Záhadné rytiny na Libušínském hradišti ?

 Hradiště u Libušína bylo podle názoru O. Dvořáka (FF 4/1997) středisko slunečního kultu, o čemž prý svědčí nálezy kamenných kotoučů. Hradiště prý bylo jakousi místní středočeskou obdobu delfské věštírny, což se odrazilo v pověsti o věštění kněžny Libuše. Své tvrzení podpírá i další věšteckou metodou, věštění bílého koně, jak ji používali Keltové. Tuto zmínku nacházíme v pověsti o Přemyslovi.  

Na hradišti jsou na kamenech u vstupní brány vyryty obrázky jezdců na koních. Zatímco první nese kopí s vlaječkou s křížem, ostatní jezdci jsou přeškrtány. 

 Podle odborných publikací (které autor necituje, zato však ohnivě pomlouvá) jde o nejstarší zachovalou slovanskou kresbu na našem území. Autor pokládá za absurdní, že  by strážný u brány z dlouhé chvíle vyrýval tyto obrázky (i když se tak dělo a děje všude na světě, bez ohledu na dobu i etnikum), naopak, smysl rytiny je prý daleko hlubší - vytvoření nápisu bylo rituálním magickým aktem. Přeškrtané kresbičky jsou prý mocnou kletbou namířenou na nepřítele, pronásledujícího hrdinu na prvním koni.

 Daleko spíše by se skutečně dalo říci, že nudící se strážný, nebo i dítě vyrývalo do kamene to, co vidělo téměř každý den - skupinu jezdců na koních.

 Autor pak připomíná další stopy koňských rituálů, jak je dedukuje u nás nebo i ve světě.

 Podle :

Dvořák, O.: Záhadní jezdci. Fantas. fakta, č. 4, r. 1997 

(-dm-)

 Literatura :

Váňa, Z.: Objevy ve světě dávných Slovanů. Praha, 1977

Váňa, Z.: Svět dávných Slovanů. Praha, 1983

Váňa, Z.: K současnému stavu studia slovanského pohanství. Památky archeologické, 76, Praha, 1985

Kol. aut.: Libušínské hradiště. Archeologický ústav, 1981

Klub psychotroniky a UFO (Kladno)