Klub psychotroniky a UFO

ŠUMAVA

Svobodní zednáři v Klatovech

  Zednářská lóže v Klatovech vznikla na popud hraběte Šebestiána Kunigla, klatovského hejtmana. Rod Kuniglů přišel do Čech z Tyrol v první polovině 18. století. Na Klatovsku si Šebestián koupil zadlužené bezděkovské panství, kde se mu také v roce 1745 narodil syn Kašpar Heřman. V roce 1752 zakoupil v Klatovech dům u náměstí, který se nejdříve nazýval Hanzlovský a později Čejkovský. Dnes se v tomto domě nalézá restaurace U Hejtmana, což je příznačný název. Poprvé se lóže v Klatovech objevuje v roce 1773, ale po několika týdnech je přeložena. Definitivně se v Klatovech ustálila až o dva roky později, kdy měla šest členů. Pro tajná setkání lóže využíval hrabě svůj dům v Klatovech, avšak zednářům se zde příliš nevedlo, neboť měli málo členů. Teprve když lóži převzal po otci Kašpar, zednáři se mohli těšit z většího rozmachu. Hrabě přivedl do lóže dvacet nových členů, a tak mohly být plně obsazeny všechny zednářské úřady.

Obyvatelé Klatov se na zednáře dívali se strachem a nenávistí. Nevěděli, oč jim jde ani co při svých tajných schůzích provádějí. U mnohých obyvatel převládala dokonce touha po jejich vyhlazení a odvedení k řádnému soudu. Zednáři však byli dobře informováni, a tak k ničemu podobnému nikdy nedošlo. Přesto v očích obyčejných lidí zůstali jako uctívači ďábla.

Špatné časy začaly lóži s přeložením dragounského pluku, jehož důstojníci tvořili valnou část členů. Navíc se provalily nezaplacené pohledávky skoro většiny klatovských zednářů vůči skotské lóži, která proto usilovala o zrušení této klatovské. Zajímavostí je vznik dámské lóže zednářů v Klatovech, která také uspíšila zánik té předchozí. Původní lóže byla opětovně obnovena v roce 1783 s novým příchodem pluku, ale znovu zanikla s jeho odchodem o rok později. Začátek roku 1789 tak představuje konec dvacetiletého trvání zednářství v Klatovech.

Jejich tajná setkání se konala v podzemních prostorech. Pod dnešním domem s restaurací se nacházejí tři patra sklepů, která byla napojena na další sklepení pod domy ve Vídeňské ulici. Podzemní prostory pod restaurací sloužily později i jako vězení. Co se zde odehrávalo, již asi nezjistíme, neboť většina zednářských písemností se nedochovala. Například v Plzni po nich nezůstalo vůbec nic. V Klatovech se zachovala lóžová kniha, učňovský rituál a tištěný seznam členů z roku 1785.

Podle Jaroslava Schiebla byla zednářská lóže původně v domě č.p. 163 v Křížové ulici, což je nepotvrzená domněnka, ale není vyloučeno, že se zde nacházela ona dámská lóže. Avšak i tento dům s krásným arkýřem nacházející se v těsné blízkosti Bílé věže, má velice zajímavé podzemí. Podle pověsti jsou v jeho sklepení zazděny ostatky jeptišek. Svědci uvádějí, že po stěnách sklepení se nacházejí rovnoměrně od sebe vzdálené vystouplé kameny. Ty mají představovat zazděné hlavy jeptišek.

Z knihy : Kříž, M. a kol.: Neznámou minulostí Klatovska. Vl. nákl., Klatovy, 1999