svatopluk nedával svým synům lámat tři pruty…“

  V odezvu na tuto knihu vznikla rozsáhlá práce východočeského rodáka Jiřího V. Zvičínského, nazvaná „Poznámky k předkřesťanským dějinám Čech (od příchodu praotce Čecha na Říp do pokřtění Bořivoje)“. Výsledky svých objevů pravidelně každý týden zasílal ve stručných dopisech odpovědným institucích Akademie věd.

Dnes můžeme těžko říci, že jeho závěry jsou chybné nebo správné. Je přece znám případ architekta Ventrise – vlastně amatéra, který rozluštil krétské lineární písmo B, ačkoli se to desítky let nedařilo odborníkům. Jeho přístup byl laický – a úspěšný. Přesto nebyly jeho závěry dlouho uznávány.

Přinášíme podstatně zkrácenou ukázku části práce – příchod praotce Čecha.    

• Praotec Pastýř

 Je nesporné, že Slované postupovali z Balkánu proti proudu Dunaje, Tisy a Prutu na severozápad. Že byli až na Baltu, o tom svědčí zpráva dějepisců Theopilakta, Anastasia, Theophano. Jedním z důkazů může být etymologie. Význam slova Rujana je možné vyložit takto: Ruja znamená chorvatsky říje. Rujan - říjen. Slovo Rujana tedy znamená říjnová nebo říjová země. Poloostrov byl dobyt Dány r. 1168, tehdy zde byla zničeno i socha sv. Víta. A sv. Vít je patronem Slovinců (Jihoslovanů)!

 Slovinsky:  čeh - pastýř, pastevec

            čeh - Čech

charvátsky: Čeh - Čeh

srbsky:       Čech - ~ech

Protože čeh - čech znamená pastýř, pastevec, je možné, že těch Čechů - pastýřů bylo více. Slovinci, Slavonci, Slověné, Dalmatinci, to jsou jen podle krajů rozlišení původní Charváté. Slovinci sídlili v zemích alpských. Tedy Slovinec – Čech - Charvát nemohl přijít do Čech ze severu či severovýchodu, nýbrž jen z jihu či jihozápadu.

Podle Etymologického slovníku jazyka českého z roku 1957 a dalších slovníků je možné vyložit význam slova Čechy - jako pastvina, zelená louka. Slovo Morava - jako pastvina, bujná zelená louka. V tom je i určité rozlišení. Čechy jako sušší pastvina, Morava mokřejší.

• 12 kilometrů denně

 V literatuře jsou uvedeny tyto letopočty příchodu Čechů na naše území:

278 - Palacký

450 - Aeneas Sylvius Piccolomini (Pius 11.) Historia Bohemica

480 - Curea

550 - Fulstein

639 - Kuthen

644 - Václav Hájek

 Podle kroniky Josippón a dalších je zřejmé, že Čechové ustupovali před Franky ze západu a ne z východu, jak se dosud myslelo. Charváty (dnešní Bavorsko) ležely na jih od Srbska (dnešní Sasko) a to na západ od dnešních Čech. Příchod Čecha na Říp mohl být roku 278, 450, 480 z Charvát, roku 550, 639, 544 už nemohl být, protože by to bylo ze Srbska. Hlavně přicházejí v úvahu data 480 a 450, ač ani datum 278 není vyloučeno.

 Kroniku Dalimilovu jsem nepovažoval za průkazný pramen, přesto je to materiál velmi cenný:

Dalimil:

 V srbském jazyku jest země, jež Chorváty jest jmě

I vybra sě se vším z země, jež bieše Charváty jmě.

 Tedy Čech vyšel z Chorvát ze srbské země (správněji přes srbskou zemi). My víme, že Srbsko bylo na západ od Chebu a Karlových Var, přes toto Srbsko přišel Čech na Říp. Za tímto Srbskem v Pomahaní byly Chorváty okolo řek Wornitz - Pernice, Regnitz - Řeznice a Pegnitz - Pěknice.

Víme, že Charváté ustupovali před Franky z údolí Neckaru již roku 278 k pramenům Ohře na východ. Porážka Hunů no Katalaunských polích byla roku 451, nad Marnou ve Francii. Ústup Čecha na Říp se děl při postupu Hunů z Evropy roku 450. Nemohl tedy Čech ustoupit před Franky už v roce 450, jak to má Sylvius. Západofranská říše se rozpadla r. 476 a je tedy zcela možné, že již za čtyři roky byli Frankové tak silní, že mohli bez boje postupovat na východ.

Čech mohl ustupovat se vším všudy asi padesát dní, asi 12 km denně. Za tu dobu se dala touto rychlosti cesta snadno vykonat. My ale víme, že Čech nepřišel na Říp dobrovolně, že to byl ústup před Franky (Kosmas říká : Zde vám nebude nikdo škoditi ... řekl Čech na Řípu, který trval od roku 278 až do roku 644, kdy Frankové obsadili zemi až k Šumavě. Všechna data, která jmenovaní uvádějí, mohou mít proto pravdivý základ. I když nemusí znamenat bezprostřední příchod lidu do Čech.

• Češi přišli ve středu

 Legendista kronikář z 10. století Křišťan napsal ve své kronice k příchodu Čechů do našich krajin větu:

„A Slované čeští usazeni pod samým Arcturem …“

 Arcturus je nejjasnější hvězda severní letní oblohy, tedy snadno v noci pozorovatelná (nikoliv v 6 hod. ráno v lednu nebo v 10. hodin večer v květnu - kdy jsou hvězdy málo znatelné).

