Nejstarší astronomická observatoř v Evropě?

V Makotřasech pořád ještě čeká na rozluštění světově unikátní záhada

Když dnes pojedete po dálnici na Slaný, jediné, co připomíná archeologickou lokalitu v Makotřasech, jsou tabule s označením stejnojmenné obce. Přesto si zaslouží pozornost. Naši předkové si právě tady vybudovali sídliště již v mladší době kamenné, kterou datujeme do období od roku 3500 př. n. L, samotné Makotřasy pak někam do roku 2800 př. n. 1. Sídliště se rozkládá na soutoku dvou potoků, ve směru od Prahy napravo od dálnice, a zabírá rozsáhlou plochu sto hektarů, přičemž prozkoumána byla asi jenom dvě procenta této rozlohy.

Při průzkumu se podařilo objevit skupiny hrobů s kamenným obložením a vedle toho i další porůznu uložené lidské pozůstatky, které však nejsou normálně pohřbené v anatomické poloze. Kromě toho byla objevena také keramika kultury nálevkovitých pohárů a zejména žáruvzdorný kelímek se zbytky mědi, zatím nejstarší doklad zpracování kovů v Cechách.

ČTVERCOVÁ SVATYNĚ

Nejzajímavější na celém sídlišti je ale čtvercová plocha o rozloze 9,33 hektarů, ohraničená čtyři metry hlubokým příkopem. Na dně příkopu se ještě nachází žlab, je možné, že do tohoto žlabu byla původně usazena palisáda.

Podle dnes již zesnulého astronoma Zdeňka Horského je základní a rozhodující rovnostranný trojúhelník ABC (viz obr.), jehož odvěsny vytyčují důležité astronomické směry - strana AB směřuje k západu hvězdy Betelgeuze v souhvězdí Orionu (levé rameno Orionu), strana AČ směřuje k nejsevernějšímu možnému východu Měsíce. Spojnice BC slouží pouze k vytyčení trojúhelníku. Tyto dva základní směry byly v krajině fixovány pomocí bran nebo branek v ohrazení. Kromě toho jsou stejným způsobem fixovány další významné směry: BD - západ Slunce o zimním slunovratu, EF - západ Slunce o letním slunovratu, GA východ Slunce o letním slunovratu. Účelem této důmyslné konstrukce bylo údajně sjednotit rok sluneční (tj. dvanáct měsíců, jak je známe z našeho kalendáře) s rokem měsíčním (13 měsíců po 28 dnech). Jediným náznakem toho, že je zde nějaká souvislost se slunečním rokem spočívá v tom, že vzdálenosti AB a AČ činí 365 megalitických yardů. Tato délková jednotka (l MY = 82 cm) byla odvozena při proměřování známých megalitických staveb např. ve francouzském Carnaku.

VÝHRADY...

1. Délka megalitického yardu je různými badateli uváděna různě, např. 76, 79 a 83 cm, navíc někteří badatelé vůbec zpochybňují existenci takové univerzální megalitické jednotky délky.

2. Zcela bezpečně, výkopem, je v Makotřasech doložen pouze bod A, ostatní body, tedy B, C, stejně jako části příkopu byly zjištěny pouze na základě měření magnetických anomálií, jiné jsou dokonce jen předpokládané (F). I zanedbatelné odchylky se stovkami metrů postupně narůstají.

3. Konstrukce není vytyčena v rovině, ale ve svahu, uprostřed čtverce je dokonce mírný kopeček, takže není vidět z jednoho konce na druhý. Pokud by nebyly v jednotlivých bodech vztyčeny i nějaké stavby, např. věže, vyrovnávající tyto výškové rozdíly, je pozorování nebeských těles zkresleno, protože obzor, nad kterým jsou pozorována, je pokaždé jinak vysoko.

4. Čtverec sám o sobě není vůbec nijak pravidelný. Není také orientován podle světových stran. Vytyčení čtverce kromě několika společných bodů nikterak nesouvisí s trojúhelníkem ABC, mohl být vytyčen i jakýkoliv jiný obrazec, než je čtverec, např. kruh.

...A OTAZNÍKY

Základní otázkou zůstává, proč stavitelé Makotřas jako základ pro vyměření stavby zvolili jednu z hvězd souhvězdí Orion. I když je to nepochybně nejkrásnější souhvězdí severní oblohy, nemáme příliš často možnost ho pozorovat, dobře viditelné je pouze v několika málo zimních měsících. Z. Horský to zdůvodňuje tím, že tato hvězda byla pro naše předky pouze orientační pomůckou. Když vytyčili spojnici mezi pozorovatelem a tím místem na obzoru, kde hvězda zapadala, naměřili na této spojnici 365 megalitických yardů, vytyčili výše popsaný trojúhelník a konečně zjistili údaj, který byl pro ně důležitý, a to směr, kde ve své nejsevernější poloze vychází Měsíc. Ten totiž díky zákonům nebeské mechaniky v různých letech vychází na různých místech a do této nejsevernější polohy se dostává jenom jednou za 18,6 roku. Určit tuto polohu jenom empirickým měřením východů Měsíce rok za rokem by bylo obtížné už proto, že celou práci víc než osmnácti let mohla zmařit zatažená obloha.

