Slovo vědce :
"Je to celé nesmysl. Lidé,
kteří tyto jevy zkoumají jsou naprostí diletanti. Polehlé obilí je v celé
republice a že zrovna v západních Čechách leží v kruhu, o to se někdo
stará. Světové mocnosti dělaly různé experimenty a na obloze létalo
leccos, ale to při pozorování oblohy nejsou tito amatéři a lidé bez potřebných
znalostí schopni rozpoznat."
(PRÁCE, rozhovor s ing. B. Malečkem,
pátek 4.8.1995)
Slovo zemědělce :
"0d začátku šedesátých
let jsem dělal agronoma na Školním statku Horšov a s takovými kruhy, jak se
dnes o nich všude píše, jsem se setkal na polích zde v okolí často. Přesně
si vzpomínám na krásný pravidelný kruh v pšeničném porostu v roce 1976.
Mohl mít v průměru kolem osmi metrů. Měl přesný střed, ostré okraje a
pravidelně položené obilí do spirály na celé kruhové ploše.Tenkrát jsme
museli dělat každoročně přede žněmi odhady výnosů a proto jsme každé
pole procházeli úhlopříčně. Při tom jsme na tyto kruhy narazili, protože
tady by jinak nebyly odněkud vidět.
Na další kruh si přesně vzpomínám
z roku 1978. Byl větší. Asi lak dvanáct metrů a byl vzdálen jenom 200 metrů
od toho předešlého směrem k Borovici.
Další jsem viděl v roce 1982
na druhé straně silnice z Horšova do Horního Metelska, asi tak 300 metrů od
těch dřívějších. Byl také ve pšenici a měřil v průměru kolem 10 metrů.
Na kterou stranu byla stébla obilí v těchto kruzích položena si již
nevzpomínám. Jistě, že jsme se zajímali, jak se tyto útvary na polích
vytvořily. Všeobecně se tenkrát soudilo, že to vytvářejí vzdušné víry.
I když já ze své zkušenosti vím, že větrem polehlé obilí vypadá úplně
jinak. Poslední kruh na poli zde v okolí Horšova se, pokud vím, vytvořil v
roce 1996 opět kousek od těch dřívějších a měl v průměru 6 metrů. Ale
o tom se již psalo v novinách."
(Přepis audiozáznamu rozhovoru
s Ing. J. K., pořízeného na polích v okolí Horšova dne 22.9.l998)
Údaje pamětníků a náhodné nálezy
piktogramů při sklizni polních porostů poskytují v současné době
cereologům velmi cenné informace, které staví problém výskytu agrosymbolů
do zcela jiné polohy. Fakta tohoto druhu se dají jen těžko bagatelizovat osvědčenými
novinovými obraty o "vtipálcích" nebo zpochybňovat rigidními
skeptiky z řad vědátorů do omrzení opakovaným nasazením dvou neúnavných
anglických důchodců s prkýnkem. U obrazců, které nikdo během vegetačního
období nenašel a které byly objeveny jen dílem náhody při žních a nebo
dokonce až na strništi, se dá jen těžko předpokládat falzifikace. Bez včasné
legalizace výtvorů, by totiž úsilí padělatelů nemělo smysl. A tak využití
poznatků o těchto nepovšimnutých, nebo zapomenutých obrazcích může
popostrčit úroveň objektivních poznatků o agrosymbolech o nějaký ten stupínek
vzhůru. Pokusím se alespoň v obrysech poukázat na konkrétní možnosti využití
takto získaných poznatků.
Zemědělci z okolí Horšova sice
netušili nic o původu a smyslu objevených kruhů v obilí, zato je všeobecně
znám obrovský význam této oblasti jako archeologického naleziště. Již
letmý kartografický pohled přesvědčivě znázorňuje lokalizaci formace
obilních obrazců v centrální části náhorní roviny na levém břehu řeky
Radbuzy. Střední část toku této řeky byl významnou oblastí osídlení již
od střední doby kamenné, jak je dokladováno průzkumem provedeným L. Krušinovou
a T. Durdíkem v oblasti hradní ostrožny v Horšovském Týně s četnými nálezy
datovanými do mezolitu a eneolitu (8.000 - 2.500 př. n. l.) Také hypotéza,
vyslovená E. Čujanovou-Jílkovou, podle které lze označit kruhové útvary u
Horního Metelska jako první známé objekty typu "henge" v západních
Čechách, tedy jakousi obdobu jihoanglického Stonehenge, dokladuje význam
tohoto území již v době megalitů. Poznatky o těchto objektech byly doplněny
později výzkumem G. Hofmanna, který prokázal matematické vztahy mezi
velikostí jednotlivých objektů a jejich vzdáleností. Tento badatel také
poukázal na historii a význam těžby rudných substrátů v této oblasti a
konkrétně v lokalitě Sedmihoří.
