Létající talíř nad Vřídlem ?

Ve středu 23. května 1759 byly Karlovy Vary těžce postiženy katastrofálním požárem, který zničil více než dvě třetiny města. Oheň vznikl v místě dnešního domu U tří mouřenínů a v krátkém čase se rozšířil na okolní budovy. Během pěti hodin shořelo 224 domů, zámecká věž, radnice a část kostela. Ohnivý živel si vyžádal i čtyři lidské životy.

Několik dní po živelné pohromě byli zdeprimovaní obyvatelé Karlových Varů rozrušeni záhadnou událostí, v níž mnozí spatřovali zlé boží znamení. Ve staré rukopisné kronice karlovarských starostů Poltze a Deimela z poloviny 18. století nacházíme svědectví o podivném nebeském úkazu, který je popsán následovně:

"28. května, šestý den po velkém požáru (1759), se mezi desátou a jedenáctou hodinou dopolední objevil na jasné a slunné obloze nad vyhořelými Karlovými Vary po dvakráte vždy na čtvrt hodiny pravidelný kruh bílého, jemně žíhaného povrchu, stál nehybně na místě v půli výše nebeské klenby a měl dva ohnivé plameny. Tyto měly odhadem šíři prkna a byly od sebe vzdáleny přibližně sto kroků. Toto velké bílé kolo ztrácelo směrem k jihu svou zřetelnost, bylo však zjevně kulaté ve svém středu, kde se utvořila řádná duha. Dva ohnivé plameny každou chvíli měnily v duhové barvy a v hrozivou barvu ohně, na což všichni pohlíželi s hrůzou."

Tuto autentickou zprávu staré kroniky převzal karlovarský lékař Eduard Hlawaczek do své knihy o Karlových Varech, z jejíhož 13. vydání (1880) pochází uvedená citace. O témže podivuhodném úkazu se roku 1801 zmínil rovněž Hubert von Harrer v knize "Karlsbad und die umliegende Gegend". Nevíme však, odkud čerpal informace, zda z vyprávění očitých svědků či z nějakých písemných záznamů. Jeho interpretace úkazu se již poněkud liší od zprávy Poltzovy kroniky. Harrer uvádí, že kolem 11. hodiny dopoledne se nad karlovarským údolím zjevilo "žhavé kolo", z jehož středu visely plamenné cáry ("vlasy"), podobné ocasu komety. Okraje kola či kruhu hrály všemi barvami jako opál. Harrer vyslovil domněnku, že tento zvláštní jev vznikl v souvislosti s předcházejícím požárem města. Podle něj nesmírné množství kouře a par (spáleniště prý doutnala více než sedm dní) vystoupilo vysoko do ovzduší a dalo tam vlivem proudění vzduchu vzniknout tak hustému plynnému útvaru, že sluneční záře jeho středem jen slabě prosvítala a způsobila tak optický vjem duhových barev.

Je takovéto vysvětlení uspokojivé? Z vědeckého hlediska snad ano. Romanticky založený čtenář by však v úkazu mohl spatřovat i jistou podobnost s klasickým neidentifikovaným létajícím objektem, s létajícím talířem. Jedná se o podobnost čistě náhodnou ? Kdo ví … snad máme co do činění s karlovarským příspěvkem k problematice UFO!? Kdo to ví, nechť odpoví !

PhDr. Stanislav Burachovič

(Karlovarský deník, 17.3.1994)