KPU České Budějovice

V roce 1993 přinesl jihočeský časopis "Galaktika" (1) článek o kamenných pyramidách u Horní Stropnice. Konstatovalo se v něm, že podivným seskupením kamenů, nacházející se u Dobré Vody a sestávající ze 3 na sebe navršených několikametrových balvanů, se zabýval v roce 1988 okresní NV v Českých Budějovicích. Na tuto lokalitu upozornil časopis ZAZ v roce 1997. (2) Místo bylo navštíveno řadou badatelů.

O prohlídce přinesly zprávu Rozhledy Badatelského centra Statenice. (3) Obr. 1 - náměstí v Horní Stropnici

Kamenné pyramidy se nacházejí asi 2,5 km na jih od obce Horní Stropnice, vedle obce Paseky, za můstkem přes potok. ( viz mapka)

První pyramidu podle zprávy z časopisu Galaktika tvoří 3 kameny, spodní nich spočívá na obnaženém skalním podloží. Spodní balvan je plochý, ukloněný šikmo do svahu, s rozměry 4,5 x 4,0 x 1,2 m. Na jeho horním okraji leží střední balvan o rozměrech 2,5 x 1,7 x 1,1 m. Svrchní balvan má rozměry 3,2 x 2,5 x 0,8 m. Celková výška pyramidy je 2,5 m. Prohlídka z června 1999 ukázala, že tato pyramida je zbořena, na sobě zůstaly jen dva spodní kameny, zbytek je rozlomen a leží okolo. Pyramida se nachází na louce 50 m za potokem.

		Druhá pyramida je pod velkým keřem černého bezu uprostřed louky.
		Skládá se ze čtyř balvanů, poskládaných na sobě, s výškou 3,8 m.

Třetí pyramida má tvar jakéhosi hřibu, složeného ze dvou balvanů, s výškou 2,2 m. Odděleně jsou navršeny menší kameny, pravděpodobně sesbírané v okolí.

Tyto 3 skupiny navršených kamenů, vzdálené od sebe 200 m tvoří přímku o azimutu 340 stupňů, od severu k severozápadu. Kameny jsou rozmístěny uprostřed pole, nikoli na jeho okraji u lesa, který je nedaleko.

Pohled od třetí pyramidy k druhé (keř na obzoru)

Vzhledem k velikosti kamenů je zřejmé, že při jejich navršení musela působit těžší technika.

Jejich vznik se oficiálně datuje do 50. let 20. století, kdy kameny na sebe navršili traktoristé. Otázkou je, proč tak učinili, neboť pokud měli k dispozici potřebnou techniku, mohli je navézt na okraj lesa, a kameny by nepřekážely v zemědělské činnosti. Tato podivná snaha je ještě podtržena tím, že kameny mohly zůstat na hromadě a nemusely se poskládat na sebe, a to ještě do přímky, dlouhé několik set metrů. Podle místních občanů, tyto kameny byly navršeny na sebe proto, aby byl v krajině jakýsi orientační bod.

Místní lidé často o existenci těchto kamenů nemají ani tušení, a nebo i když o nich slyšeli, o původu ví jen oficiální verzi. Přitom však neví, kde se nacházejí a nikdy je neviděli.

V literatuře není žádný záznam z minulých období, což by jejich novodobý původ potvrzovalo.

Podle jednoho názoru kamenné pyramidy jsou daleko starší. Skutečnost, že dosud unikala pozornosti, byla způsobena tím, že byla vzdálená jen několik málo kilometrů od rakouských hranic, a tedy do roku 1945 obývaná především Němci, kterým obrozenecké úsilí českých archeologů minulého století, pátrajících po pravěkých památkách národní kultury, bylo úplně lhostejné. Navíc - po 2. světové válce a odsunu Němců bylo území blízko "horké" státní hranice a tedy v zakázaném pásmu. Řada vesnic byla vylidněna a vystěhována, po nájezdech "zlatokopů" se vystřídala řada osídlenců. Tedy ani tato doba neprospívala velkým archeologickým objevům. Teprve poté, co došlo k relativně stálému osídlení, vznikla tato historka o traktoristech, neboť došlo ke ztrátě historického povědomí o tomto příhraničním prostoru.

K vysvětlení stavby by stačilo ověřit jejich původ z 50. let a pomocí výzev v tisku najít traktoristy, kteří kamenné pyramidy postavili. V tom případě by mohly existovat i dobové fotografie ze stavby.

Je také možné hledat záznamy ve starších záznamech v kronikách odsunutých Němců.