Místní zvláštnosti

Parajevy a záhadné události

Oznámení anomálních jevů

Badatelé a spřízněné duše

Ruce léčí - zpověď léčitelky

Hodně se píše o různých léčitelích, mnohdy velice kladně, mnohdy je to varování před těmi, kteří léčitelství považují spíše za výhodný způsob získávání peněz. 

Jsem přesvědčena, že mnoho z nás má schopnost léčit jiné lidi, ale vůbec o tom nemáme tušení.

Tak tomu bylo i u mne. Dodnes si vyčítám, že jsem o tom nevěděla a nepomohla tak svému muži, který zemřel v nemocnici na srdeční záchvat, který lékaři nerozpoznali. Kdybych tenkrát věděla, moje ruce mu mohly zachránit život...

O své schopnosti jsem se dověděla až později, náhodou. Jednoho dne můj 86 letý strýc omdlel a ležel v posteli jakoby umíral. Já jsem měla právě několik dnů před zájezdem, na který jsem se už dlouho velice těšila. Když jsem přicházela k posteli, ve které ležel strýc, pomyslela jsem si, že místo na zájezd, budu muset jít na pohřeb. Přistoupila jsem k nemocnému a tiše řekla: "Strýčku, neumírej, nebo kvůli tobě nikam nepojedu."

Dodnes nevím jak mne to napadlo, že jsem zvolna přisunula dlaně k obličeji strýce. A on otevřel oči! "Strýčku, vstaň!" řekla jsem a on se doopravdy posadil, pak se postavil na nohy a řekl, že má hlad.

Z překvapení jsem zůstala jako solný sloup. Nevím, co se stalo, že se probral z bezvědomí a choval se jako zcela zdravý. I další dny se strýc cítil dobře. Přesto jsem rodinu přesvědčila, aby mu nechali udělat veškerá vyšetření. V nemocnici pak zjistili, že měl mozkovou příhodu, lehké ochrnutí strany těla a mimo to mu zjistili rakovinu slinivky břišní. Lékař mu předpovídal 3 měsíce života. Strýc přežil ještě celý rok, možná i mojí zásluhou, neboť jsem často za ním přicházela a snažila se mu svým dotykem pomoci.

Když poslední dny trpěl silnými bolestmi, vždy, když jsem ho vzala za ruce, pocítil velkou úlevu.

Od té doby jsem se začala zabývat - bioterapií. Přečetla jsem mnoho knih, absolvovala i různé kurzy, na kterých jsem se dověděla, že skutečně mám v sobě hodně energie, která druhým lidem ulehčuje jejich nemoci.

Často se setkávám s názorem, že takoví léčitelé jako já, jsou podvodníci, kteří vydělávají, peníze na cizím neštěstí. Za sebe mohu říci, že to není pravda. Já za pomoc druhým lidem neberu žádné peníze, a protože za mnou přichází hodně nemocných, nemohu si dovolit žádné zaměstnání, a tak se mé hmotné poměry stále zhoršují. Přesto mám velkou radost, že jsem obdržela tento vzácný Boží dar a mohu pomáhat jiným lidem v jejich neštěstí. 

M. Ž., Orlová