Výskyt a těžba cínové, měděné
a později železné rudy, učinila již ve střední době bronzové a zvláště
v době železné z této oblasti strategicky významné místo s nebývale
velkou koncentrací obyvatel. Svědčí o tom výskyt četných sídlištních
útvarů a především pohřebišť prehistorického původu. Jedním z nejrozsáhlejších
sídelních útvarů je hradisko na vrcholu kopců Velký a Malý Chlum, které
bylo předmětem výzkumu manželů Baštových. Nebývalý rozsah akropole
(10.000 čtverečních metrů) svědčí o četnosti jeho obyvatel i značném významu
tohoto místa v dávné minulosti. Mohylová pohřebiště střední doby
bronzové v oblasti Medná, Oplotec, Mělnice, Přes a především lokality Poběžovice,
Sv. Jiří, Mírkovice, Ohnišťovice a Meclov, tvoří západní hranici
mohylových pohřebišť na našem území. Severní a severovýchodní část této
pozoruhodné oblasti kolem Horšova a Horšovského Týna je pokryta mohylovými
pohřebišti kolem obce Borovice s významným sídlištním útvarem u Podrážnice
a Věvrova. Celá oblast je nesmírně bohatá na nálezy od střední doby
bronzové až do časného laténu.
Kruhové objekty typu "henge"
v centrální části této oblasti jsou archeology označovány jako objekty
kultovního významu. Dejme tomu, ze rozsáhlá pohřebiště v okolí tento předpoklad
skutečně potvrzují. Ale současně poukazuji na velkou koncentraci obyvatel
na území poměrně malé rozlohy. Důlní činnost vyžadovala početnou
pracovní sílu. Neméně početná byla i skupina obyvatel, zabývající se
zemědělstvím. Nástupem období, které je často v literatuře označováno
jako "neolitická revoluce" došlo v mladší době kamenné k rozvoji
řady specializovaných odvětví lidské činnosti. Výroba a užívání broušených
a leštěných kamenných nástrojů, které daly název této éře, byla provázena
výrobou keramiky a zejména domestikací zvířat a pěstováním obilovin. Nástup
zemědělství, jako důležitý vývojový proces probíhal se značnými
regionálními rozdíly. Předpokládá se, že do Evropy se rozšířilo pěstování
obilovin z Malé Asie kolem roku 6.500 př.n. l. Z té doby je prokázáno pěstování
planého ječmene v Turecku a pšenice dvouzrnky v údolí Jordánu. Přes Balkán
a podél Dunaje a také podél středomořského pobřeží se pěstování těchto
rostlin rozšířilo i do Evropy. Vznikající zemědělství zásadním způsobem
změnilo život tehdejších lidi, Vytvořilo relativní přebytky potravin, což
byl základ pro směnný obchod. Lidé si začali budovat trvalejší sídla a přecházeli
od života kočovníků k usedlému způsobu života. Významným prvkem života
se stala pravidelná soustavná práce.
Výrazným prvkem života lidí v
období mladší doby kamenné i pozdějšího období eneolitu bylo uctívání
různých kultů, spojených s příslušnými obřady a kultovními místy. Význam
duchovního života lidí vzrůstal úměrně s nárůstem četnosti populace a
specializací jednotlivých činností v rámci dané komunity. Bylo to odrazem
ryze praktické snahy odvrátit hrozící nebezpečí ze strany rozmanitých přírodních
či jiných negativních vlivů. Neúroda a následný hladomor, živelné
katastrofy, nájezdy kočovníků, dravá zvěř a rozmanité choroby byly jistě
postrachem a ohrožovaly holou existenci. Proto především zemědělci, žijící
nevýbojným přisedlým způsobem života, budovali a využívali na svém území
významné kultovní objekty.
