|
PRAVĚKÁ OBSERVATOŘ U MAKOTŘAS (II) Významnou lokalitou KNP v Čechách je nález sídliště v blízkosti obce Makotřasy severozápadně od Prahy. Sídliště ze staršího stupně vývoje KNP bylo umístěno na plochém sprašovém hřbetu mezi dvěma potoky. Ve starším období osídlení bylo obehnáno z části půlobloukovým příkopem, který zřejmě uzavíral plochu nad jedním z potoků. Unikátní je hrazení z mladší fáze. Jedná se o téměř čtvercovou plochu o straně cca. 300 m vymezenou příkopem v průřezu tvaru rozšířeného U, do jehož plochého dna byl zapuštěn žlab, patrně pro palisádu. Zřejmé je, že osídleno bylo i vnější okolí příkopu a celková rozloha osady mohla dosáhnou 25 ha 1 12 13 141 516 17 18 191 ). Konec sídliště u Makotřas je datován těsně před vznik mladšího, tj. salzmndského stupně vývoje KNP 2). V obvodu sídliště i vně bylo nalezeno několik jam rozdílných typů, patrně pro uchování zemědělských produktů, i dvě polozemnice. Skladba osteologického materiálu, z něhož 97.5 % náleží chovným zvířatům / Bos taurus / a jen 2,5 % zastupuje lovnou zvěř, potvrzuje rozšířené chovatelství 3). Nálezy keramiky ostřené pískem a dalších nástrojů z kamene a kosti dokládají soustředění řemeslné výroby. Nález deskovitého silexu a keramiky charakteristické pro altheimskou kulturu dokazuje obchodní styky s Bavorskem 4). Opačně v Bavorsku se vyskytuje keramika typická pro českou KNP. Dalším předmětem obchodu byla patrně měděná ruda nebo již zpracované měděné polotovary, jak dokládá nález ohnivzdorného kelímku se stopami mědi, dovážené z podalpské oblasti. Dle některých teorií se v Čechách usadili výrobci mědi z přialpských oblastí / kultury Mondsee, Altheim, Pfyn / 5) a zprostředkovali i přísun mědi. Směna mědi byla ve starším eneolitu zřejmě značně rozšířena a zasahovala až daleko na sever, kde protihodnotu představoval jantar 6). Vně čtvercového ohrazení sídliště u Makotřas bylo nalezeno 7 kostrových hrobů s kamenným obložením. Těla byla uložena obličejem k severu. Ve dvou případech bylo stanoveno, že šlo o tělo dítěte a dospělého muže 7). Vně ohrazení a ojediněle v sídlištních jámách byly nalezeny ostatky 25 převážně nedospělých jedinců, uložených v 18 jámách buď rituálně, nebo byly jen pohozeny. U některých pohřbených jedinců chyběly části kostry a nebo byly pohřbeny pouze samostatné lebky. Některé ostatky mužů i žen, rituálně i nepietně pohřbených, nesou stopy úderů, soustředěných na obličej a hlavu 8). Ojedinělost čtvercového ohrazení z období mladší fáze sídliště u Makotřas může naznačovat i na další, nejen obranný význam stavby. Z neolitu jsou známy stavby astronomicky orientované 9) a patrně i objekt u Makotřas mohl plnit funkci přírodního kalendáře a současně pozorovatelny noční oblohy tj. astronomické observatoře. Znalost základních geometrických pravidel i technické znalosti lidu KNP již umožňovaly stavbu obdobné konstrukce a rozměrů 10 ). Astronomicky orientovaná architektura se patrně začala rozšiřovat z Podunají do střední Evropy v období neolitu / 5.