Arcturus se přibližuje zenitu Řípu (místnímu poledníku) nejvíce v noci z 23. na 24. dubna a pak opět klesá k horizontu.

Arcturus, nejjasnější hvězda severní jarní o letní oblohy, je v souhvězdí Pastýře (Boota), čeh - pastýř, pastevec! Říp je pod samým Arcturem v noci z 23. na 24. dubna.

Kaple na Řípu je zasvěcena svatému Jiří - sv. Jiří má svátek právě 24. dubna. Křišťanova věta je nábožensko-hvězdářský kryptogram!

Podle juliánského kalendáře připadá 23. duben 480 na středu. Praotec Čech přišel na Říp ve středu 23. dubna 480 našeho letopočtu. Tím se může toto téma uzavřít.

Otázky badateli

• Vím, že znáte německy, rusky, latinsky, pasivně horno a dolnolužičtinu, že jste se zajímal dvacet pět let o historii a historickou geografii, dva roky jste se věnoval astronomii, studoval archeologickou literaturu, že váš bratr zná srbochorvatsky, takže jste byl na podobnou práci připraven, přesto by mě zajímala vaše metoda.

 Představoval jsem si, jak se tenkrát žilo, co lidé dělali. Čechové byli na ústupu, proto si jistě nestavěli žádná trvalá sídla. Podle odhadů měla Čechova skupina asi 540 lidi. Větší by se jako kočovníci asi neuživila. Čechy také nebyly zalidněny jako dnes. Snožím se přijatelným způsobem vysvětlit některá data a údaje ve starých zápisech.

• Důležité místo ve vaší teorii hraje vysvětlení slova Arcturus ...

Nikoho od dob založení Karlovy university nenapadlo podívat se, co to je Arcturus. Je to nejjasnější hvězda severní letní oblohy v souhvězdí Pastýře. Byla to moc veliká pohodlnost, že se tím nikdo nezabýval.

•  A co když to je třeba jméno někoho; pod kým Čechové žíli?

 Neexistuje zaznamenaný jiný význam pro toto slovo. Křišťan byl mnich a hvězdářství bylo povinné teologické studium. Data se v kronikách psala jinak, než je píšeme dnes. Adam z Veleslavína třeba píše "v pondělí po novém létě 1588" a znamená to 2. ledna. Kosmas zase "okolo nešporů velké a hrozné zemětřesení zbouřilo se v Čechách“, tedy 3. ledna 1117. A Křišťan říká "pod samým Arcturem"!

•  Ale historii není možné vykládat jen z poznámek v několika kronikách ...

 Křišťan, Kosmas, Hájek, to jsou velikáni, na kterých stojí celá naše stará historie. Hodně knih, důkazů zničili jezuité. Mnoho se bere ze zahraničí, kde se to zachovalo. A to je chyba. Kdybychom se drželi svého! Německé kroniky budou spíš vědět více o smrti Kalvína než kronikář v Čechách. Přece by si Hájek nedal takovou práci, aby sepsal lži. Ledacos se mohlo časem zkomolit, při přepisu pokazit, ale prapůvod je třeba najít. Není možné jen odmítnout, jako to učinil Dobner. To byl ostatně velký nepřítel české historie. Dalimil byl více básník než kronikář. Něco také špatně přeložil. Třeba místo Dívka-válka (podobně jako Kazimíra) přeložil Dívčí válka. To jediné z naších starých pověstí zásadně popírám. Dívčí válka nebyla. Při svém věku si ale myslím, že ženy by jí schopné byly. Není také rozhodující, jestli Bivoj nesl kance nebo ne, ale historická fakta jsou pravá.

•  Vaše teorie je velmi odvážná, nemyslíte, že bude kritizována, nebo i vyvrácena?

 Jistěže může někdo přijít na lepší výklad. Toto je můj přístup. Může mít vady. Doba je příliš vzdálená. Třeba Kazín, určil jsem, kde by mohl být. Ale praktický archeologický výzkum dělat nemohu. Dělal jsem to proto, že by si s tím nikdo jiný nedal práci. A Češi mají také právo poznat svoji historii. Protože historie je učitelkou národů i jednotlivců a ne jen Jan Ámos Komenský. Jsem historický badatel. Historik je něco jiného. Já nic neriskuji, když budu hlásat nějaký blud. Oni by si udělali ostudu. Buďto mi dají za pravdu, nebo ji musí najít jinde. Já se mohu mýlit. Ale že by se mýlilo šest kronikářů? A veliké slovo má archeologie.

•  Právě archeologie z posledních výzkumů říká, že z doby kolem roku 480 nejsou u Řípu žádné pozůstatky po Slovanech. A kaple je až ze 12. století a pod ní se, pokud vím, také nic nenašlo.

 Bedřich Hrozný, český vědec, rozluštil písma Chetitů, psané na kamenech. Písaři Chetitů se jmenoval "písař na dřevo", víme, i jak se psalo, ale nepodařilo se najít ani jedinou dřevěnou tabulku. A přece o nich nepochybujeme.  

Podle : Praotec Čech přišel na Říp v noci z 23. - 24. dubna (Teorie Jiřího V. Zvičínského). Připravil Milan Maršálek

Mladý Svět, 70. léta.