Množství archeologicky dokladovaných
prehistorických objektů na středním toku řeky Radbuzy a zvláště na náhorní
rovině, rozprostírající se na levém břehu řeky kolem Horšovského Týna
až k pohoří Sedmihoří, je dokladem intenzivního osídlení tohoto prostoru
od mladší doby kamenné, přes eneolit, dobu bronzovou až po časný latén.
Střední charakter a množství pohřebišť poukazuje na značnou četnost
populace ve všech obdobích, soustředěnou na poměrně malém území.
Zajistit obživu pro tolik lidí mohlo jen výkonné zemědělství, pracující
na neustále se zvětšujících plochách pozemků, sloužících jak k pastevnímu
chovu dobytka, tak především k pěstování kulturních plodin, hlavně
obilovin. Kde můžeme tyto první prehistorické zemědělsky využívané
prostory hledat ? Jistě tam, kde geografické podmínky již v samotných začátcích
rekultivace panenské pralesní půdy byly pro tento účel výhodné. Tedy na
rovinatém terénu s dobrým přístupem z okolních sídlišť. Na místech,
vystavených celodennímu Slunci, tedy nejlépe se sklonem k jižní straně.
Obdělávané pozemky musely být
položeny dostatečně vysoko nad úrovni hladiny okolních vodních toků pro případ
záplav. Také musely splňovat požadavek snadné uhájitelnosti proti volně
žijící zvěři, případně nájezdům kočovníků. Všem těmto požadavkům
vyhovuje právě náhorní rovina, mírně se svažující jižním směrem od
pohoří Sedmihoří směrem k Radbuze. Tam můžeme s jistotou předpokládat
prapůvodní zemědělsky využívanou půdu v této oblasti. A právě tam nacházíme
i četné kruhové agrosymboly na současných polích.
Úprava původního přírodního
prostředí lidmi na zemědělsky využívané pozemky, byla od dob prvních
neolitických zemědělců, významným zásahem do původní krajiny a tím i
do životního prostředí obyvatel. Průvodní jevy, které v současné době
manifestují na naší planetě globální ekologickou krizi, jako je odlesňování,
změna vodního režimu, výsadba nepůvodní vegetace, zvětšující se podíl
zpevněných a zastavěných ploch, erozní vlivy a změna chemizmu půdy, byly
odstartovány právě vznikem prvních poliček někdy v neolitu a pokračovaly
po tisíce let až do dneška. Jedná se tedy o dlouhodobý proces, jehož
tendenci a konečný efekt lze jen obtížně odhadnout. A to i při solidní úrovni
současných vědeckých metod. Probíhající proces a stav poškození životního
prostředí má své globální charakteristiky, ale i regionální specifika,
často obtížně hodnotitelná v celkovém kontextu. Pro stanovení exaktní
prognózy dané lokality totiž chybí to nejdůležitější - dlouhodobé
monitorování probíhajících lokálních změn. Takové monitorování, které
by využívalo jednotného systému informací, odečitatelných v potřebných
časových intervalech. Takové monitorování, jehož jednotlivá časová políčka
by vytvořila souvislý filmový pás, na němž by byla v celé souvislosti
zachycena posloupnost změn tam dole na Zemi. Záznam tohoto druhu by byl velmi
praktickým nejen z hlediska hodnocení vývoje v minulosti, ale byl by také
jediným exaktním způsobem, jak prognostikovat budoucnost.
Ale co když takový informační
systém je již v provozu? A využívá svými neobyčejnými technickými prostředky
ty nejobyčejnější pozemské samozřejmostí, jako je tráva, obilí nebo
kukuřice k uložení příslušných informací. Informací o zemském povrchu,
v místě, kde to vše před tisíciletími začalo. V místě prvních obdělávaných
políček. V místě prvních pastevních ohrad. Nebo v místech prvních využívaných
nerostných nalezišť. K uložení informací, vepsaných do krajiny tím nejšetrnějším
ekologickým způsobem. Unikátní bezodpadovou technologii, která provádí zápis
příslušných lokálních údajů působením na organické rostlinné
struktury. Technologií, vytvářející rostlinné piktogramy.
Použitá literatura :
Čujanová - Jílková, E.: Domažlicko
s okolím v pravěku. Domažlice, 1966
Hofmann, G.: K počátkům železných
hutí na Domažlicku. Výr. zpráva OA Domažlice 1978
Roberts, J.M.: Pravěk a nejstarší
civilizace. Knižní klub, 1999
|