-4.tis.př.n.l. /. Nejčastěji se jedná o rondely, stavby kruhového, oválného či elipsovitého tvaru, které měly kultovní účel. Umožňovaly pozorovat východ popř.západ hlavních nebeských těles / Slunce, Měsíce / popř. dalších planet nebo hvězd 11 ). Na základě pozorování bylo možno určit letní, zimní slunovrat. Později se pro zemědělce stalo potřebným určit také rovnodennost 12). Z mnoha poznatků rondelové archeologie je dnes astronomická orientace rondelů zřejmá 13) a daří se ji rozpoznat i u dalších staveb 14). U staveb čtvercového typu, nepříliš obvyklých 15), je jejich přesnější význam dosud předmětem diskusí 16), nehledě na skutečnost, že dosud objevené nálezy jakýchkoli kultovních staveb u KNP jsou řídké. Jan Vladař Prameny 1) Pravěké dějiny Čech, kol.autorů, zpracoval R.PLEINER, ACADEMIA Praha 1978, zaměření a orientační průzkum objektu R.LININGTON Fondazione Lerici zpráva 1968, V.BÁRTA Ústavu užité geofyziky, samotný čtvercový objekt zabírá plochu cca. 9 ha 2) Pravěké dějiny Čech, kol.autorů, zpracoval R.PLEINER, ACADEMIA Praha 1978 3) Pravěké dějiny Čech, kol.autorů, zpracoval R.PLEINER, ACADEMIA Praha 1978, 4) Pravěké dějiny Čech, kol.autorů, zpracoval R.PLEINER, ACADEMIA Praha 1978, via Sl.Vencl 1971 5) Pravěké dějiny Čech, kol.autorů, zpracoval R.PLEINER, ACADEMIA Praha 1978, 6) Pravěké dějiny Čech, kol.autorů, zpracoval R.PLEINER, ACADEMIA Praha 1978, via K.Randsborg 1970 7) dle antropologického posudku J.CHOCHOLA 8) Pravěké dějiny Čech, kol.autorů, zpracoval R.PLEINER, ACADEMIA Praha 1978, via H.PREIDEL 1936 9) Těšetice-Kyjovice IV, rondel osady lidu s moravskou malovanou keramikou, Vl.PODBORSKÝ, Universita J.E.Purkyně Brno 1988 Poznámky ke kruhovým architekturám pravěké a raně historické Evropy, Vl. PODBORSKÝ, Sborník FF MU Brno 1992 10) Megalithic Rings: Plans and Data, THOM A., THOM A.S., Oxford 1980, Magalithic Sites in Britain, THOM A., Oxford 1967, Megaliths and Mathematics, THOM A., Antiquity 40 1966, Beyond Stonehenge, HAWKINS G.S., New York 1973, převzato: Těšetice-Kyjovice IV, rondel osady lidu s moravskou malovanou keramikou, Vl.PODBORSKÝ, Universita J.E.Purkyně Brno 1988 10) blíže k pólům, vlivem změn precese zemské osy se měnila deklinace Slunce 11) plošina Mecamor v Arménii, astronomická observatoř ze 3.tis.př.n.l. umožňovala sledovat Sírius, blíže: Výpravy za pravekým umením, KŠICA M., Bratislava 1984 12) při rovnodennosti vychází Slunce vždy na východě a zapadá na západě, o slunovratu vycházelo a zapadalo v roce 4000 př.n.l. o 1a 13) Těšetice-Kyjovice IV, rondel osady lidu s moravskou malovanou keramikou, Vl.PODBORSKÝ, Universita J.E.Purkyně Brno 1988 14) Kultovní objekty z pozdní doby kamenné v Březně u Loun, PLEINEROVÁ I., PA LXXI/1 1980, viz. také Březno - osada z mladší doby kamenné v severozápadních Čechách, PLEINEROVÁ I., PAVLŮ I., SN Ústí n/Labem 1979 15) Makotřasy - čtvercové "opevnění" na sídlišti kultury nálevkovitých pohárů v Čechách, PLESLOVÁ E., ŠTIKOVÁ E., SPFFBU 20/21 1976 16) Dvě pravěké kultovní astronomicky orientované stavby na Kladensku a Slánsku, MINISTR Z., Slánský obzor roč.1-2, SLANÝ 1994 Z časopisu ZAZ č. 3, roč. 1996 |