Velkým problémem však zůstává fakt, že daný trojúhelník není možné sestrojit tak, jak to Horský předpokládal, totiž za použití pravého' úhlu (spojnice AH), pokud známe pouze délku delší strany a orientaci této strany na Orion. Jednodušší by bylo prostě si pamatovat, jak dlouhé mají být strany trojúhelníků. Bohužel, pokud dvě delší strany měří každá 365 megalitických yardů, třetí strana je dlouhá 14,83 meg. yardů, tedy nic, co by bylo snadné si zapamatovat.

Další možností, jak sestrojit požadovaný trojúhelník, je znát délku dvou stejně dlouhých stran a úhel, který svírají. Ten je v tomto případě 32 stupňů. Pokud vezmeme v úvahu určitou nepřesnost při terénním zaměření, můžeme připustit, že jde přesně o 30 stupňů. Tento úhel získáme poměrně snadno tak, že kolem místa, kde stojí pozorovatel, opíšeme, např. pomocí provazu, kružnici libovolného poloměru, označíme si na ní, kde vychází Orion, kruh rozpůlíme a potom rozdělíme na šest shodných dílů (po šedesáti stupních) a díl nalevo od spojnice pozorovatel-Orion ještě jednou rozpůlíme.

Tento technický postup však neřeší základní otázku, a to kdy je nutné takto zaměřit západ hvězdy Betelgeuze v Orionu, protože během roku se toto místo na obzoru mění tak, jak Orion putuje oblohou. Je možné, že byla zaměřována jiná hvězda tohoto souhvězdí, a to např. Rigel, který je také nejjasnější hvězdou souhvězdí (»pravá noha« Orionu), nebo některá z hvězd »pásu« Orionu.

BYLY VZOREM PYRAMIDY?

Na Orion je orientována ještě jedna významná starověká stavba, a to Cheopsova pyramida. Jedna z jejích šachet směřuje přímo na souhvězdí Orion, konkrétně na hvězdu Alnitak (levá krajní hvězda v »pásu«), další šachta pyramidy je orientována na Sirius ve Velkém psovi, další na Thuban v souhvězdí Draka, další na Kochab (jedno z »kol« Malého vozu) a vstupní šachta směřuje k Plejádám v souhvězdí Býka. Navíc podle dobře podložené teorie Roberta Bauvala pak umístění pyramid v Gize odpovídalo rozložení hvězd v Orionu a Nil v tomto případě symbolizoval Mléčnou dráhu. Orion tedy hrál u starých Egypťanů důležitou úlohu. Pomineme příliš rozsáhlou otázku mytologie starého Egypta a pokusíme se zjistit, zda k těmto hvězdám nesměřují i některé linie v Makotřasech. Jak ukazuje příslušný náčrt, jediná shoda však nastává v pouze případě Siria a Plejád.

Zdá se tedy, že stavba v Makotřasech, i kdyby byla astronomicky orientována, nemá vůbec žádný praktický význam. Z hlediska zemědělství, kvůli kterému údajně vznikla potřeba dělit rok přinejmenším na dvě části, je západ Orionu a nejsevernější východ Měsíce zcela zanedbatelný, zvláště pokud by do studených Čech byl importován ze subtropů, jejichž zemědělství se s naším vůbec nedá srovnat. Užitečné by bylo zaměření východů a západů Slunce o slunovratech a rovnodennostech, v Makotřasech však s trochou štěstí najdeme jen východ a západ Slunce o letním slunovratu a západ Slunce o zimním slunovratu. Navíc daleko snadnější by zvláště v Makotřasech bylo zaměřit východy a západy Slunce o rovnodennosti, což je dáno tamějším zvlněným terénem i faktem, že o rovnodennosti se místo, kde nad obzorem vychází a zapadá Slunce den ode dne liší daleko víc než o slunovratu. Celá stavba není navíc orientována ani podle světových stran. Kromě toho všechny pravěké astronomicky orientované stavby (a těch už je dnes jenom v oblasti Velké Británie známo kolem tisícovky, včetně např. Stonehenge) mají tvar kruhový nebo oválný. Není mezi nimi jediný čtverec.

ZÁHADA ZŮSTÁVÁ

Nakonec nám tedy nezbyde, než se s představou Makotřas jako nejstarší astronomické observatoře rozloučit a připustit, že vytyčené linie jsou jenom dílem náhody. Jaký tedy byl skutečný účel této celosvětově ojedinělé stavby? Prostor ohrazený příkopem nesloužil ani k bydlení, ani k pohřbívání, snad to bylo místo nějakých slavnostních shromáždění nebo se tam třeba jen zaháněl dobytek, který neměl šanci překonat hluboký příkop s palisádou. Nebo šlo o něco úplně jiného - kdo ví?

Dr. Jitka Lenková

Klub psychotroniky a UFO (Kladno)