Klub psychotroniky a UFO

 

ŠUMAVA


Dávná kletba


Nekonečná lidská hořkost způsobená bolestí na duši může mít nedozírné následky. Odplata totiž může přijít až po mnoha letech, v době, kdy ji už vůbec nečekáme.

Moje prateta Míla byla ve svém rodném městě považovaná za vyhlášenou krasavici. Muži se jí dvořili jako žádné jiné ženě v okolí. O nápadníky neměla nouzi. Ostatní vdavekchtivé dívky jen pukaly závistí. Jenže Míla všechny nabídky s díky odmítala. Ne snad, že by byla vybíravá. Rozhodla se, že se provdá jedině za muže, kterého bude skutečně milovat a který se naopak zamiluje do ní, a to nejen pro její půvab.

Dočkala se. Jejím snoubencem se časem stal mladý a pohledný právník Karel. Zakrátko byla svatba a do roka se manželům narodila rozkošná dceruška Květa. Vypadalo to, že mladé rodině nechybí k naprosté spokojenosti vůbec nic.

MLADÁ VDOVA

Neštěstí však nechodí po horách, ale po lidech, jak se pravdivě říká. Ani ne tři roky po svatbě Karel onemocněl metlou tehdejší doby - tuberkulózou. Ačkoli se lékaři snažili sebevíc, nebylo mu pomoci.

Žalem zlomenou mladou vdovu v tom těžkém období podržel její dávný kamarád z dětství Eda. Pomohl jí zařídit pohřeb a vše potřebné. Dokonce se nezištně rozhodl poskytnout jí také finanční výpomoc, i když se vzpírala. „To nemohu přijmout," bránila se Míla, „však my se s Květuškou už nějak protlučeme." „Právě kvůli dcerce ber. Třeba na tom budu zle jednou já sám, pak mi to vrátíš," nedal se Eda odbýt. A Míla mu byla nekonečně vděčná. Ve své doposud největší životní krizi poznala cenu opravdového přátelství.

Jak už to tak chodí, čisté kamarádství mezi Edou a krásnou Mílou nakonec přerostlo v lásku, i když se oba zpočátku bránili. Eda byl totiž v té době zadaný. Nakonec kvůli Míle opustil svou snoubenku těsně před svatbou. Nešťastná dívka svoji sokyni v lásce proklela. Ve vzteku prý tehdy vykřikla: „Za bolest, jež jsi mi způsobila, ti musí zemřít dítě, které budeš mít nejraději!" Míla nebyla pověrčivá, přesto v ní dívčino temné přání vyvolávalo obavy. Strachovala se o Květu a časem i o dva synky, Ladislava a Vladimíra, kteří se jí posléze v novém manželství narodili.

KRUTÝ OSUD

Čas ale plynul a po naplnění kletby ani známka. Všechny tři ratolesti byly silné a zdravé, nemoci se jim obloukem vyhýbaly. Děti se bez úhony dožily dospělosti, našly si životní partnery a přivedly na svět své vlastní potomky. Míla s Edou se dočkali šesti zdravých vnoučat. Na dávnou kletbu si už ani nevzpomněli. Osud Mílu však nakonec přece jenom dostihl.

Stalo se tak ve chvíli, kdy se narodilo její první pravnouče. Míla měla z malého Aleše opravdu velikou radost. Už ani nečekala, že by se pravnoučat ještě mohla dočkat. Alešek jí byl velmi podobný, tak jako žádné jiné z dětí v rodině, a proto není divu, že se v něm prababička doslova viděla. Chlapec byl na svůj věk až překvapivě bystrý a dalo se předpokládat, že z něj jednou vyroste velice pohledný a inteligentní muž.

Roztomilý a šikovný klučina na světě velké štěstí neměl. Když mu byly necelé tři roky, onemocněl akutní leukémií, zakrátko jí podlehl. Kletba se tak skutečně naplnila - Míla za své štěstí zaplatila až příliš draze.

• Z dopisu Jany B. ze Sušice připravila J. Buršíková. Chvilka pro tebe č. 11/2007