České Budějovice

Klub psychotroniky a UFO

Žijeme na dně kráteru ?

Jižní Čechy se staly před čtvrt miliardou let místem katastrofy

Katastrofa vskutku kosmického rozsahu v dávné minulosti poznamenala také tvář jižních Čech. Snad by zůstala dokonale utajena. Podle dr. S. Vrány dopadl do blízkosti dnešního Ševětína na Českobudějovicku obrovský mimozemský projektil. Stopa po něm zůstala dodnes zaznamenána v geomorfologii oblasti. Objevil ji právě dr. Vrána, který tu narazil na množství druhotně přeměněných hornin, umístěných v trhlinkách původního materiálu. Někdejší krystalinikum, zvětralé do hloubky až čtyř metrů, po dopadu cizího tělesa rozpukalo, částečně se přetavilo a nově roztavená hornina dala vzniknout mikrogranodioridu a monzodioritu. A jaký byl osud "návštěvníka z vesmíru"? Pravděpodobně se stal obětí vlastní expanze a vypařil se …

Na povrchu Země se vytvořil kráter o průměru 46 kilometrů, na jehož dně jsou dnes například České Budějovice, Třeboň, Soběslav nebo Týn nad Vltavou. Kdy k této katastrofě došlo? Zhruba před 250 milióny lety.

Jak velké bylo těleso, které dopadlo do blízkosti Ševětína, se dá odvodit například podle bezpečně prokázaného největšího dopadového kráteru na Zemi (o němž - na rozdíl od některých dalších není pochyb), kterým je Barringer v Arizoně. Má průměr zhruba 1200 metrů a hloubku 170 metrů. Jak vidět, na ševětínský kráter zdaleka nemá. Na jeho vytvoření ale stačila planetka o průměru jednoho kilometru, letící rychlostí 80.000 kilometrů v hodině. Matematická úvaha nás v případě ševětínského kráteru dovede až k průměru téměř čtyřkilometrového tělesa.

Vědci předpokládají, že Země se může dostat do kolize s asteroidem o kilometrovém průměru jednou za sto tisíc let, o průměru osm až šestnáct kilometrů za 10 až 100 miliónů let. Kráter Ševětín tedy patří do této kategorie. Na jeho dně se nacházejí vltavíny. Je tady ale nějaká souvislost? Podle geologa Tomáše Červeného z jihočeského muzea jenom ta, že tu jsou. Navíc se nacházejí pouze při okraji, pravděpodobně v důsledku druhotného přemístění vodou. Nesmíme totiž zapomínat, že později tady bylo veliké jezero. Vltavíny tedy s dopadovým kráterem nemají nic společného.

A nakonec jsem si nechal takový maličký "bonbónek": Michael Papagianis a Farouk El-Baz z bostonské univerzity v USA analyzovali před časem družicové snímky a dospěli k názoru, že celé Čechy jsou jedním velkým kráterem o průměru 320 kilometrů, tedy světová jednička. Meteorit, který tady měl údajně dopadnout ještě v době utváření zemské kůry, měl prý průměr minimálně osmdesát kilometrů a způsobil explozi biliónkrát větší, než jaká nastala po výbuchu jaderné pumy v Hirošimě. Taková katastrofa nutně ovlivnila klima celé planety.

A tady si dovolím trochu zafantazírovat i já. Nemáme náhodou vlastní kolonii, odevšad dobře viditelnou, které říkáme Měsíc ? Astronomové předpokládají, že náš souputník mohl vzniknout v důsledku mimořádné katastrofy a hornina, vyvržená ze Země, utuhla až na oběžné dráze. Na to prý stačilo pouhých 24 hodin. Nikdo netuší, odkud se ta (snad) pozemská hmota utrhla. Dovoluji si tedy naznačit možnou stopu ? Je naše.

P.S.: Neberte mne ale prosím tak doslova, tahle "teorie" je opravdu jenom nadsázka. I když - kdo ví…

Jaromír Jindra

Z časopisu Galaktika, č. 1, roč. 1992

(c) Klub psychotroniky a UFO * České Budějovice, 2001